ECLI:CZ:NSS:2022:2.ADS.260.2021:33
sp. zn. 2 Ads 260/2021 - 33
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Mgr. Evy Šonkové a soudkyň
JUDr. Miluše Doškové a Mgr. Sylvy Šiškeové v právní věci žalobce: M. C., zastoupený Mgr. Jiřím
Bartošem, advokátem se sídlem Dlouhá 16/705, Praha 1, proti žalovanému: Ministerstvo práce
a sociálních věcí, sídlem Na Poříčním právu 1, Praha 2, proti rozhodnutí žalovaného ze dne
10. 12. 2020, č. j. MPSV-2020/239108-911, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského
soudu v Praze ze dne 20. 9. 2021, č. j. 20 Ad 3/2021 – 46,
takto:
I. Kasační stížnost se o dm ít á pro nepřijatelnost.
II. Žalobce n emá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
III. Žalovanému se n ep ři zn áv á náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti.
IV. Ustanovenému zástupci žalobce Mgr. Jiřímu Bartošovi, advokátovi, se p ři zn áv á
odměna za zastupování a náhrada hotových výdajů ve výši 1300 Kč, která bude vyplacena
z účtu Nejvyššího správního soudu do jednoho měsíce od právní moci tohoto usnesení.
Odůvodnění:
I. Vymezení věci
[1] V záhlaví označeným rozhodnutím (dále jen „napadené rozhodnutí“) žalovaný zamítl
odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí Úřadu práce České republiky – krajské pobočky
pro hlavní město Prahu ze dne 12. 5. 2020, č. j. 7313/2020/AAI, kterým byla od 1. 4. 2020
žalobci snížena dávka pomoci v hmotné nouzi doplatek na bydlení z částky 380 Kč na částku
250 Kč měsíčně.
[2] Proti rozhodnutí žalovaného podal žalobce žalobu k Městskému soudu v Praze, který
ji v záhlaví označeným rozsudkem zamítl (dále jen „městský soud “ a „napadený rozsudek“).
[3] Protože žalobce po podání žaloby požádal o ustanovení zástupce, došlo ke stavění
žalobní lhůty, po kterou lze jedině uplatnit žalobní body. Žalobce prostřednictvím ustanoveného
zástupce žalobu doplnil dvakrát, přičemž druhé doplnění podal dne 12. 5. 2021.
[4] Městský soud kromě toho, že nepřisvědčil včas vzneseným žalobním námitkám, uvedl,
že se některými námitkami uplatněnými v podání ze dne 12. 5. 2021 nezabýval pro jejich
opožděnost. Podle městského soudu na závěru o opožděnosti nemůže nic změnit na existence
nálezu Ústavního soudu ze dne 28. 5. 2020, sp. zn. II. ÚS 816/2020, který posuzoval odlišnou
situaci, neboť se zabýval opravnými prostředky v trestním řízení s obecně velmi krátkou lhůtou
k jejich podání (3 dny). Dále městský soud dodal, že lhůtu k doplnění žaloby jasně specifikoval
ve výrokové části svého usnesení ze dne 25. 3. 2021, č. j. 20 Ad 3/2021 - 17, a ještě dále zdůraznil
v jeho odůvodnění.
II. Obsah kasační stížnosti a vyjádření žalovaného
[5] Žalobce (dále jen „stěžovatel“) brojí proti napadenému rozsudku kasační stížností
z důvodů podle §103 odst. 1 písm. a) a d) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen
„s. ř. s.“).
[6] Stěžovatel namítá, že městský soud pochybil, když se nezabýval žalobními námitkami
uplatněnými v doplnění žaloby ze dne 12. 5. 2021, neboť ve skutečnosti opožděné nebyly.
Městský soud nevysvětlil, proč považoval doplnění žaloby za opožděné, tedy který den měla lhůta
k doplnění žaloby fakticky skončit (proč už před 12. 5. 2021); proto považuje napadený rozsudek
za nepřezkoumatelný.
[7] Podle stěžovatele městský soud nereagoval na jeho žádost ze dne 30. 4. 2021
o prodloužení lhůty k doplnění žaloby. Městský soud měl aplikovat závěry nálezu Ústavního
soudu sp. zn. II. ÚS 816/2020 a sdělit stěžovateli konkrétní termín, do něhož požaduje žalobu
doplnit.
[8] Žalovaný ve svém vyjádření ke kasační stížnosti hájil věcnou správnost napadeného
rozhodnutí a dodal, že městský soud se s námitkami obsaženými v podání ze dne 12. 5. 2021
vypořádal, neboť byly uplatněny už dříve. Navrhl kasační stížnost zamítnout.
III. Posouzení kasační stížnosti Nejvyšším správním soudem
[9] Kasační stížnost byla podána včas, osobou oprávněnou, a stěžovatel je zastoupen
advokátem.
[10] Podle §104a zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, (dále „s. ř. s.“) Nejvyšší správní
soud odmítne kasační stížnost ve věcech, v nichž před krajským soudem rozhodoval
specializovaný samosoudce, pokud svým významem podstatně nepřesahuje vlastní zájmy
stěžovatele (kritérium přesahu vlastních zájmů bylo vyloženo v usnesení Nejvyššího správního
soudu ze dne 26. 4. 2006, č. j. 1 Azs 13/2006 - 39, publ. pod č. 933/2006 Sb. NSS).
[11] Stěžovatel k otázce přijatelnosti své kasační stížnosti nic netvrdil. Řízení o kasační
stížnosti je ovládáno zásadou dispoziční. Obsah a kvalita kasační stížnosti do značné míry
předurčují nejen rozsah přezkumné činnosti, ale i obsah rozhodnutí soudu (viz např. rozsudek
ze dne 26. 1. 2015, č. j. 8 As 109/2014 - 70). Jde proto k tíži stěžovatele, pokud v kasační
stížnosti netvrdí důvody, pro které má být kasační stížnost přijatelná.
[12] Stěžovatel namítá nepřezkoumatelnost napadeného rozsudku a nesprávné posouzení
právní otázky. Nejvyšší správní soud však v posuzované věci neshledal přesah vlastních zájmů
stěžovatele. K pochybení městského soudu (natož zásadnímu), které by mohlo mít dopad
do hmotněprávního postavení stěžovatele, nedošlo. Ustálená a vnitřně jednotná judikatura
Nejvyššího správního soudu poskytuje dostatečnou odpověď na uplatněné kasační námitky
a stěžovatel ve své argumentaci nevyložil žádné důvody, které by svědčily pro odklon.
[13] K běhu žalobní lhůty při podání žádosti o ustanovení zástupce se Nejvyšší správní soud
v usnesení ze dne 13. 1. 2005, č. j. 6 Ads 72/2004 - 69 vyjádřil tak, že „požádá-li navrhovatel
o ustanovení zástupce, po dobu od podání takové žádosti do právní moci rozhodnutí o ní neběží lhůta stanovená
pro podání návrhu na zahájení řízení. Smyslem tohoto ustanovení je zabezpečit, aby zástupce účastníka mohl
po svém ustanovení ve zbylé lhůtě doplnit, sepsat žalobní body. Nedošlo-li by ke stavění této lhůty, bylo by v řadě
případů ustanovení zástupce zcela bezúčelné.“ V rozsudku ze dne 29. 8. 2019, 8 Azs 205/2019 - 22
(publ. pod č. 3930/2019 Sb. NSS) pak Nejvyšší správní soud ujasnil, že „rozhodnutí o ustanovení
právního zástupce nabývá právní moci dnem, kdy bylo doručeno jak zástupci, tak zastoupenému“.
V posuzovaném případě pak veškeré relevantní údaje pro určení konce běhu lhůty jasně vyplývají
ze správního a soudního spisu; dle pravidel uvedených v §40 s. ř. s. byl posledním dnem lhůty
11. 5. 2021. Nelze přehlédnout, že stěžovatele zastupoval právní profesionál, u něhož
lze předpokládat znalost pravidel pro počítání lhůt, obzvlášť pokud jde o standardní procesní
situaci jako v tomto případě.
[14] Otázka rozšiřování žalobních bodů a rozhojňování argumentace v nich uplatněné byla
rovněž judikaturou řešena. Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 12. 2007,
č. j. 2 Afs 57/2007 - 92, je žalobní řízení „založeno na zásadách koncentrace a dispozitivnosti.
To především znamená, že soud přezkoumává napadené výroky rozhodnutí v mezích žalobních bodů (§75 odst.
2 s. ř. s.), přičemž žalobce může kdykoli za řízení žalobní body omezit; rozšířit žalobu na dosud nenapadené
výroky rozhodnutí nebo ji rozšířit o další žalobní body může jen ve lhůtě pro podání žaloby (§71 odst. 2
s. ř. s.).“ (dále viz např. nález Ústavního soudu ze dne 10. 3. 1999, sp. zn. I. ÚS 164/97,
publ. pod č. 39/1999 Sb. ÚS nebo rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 12. 2004,
č. j. 1 Afs 25/2004 - 69 a ze dne 30. 10. 2013, č. j. 8 Afs 75/2012 - 46). Dále pak z rozsudku
Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 7. 2013, č. j. 1 Afs 54/2013 - 36 plyne, že „řádně a včas
uplatněný žalobní bod lze přitom argumentačně rozvíjet, rozhojňovat i po uplynutí lhůty k podání žaloby, neboť
na to §71 odst. 2 s. ř. s. nedopadá.“ Krajský soud jednotnou judikaturu bezezbytku následoval,
když v napadeném rozsudku u podání ze dne 12. 5. 2021 jasně rozlišil nově (pozdě) uplatněný
žalobní bod a argumentaci, která blíže rozváděla včas a řádně uplatněné žalobní body.
[15] Nález Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 816/2020 není v daném případě aplikovatelný,
neboť se týká naprosto odlišné procesní situace v trestním řízení.
IV. Závěr a náklady řízení
[16] Nejvyšší správní soud ze shora uvedených důvodů dospěl k závěru, že kasační stížnost
podmínky přijatelnosti nesplňuje. Posuzovaná věc se netýká právních otázek, které dosud nebyly
řešeny judikaturou zdejšího soudu, ani těch, které jsou judikaturou řešeny rozdílně; nebyl shledán
důvod pro přistoupení k judikaturnímu odklonu; ani nebylo shledáno zásadní pochybení
krajského soudu, ať už v podobě nerespektování ustálené soudní judikatury či ve formě hrubého
pochybení při výkladu hmotného nebo procesního práva. Nejvyšší správní soud tudíž kasační
stížnost podle §104a s. ř. s. odmítl pro nepřijatelnost.
[17] O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti soud rozhodl podle úspěchu ve věci
v souladu s §60 odst. 1 větou první s. ř. s. ve spojení s §120 s. ř. s. Soud o nákladech
nerozhodoval podle §60 odst. 3 s. ř. s., přestože kasační stížnost odmítl, a to s ohledem na závěry
usnesení rozšířeného senátu ze dne 25. 3. 2021, č. j. 8 As 287/2020 - 33, č. 4170/2021 Sb. NSS
(srov. obdobně usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 6. 2021, č. j. 9 As 83/2021 - 28,
či ze dne 25. 8. 2021, č. j. 1 Azs 119/2021 - 55). Stěžovatel v řízení nebyl úspěšný, proto nemá
právo na náhradu nákladů řízení. Žalovaný měl ve věci plný úspěch, avšak nevznikly mu žádné
náklady nad rozsah jeho úřední činnosti, proto mu soud jejich náhradu nepřiznal .
[18] Městským soudem byl stěžovateli ustanoven zástupcem pro řízení o žalobě advokát
Mgr. Jiří Bartoš. Ustanovený advokát je pak oprávněn zastupovat stěžovatele také v řízení
o kasační stížnosti (§35 odst. 10 věta čtvrtá s. ř. s.). Pro určení výše nákladů spojených s tímto
zastoupením se použije podle §35 odst. 2 s. ř. s. vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů
a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), dále jen „advokátní tarif“.
Ustanovený zástupce učinil v řízení o kasační stížnosti jeden úkon právní služby, a to podání
kasační stížnosti [§11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu]. Za tento úkon náleží zástupci odměna
1000 Kč [§9 odst. 2) ve spojení s §7 bodem 3. advokátního tarifu], zvýšená o 300 Kč paušální
náhrady hotových výdajů (§13 odst. 4 advokátního tarifu). Celková částka tak činí 1300 Kč.
Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s ou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 30. září 2022
Mgr. Eva Šonková
předsedkyně senátu