ECLI:CZ:NSS:2022:13.KSS.4.2022:42
sp. zn. 13 Kss 4/2022 - 42
ROZHODNUTÍ
Nejvyšší správní soud jako soud kárný rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miluše
Doškové a členů JUDr. Václava Dudy, JUDr. Petra Kulawiaka, Mgr. Ing. Michala Hanycha,
JUDr. Petra Čápa a prof. JUDr. Markéty Selucké, Ph.D., ve věci kárné navrhovatelky:
předsedkyně Obvodního soudu pro Prahu 8, proti kárně obviněné: Mgr. Jana Tůmová,
soudkyně Obvodního soudu pro Prahu 8, o návrhu na zahájení kárného řízení o kárné
odpovědnosti soudce ze dne 16. 6. 2022,
takto:
Podle §314r odst. 4 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění
pozdějších předpisů, přiměřeně aplikovaného v kárném řízení dle §25 zákona č. 7/2002 Sb.,
o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů, na návrh kárné navrhovatelky
s e s ch v al u je d o h o d a o v i ně a k árn ém o p at ř en í ,
která byla uzavřena mezi kárnou navrhovatelkou a kárně obviněnou dne 16. 6. 2022 v sídle
Obvodního soudu pro Prahu 8, stvrzená účastníky řízení do protokolu při veřejném zasedání
kárného soudu dne 14. 9. 2022, na základě které
Mgr. Jana Tůmová,
soudkyně Obvodního soudu pro Prahu 8,
nar. X,
bytem X,
se uz ná v á v i nno u
podle §19 odst. 1 zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních
exekutorů, ve znění pozdějších předpisů,
ž e
dne 9. února 2022 vědomě vedla v jednací síni č. 3.315 v sídle Obvodního soudu pro Prahu 8,
na adrese Praha 10, 28. pluku 1533/29b, jednání ve věci sp. zn. 16 C 89/2021 od 10.30 hodin,
sp. zn. 16 C 139/2021 od 12.00 hodin, sp. zn. 16 C 121/2021 od 12.10 hodin,
sp. zn. 16 C 236/2021 od 12.20 hodin, sp. zn. 16 C 228/2021 od 12.30 hodin,
sp. zn. 11 C 197/2015 od 15.00 hodin, ač byla pod vlivem alkoholu, neboť byla viděna
pracovníky soudu kolem 10.00 hodin jít pod vlivem alkoholu do jednací síně, kdy z ní byl cítit
alkohol, měla na očích tmavé brýle, neudržela rovnováhu, ve 12.25 hodin odmítla podstoupit
na žádost předsedkyně soudu dechovou zkoušku, přičemž v jednací síni č. 3.315 byly silně cítit
alkoholové výpary a následně po podstoupení dechové zkoušky digitálním detektorem alkoholu
Galaxy, seriové číslo AK 2002090561 na pracovišti Obvodního soudu pro Prahu 8 v 15.20 hodin
jí bylo zjištěno ještě 1,52 promile alkoholu v dechu,
t e d y
zaviněně porušila povinnosti soudce uvedené v §80 odst. 1 a 2 písm. a), b) zákona č. 6/2002 Sb.,
o soudech a soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů,
ve znění pozdějších předpisů, a ohrozila důvěru v činnost soudnictví a snížila vážnost
a důstojnost soudcovské funkce,
čí mž s p ách al a
kárné provinění podle §87 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb.
a z a t o se jí u k lá d á
podle §88 odst. 1 písm. b) zákona č. 6/2002 Sb.
k árn é o p at řen í
sní ž e ní pl a t u o 1 5 % n a d o b u 1 r o k u .
Odůvodnění:
I. Návrh na zahájení kárného řízení
[1] Předsedkyně Obvodního soudu pro Prahu 8 Mgr. Andrea Lomozová (dále jen „kárná
navrhovatelka“) podala dne 16. 6. 2022 Nejvyššímu správnímu soudu (dále jen „kárný soud“)
podle §8 odst. 2 písm. g) zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců
a soudních exekutorů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „kárný zákon“) návrh na zahájení
kárného řízení proti Mgr. Janě Tůmové, soudkyni Obvodního soudu pro Prahu 8 (dále jen „kárně
obviněná“). Obvinila ji ze zaviněného porušení povinností soudce ve smyslu §87 odst. 1 zákona
č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých
dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o soudech a soudcích“), konkrétně
povinností uvedených v §80 odst. 1 a 2 písm. a), b) téhož zákona, z ohrožení důvěry v činnost
soudnictví a snižování vážnosti a důstojnosti soudcovské funkce. Toho se měla kárně
obviněná dopustit tím, že „dne 9. února 2022 vědomě vedla v jednací síni č. 3.315 v sídle Obvodního soudu
pro Prahu 8, na adrese Praha 10, 28. pluku 1533/29b, jednání ve věci sp. zn. 16 C 89/2021
od 10.30 hodin, sp. zn. 16 C 139/2021 od 12.00 hodin, sp. zn. 16 C 121/2021 od 12.10 hodin,
sp. zn. 16 C 236/2021 od 12.20 hodin, sp. zn. 16 C 228/2021 od 12.30 hodin, sp. zn. 11 C 197/2015
od 15.00 hodin, ač byla pod vlivem alkoholu, neboť byla viděna pracovníky soudu kolem 10.00 hodin jít
pod vlivem alkoholu do jednací síně, kdy z ní byl cítit alkohol, měla na očích tmavé brýle, neudržela rovnováhu,
ve 12.25 hodin odmítla podstoupit na žádost předsedkyně soudu dechovou zkoušku, přičemž v jednací síni
č. 3.315 byly silně cítit alkoholové výpary a následně po podstoupení dechové zkoušky digitálním detektorem
alkoholu Galaxy, sériové číslo AK 2002090561 na pracovišti Obvodního soudu pro Prahu 8 v 15.20 hodin
jí bylo zjištěno ještě 1,52 promile alkoholu v dechu.“
[2] V odůvodnění kárná navrhovatelka upřesnila, že dne 9. 2. 2022 nařídila u kárně obviněné
provedení dechové zkoušky prostřednictvím alko-testeru přímo v jednací síni č. 3.315,
a to na základě upozornění místopředsedkyně trestního úseku JUDr. Jany Humeni, že z kárně
obviněné byl po cestě do jednací síně cítit alkohol, měla na očích tmavé brýle a neudržela
rovnováhu. Do jednací síně se v 12:25 hod. spolu s kárnou navrhovatelkou dostavil správce
majetku L. K. a ředitelka správy soudu Ing. E. S. Kárně obviněnou zastihli v taláru bez
přítomnosti účastníků; odmítla dýchnout do alko-přístroje, přičemž v jednací síni byly silně cítit
alkoholové výpary. Téhož dne se do stejné jednací síně dostavila v 14:55 hod. místopředsedkyně
občanskoprávního úseku Mgr. Blanka Jarolímková. Kárně obviněná byla uvnitř jednací síně
a vyzvala účastníky řízení, aby vstoupili za účelem vyhlášení rozsudku; neprojevovala se tak, že by
měla být pod vlivem alkoholu, rozsudek vyhlásila ve stoje, včetně stručného odůvodnění
a poučení o opravném prostředku. K výzvě Mgr. Jarolímkové souhlasila s dechovou zkouškou na
alkohol a sdělila, že si není vědoma toho, že by měla být pod jeho vlivem. Zkouška proběhla
v kanceláři správce majetku za přítomnosti Mgr. Jarolímkové. Kontrolní měření provedl nejprve
(s nulovým výsledkem) u sebe osobně L. K.; v 15:20 hod. proběhlo měření u kárně obviněné
s výsledkem 1,52 promile. Následovalo další měření u L. K. opět s nulovým výsledkem. V 15:25
hod. pak proběhlo opakované měření kárně obviněné s výsledkem 1,36 promile. Při dalším
projednání věci dne 11. 2. 2022 projevila kárně obviněná nad svým skutkem lítost a přislíbila, že
vyhledá odbornou pomoc. Od 16. 2. 2022 docházela na návštěvy terapeutické kliniky Neocentrum,
přičemž terapie je nyní ukončena.
[3] Kárně obviněná tím, že vedla jednání pod vlivem alkoholu, narušila dle kárné
navrhovatelky důstojnost soudcovské funkce a ohrozila důvěru v nezávislé, nestranné, odborné
a spravedlivé rozhodování soudů. Přitěžující okolností je dle kárné navrhovatelky skutečnost,
že k tomuto stavu došlo v jednací síni za účasti účastníků řízení. Za polehčující okolnost naopak
považuje přístup kárně obviněné k řešení problému; ta své pochybení uznala, má snahu
o vyřešení problému (vyhledala odbornou pomoc) a od daného incidentu nebylo zjištěno její
obdobné selhání.
II. Předložení dohody o vině a kárném opatření
[4] Kárnému soudu byla kárnou navrhovatelkou přeložena dohoda o vině a kárném opatření
uzavřená mezi ní a kárně obviněnou dne 16. 6. 2022 v sídle Obvodního soudu pro Prahu 8.
Kárně obviněná v ní prohlásila, že spáchala skutek uvedený v kárném návrhu, čímž se dopustila
kárného provinění podle §87 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb. Kárná navrhovatelka a kárně
obviněná se dohodly na uložení kárného opatření - snížení platu o 15 % na dobu 1 roku.
[5] Kárný soud postupem podle §13 kárného zákona ověřil, že sjednaná dohoda se týká
skutku, který má oporu v předložených důkazech a že jeho vymezení v dohodě odpovídá
kárnému návrhu.
III. Veřejné zasedání
[6] Veřejné zasedání podle §314q odst. 1 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním
(dále jen „trestní řád“), ve spojení s §25 kárného zákona, proběhlo dne 14. 9. 2022 za osobní
účasti kárné navrhovatelky a kárně obviněné.
[7] Kárná navrhovatelka odkázala na písemné vyhotovení kárného návrhu i dohody, jak byly
tyto listiny doručeny soudu. Uvedla, že skutek je mezi stranami nesporný. Při posuzování
přiměřenosti výše sjednaného kárného opatření zohledňovala sankci, která byla v obdobné věci
uložena v kárném řízení státní zástupkyni. Zdůraznila, že kárně obviněná nebyla doposud kárně
trestána, svého činu lituje a aktivně začala řešit svou situaci, když vyhledala odbornou léčbu.
Navrhla proto schválení uzavřené dohody.
[8] Kárný soud poučil účastníky řízení o tom, že podle jeho judikatury lze dohodu o vině
a kárném opatření uzavřít až po zahájení kárného řízení pro předmětný skutek, především
ale poté, kdy byl kárně obviněný poučen o svých procesních právech (srov. rozhodnutí
Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 6. 2020, č. j. 11 Kss 2/2020 - 88, odst. [13], dále
rozhodnutí téhož soudu ze dne 18. 1. 2021, č. j. 11 Kss 7/2020-42, odst. [9]). Na základě tohoto
poučení kárná navrhovatelka i kárně obviněná při veřejném zasedání do protokolu výslovně
prohlásily, že s obsahem dohody ze dne 16. 6. 2022 nadále souhlasí, čímž ji stvrdily
(aktualizovaly) ke dni konání veřejného zasedání. Shodně kárný soud postupoval např. v řízení
sp. zn. 13 Kss 3/2021.
[9] Kárně obviněná uvedla, že jí vytýkané kárné provinění uznává a z popisu skutku nic
nepopírá. Dodala, že svého provinění lituje a že podobné selhání se již nebude opakovat.
Následně učinila prohlášení ve smyslu §314q odst. 3 trestního řádu (§25 kárného zákona),
že rozumí sjednané dohodě, je jí zřejmé co tvoří podstatu skutku, je si vědoma jeho právní
kvalifikace i možného postihu. Prohlášení o vině a kárném opatření učinila dobrovolně a zná
důsledky dohody, zejména, že v řízení nebude prováděno dokazování ke skutku.
[10] Dokazování se v řízení o schválení dohody o vině a kárném provinění podle §314q
odst. 6 trestního řádu (§25 kárného zákona), až na důkazy, které by mohly mít vliv na posouzení
přiměřenosti výše dohodnutého kárného opatření, neprovádí. Soud nevyžadoval písemné
pracovní hodnocení kárně obviněné, pročež vyzval kárnou navrhovatelku, aby se vyjádřila k jejím
pracovním kvalitám. Ta uvedla, že kárně obviněná patří mezi průměrně pracující soudce
Obvodního soudu pro Prahu 8, je pečlivá, nemá průtahy v řízení, spisy se snaží vyřizovat rychle;
občas se ovšem dopouští odborných pochybení vedoucích k rušení jejích rozsudků. Soudkyní
je od roku 2016. Kárný soud ze své evidence postupem podle §13 kárného zákona zjistil,
že kárně obviněná nebyla v posledních pěti letech kárným soudem trestána.
IV. Posouzení věci kárným soudem
[11] Kárný soud předně konstatuje, že uzavření dohody o vině a kárném opatření v kárném
řízení je přípustné (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 1. 2019,
č. j. 13 Kss 5/2018 - 71, včetně závěru rozhodnutí ze dne 10. 6. 2019, č. j. 11 Kss 2/2019 - 5).
[12] Vycházeje přiměřeně z §314r odst. 2 věty první trestního řádu (a contrario), dle nějž soud
dohodu o vině a trestu neschválí, je-li nesprávná nebo nepřiměřená z hlediska souladu se zjištěným skutkovým
stavem nebo z hlediska druhu a výše navrženého trestu, případně ochranného opatření, nebo nesprávná z hlediska
rozsahu a způsobu náhrady škody nebo nemajetkové újmy nebo vydání bezdůvodného obohacení, anebo zjistí-li,
že došlo k závažnému porušení práv obviněného při sjednávání dohody o vině a trestu, se kárný soud zabýval
otázkou splnění zákonných předpokladů pro schválení dohody o vině a kárném opatření. Těmi je,
že 1/ jednání, jehož se dohoda týká, má charakter kárného provinění, a že 2/ ve vztahu k tomuto
jednání je návrh včasný.
[13] Podle §87 odst. 1 zákona o soudech a soudcích je kárným proviněním zaviněné porušení
povinností soudce, jakož i zaviněné chování nebo jednání, jímž soudce narušuje důstojnost soudcovské funkce
nebo ohrožuje důvěru v nezávislé, nestranné, odborné a spravedlivé rozhodování soudů. Dle §80 odst. 1 zákona
o soudech a soudcích je soudce a přísedící povinen vykonávat svědomitě svou funkci a při výkonu funkce
a v občanském životě se zdržet všeho, co by mohlo narušit důstojnost soudcovské funkce nebo ohrozit důvěru
v nezávislé, nestranné a spravedlivé rozhodování soudů. Soudce je povinen podávat oznámení o osobním zájmu,
o činnostech, majetku, příjmech a závazcích podle zvláštního právního předpisu. Dle §80 odst. 2 téhož
zákona je soudce povinen v zájmu záruk nezávislosti a nestrannosti výkonu soudcovské funkce
zejména prosazovat a obhajovat nezávislost soudnictví a jeho dobrou pověst [písm. a)] a chovat se tak,
aby nezavdal příčinu ke snížení důvěry v soudnictví a důstojnosti soudcovské funkce [písm. b)]. Zaviněné
porušení těchto povinností může být kárným proviněním.
[14] Podle §84 odst. 4 zákona o soudech a soudcích, nestanoví-li tento zákon nebo zvláštní právní
předpis jinak, použijí se na pracovní vztah soudce přiměřeně ustanovení zákoníku práce a jiných pracovněprávních
předpisů. Podle §106 odst. 4 písm. e) věta první zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění
pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“), platí, že zaměstnanec je povinen nepožívat alkoholické
nápoje a nezneužívat jiné návykové látky
na pracovištích zaměstnavatele a v pracovní době i mimo tato pracoviště,
nevstupovat pod jejich vlivem na pracoviště zaměstnavatele a nekouřit na pracovištích a v jiných prostorách,
kde jsou účinkům kouření vystaveni také nekuřáci. Podle §106 odst. 4 písm. i) téhož zákona
je zaměstnanec povinen podrobit se na pokyn oprávněného vedoucího zaměstnance písemně určeného
zaměstnavatelem zjištění, zda není pod vlivem alkoholu nebo jiných návykových látek.
[15] Požívání alkoholických nápojů na pracovišti, resp. pobyt na pracovišti pod jejich vlivem,
představuje nedodržení jedné z nejznámějších restriktivních povinností zaměstnance stanovené
pracovněprávními předpisy v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (obdobně
srov. rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 3. 2013, č. j. 12 Ksz 13/2012 - 60;
všechna rozhodnutí jsou dostupná na www.nssoud.cz). Kárný soud již opakovaně konstatoval,
že takové chování samo o sobě snižuje a ohrožuje vážnost funkce státního zástupce; není totiž
možné tolerovat zaviněné požívání alkoholu na pracovišti v takové míře, že kolegové (účastníci
řízení) mohou na kárně obviněném sledovat známky podnapilosti (srov. rozhodnutí Nejvyššího
správního soudu ze dne 12. 9. 2012, č. j. 12 Ksz 6/2012 - 105, ze dne 15. 9. 2009,
č. j. 12 Ksz 1/2008-97, ze dne 14. 6. 2011, č. j. 12 Ksz 2/2011 - 136, či ze dne 5. 3. 2013,
č. j. 12 Ksz 13/2012-60). V rozhodnutí ze dne 5. 5. 2014, č. j. 12 Ksz 7/2013 - 49, kárný soud
vyslovil, že pokud bylo prokázáno, že kárně obviněný pod vlivem alkoholických nápojů vstoupil
v pracovní době na své pracoviště a v tomto stavu plnil úkoly státního zástupce, tak „zaviněně
porušil povinnosti státního zástupce, které mu byly stanoveny v §106 odst. 4 zákoníku práce (…) Kárně
obviněný tímto zaviněným chováním rovněž snížil vážnost a důstojnost funkce státního zástupce, neboť ta byla
nepochybně degradována povědomím odborné, případně laické veřejnosti o jeho přítomnosti na pracovišti pod vlivem
alkoholu. V daném případě se přitom jednalo o zavinění ve formě nepřímého úmyslu, kdy kárně obviněný věděl,
že svým jednáním může způsobit porušení nebo ohrožení zájmu chráněného zákonem a pro případ, že je způsobí,
byl s tím srozuměn. Alkoholické nápoje totiž požíval vědomě, jejich účinky nepochybně znal a byl srozuměn s tím,
že pokud pod jejich vlivem bude pobývat v pracovní době na svém pracovišti, poruší povinnosti státního zástupce
a sníží vážnost a důstojnost této funkce.“ Obdobně v rozhodnutí ze dne 16. 12. 2020,
č. j. 12 Ksz 5/2020 - 49, kárný soud naznal, že „požívání alkoholických nápojů v průběhu pracovní doby
(…) lze jistě považovat za jednání, které ohrožuje vážnost funkce státního zástupce a nepřímo pak i vážnost
státního zastupitelství. Státní zástupci musí jít v dodržování právních předpisů příkladem, neboť jsou to výlučně
oni, kdo podává obžalobu k soudu a viní tak jiné ze spáchání trestných činů, tedy nejzávažnějšího protiprávního
jednání. Takto výrazné porušení zákonné povinnosti nepožívat na pracovišti nebo i jinde v průběhu pracovní doby
alkoholické nápoje ohrožuje pak jistě důvěryhodnost takové osoby jako toho, kdo má protiprávní jednání stíhat.
(…) kárně obviněná porušila povinnosti vyplývající z §106 odst. 4 písm. c) a e) zákoníku práce a §24 odst. 2
zákona o státním zastupitelství. Zároveň se jednalo i o jednání, které snižuje vážnost a důstojnost funkce státního
zástupce ve smyslu §28 zákona o státním zastupitelství.“ Shora uvedené zhodnocení pobytu státních
zástupců na pracovišti pod vlivem alkoholických nápojů lze bezpochyby stejně tak učinit také
ve vztahu k soudcům, neboť na jejich chování je třeba klást minimálně stejně vysoké nároky.
[16] Soudce pod vlivem alkoholických nápojů, který v pracovní době v sídle soudu přijde
do styku s účastníky řízení (v tomto stavu s nimi jakkoli komunikuje, natož vede jednání
či vyhlašuje a odůvodňuje přijaté rozhodnutí), je zcela zjevně schopen svým jednáním ohrozit
důstojnost soudcovské funkce a narušit důvěru v samotné soudnictví. Takové chování soudce
proto nelze tolerovat.
[17] Skutek, který je v projednávané věci obsahem dohody, je tedy kárným proviněním
ve smyslu §87 odst. 1 zákona o soudech a soudcích. Kárný soud také dospěl k závěru,
že uzavřená dohoda o vině a kárném opatření splňuje podmínky přiměřeně aplikovaného §175a
odst. 1 trestního řádu a obsahuje náležitosti podle odst. 6 téhož zákonného ustanovení. Stejně tak
nejsou pochybnosti o zachování subjektivní i objektivní lhůty k podání kárného návrhu
(§9 odst. 1 kárného zákona).
[18] Při úvaze o přiměřenosti sjednaného druhu a výměry kárného opatření vycházel kárný
soud ze závěrů rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 1. 2019,
č. j. 13 Kss 5/2018 - 71, odst. [15], podle něhož „aprobováním dohody o vině a kárném opatření nesmí být
popřen smysl a účel kárného řízení.“
[19] Sjednané kárné opatření (snížení platu o 15 % na dobu 1 roku) je sankcí, jejíž uložení
v kárném řízení zákon umožňuje [srov. §88 odst. 1 písm. b) zákona o soudech a soudcích].
Kárný soud při hodnocení přiměřenosti tohoto kárného opatření zohlednil ve prospěch kárně
obviněné především míru její sebereflexe a projevenou lítost nad spáchaným proviněním,
odpovědný přístup spočívající v zahájení odborné léčby ve snaze zabránit opakování podobného
jednání, a také skutečnost, že se z její strany jednalo o ojedinělý exces; přihlédl též k samotnému
sjednání dohody o vině a kárném opatření. Na druhé straně kárný soud jako přitěžující okolnost
hodnotil to, že se jednalo o závažné jednání, jež bylo způsobilé vážně ohrozit důvěru
v rozhodování soudů; kárně obviněná pod vlivem alkoholických nápojů jednala v celkem
6 věcech, v důsledku čehož mohla přijít do styku s vysokým počtem účastníků. Na základě těchto
úvah poměřoval kárný soud sjednané kárné opatření spáchanému kárnému provinění
a okolnostem jeho spáchání. Shledal jej přiměřeným a proto dohodu o vině a kárném opatření
schválil.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí ne ní odvolání přípustné.
V Brně dne 14. září 2022
JUDr. Miluše Došková
předsedkyně kárného senátu