ECLI:CZ:NSS:2022:2.AS.212.2022:18
sp. zn. 2 As 212/2022 - 18
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miluše Doškové
a soudců Mgr. Evy Šonkové a JUDr. Faisala Husseiniho v právní věci žalobkyně: MADcorp
s.r.o., se sídlem Ve Dvojích 289, Jiříkovice, zastoupené Mgr. Štěpánem Lichovníkem, advokátem
se sídlem Pellicova 23/8, Brno, proti žalovanému: Krajský úřad Jihomoravského kraje, Odbor
životního prostředí, se sídlem Žerotínovo nám. 3, Brno, proti rozhodnutí žalovaného ze dne
23. 6. 2020, č. j. JMK 85906/2020, sp. zn. S-JMK 48626/2020/OŽP/III, v řízení o kasační
stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 18. 8. 2022,
č. j. 62 A 141/2020 – 59,
takto:
I. Návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti se zamí t á.
II. Žalobkyni se u k l ád á povinnost zaplatit soudní poplatek za návrh na přiznání
odkladného účinku ve výši 1000 Kč, a to ve lhůtě patnácti dnů od doručení tohoto
usnesení.
III. Soud v yz ýv á žalobkyni, aby ve lhůtě patnácti dnů od doručení tohoto usnesení
zaplatila soudní poplatek (podle zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích,
ve znění pozdějších předpisů) za podanou kasační stížnost, který činí podle položky
č. 19 sazebníku soudních poplatků částku 5000 Kč.
Odůvodnění:
[1] Včasně podanou kasační stížností brojí žalobkyně, jakožto stěžovatelka, proti shora
označenému rozsudku (dále jen „napadený rozsudek“) Krajského soudu v Brně. Napadeným
rozsudkem byla zamítnuta stěžovatelčina žaloba proti shora označenému rozhodnutí žalovaného,
jímž bylo zamítnuto její odvolání a potvrzeno rozhodnutí Městského úřadu Šlapanice (dále jen
„správní orgán prvního stupně“) č. j. OŽP-ČJ/14589-20/VAL ze dne 26. 2. 2020, kterým byla
stěžovatelka uznána vinnou ze spáchání přestupku podle §20a odst. 1 písm. c) zákona
č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, v rozhodném znění (dále jen „zákon
o ochraně ZPF“), jehož se měla dopustit tím, že v červnu 2017 provedla skrývku ornice na celé
ploše pozemku p. č. XA a na části pozemku p. č. XB v k. ú. J., a tyto pozemky (zábor ZPF
celkem cca 800 m
2
) od této doby až do kontroly vykonané dne 7. 6. 2019 užívala
k nezemědělským účelům (přístavba administrativní budovy a okolních zpevněných ploch)
bez souhlasu orgánu ochrany ZPF vydávaného podle §9 odst. 1 zákona o ochraně ZPF, čímž
porušila zákaz ve smyslu §3 odst. 1 písm. c) téhož zákona. Za popsaný přestupek uložil podle
§20a odst. 3 písm. a) zákona na ochranu ZPF správní orgán prvního stupně stěžovatelce pokutu
ve výši 150 000 Kč. Současně byla stěžovatelce uložena povinnost nahradit náklady řízení
paušální částkou ve výši 1000 Kč.
[2] Zároveň s podáním kasační stížnosti požádala stěžovatelka o přiznání odkladného účinku
kasační stížnosti. Stěžovatelka poukazuje na skutečnost, že výše pokuty a nezbytnost její
neprodlené úhrady by pro ni s ohledem na její současnou finanční situaci poznamenanou
pandemií koronaviru znamenala nezbytnost vzít si bankovní úvěr; okamžitá úhrada by tedy
znamenala pro stěžovatelku podstatné navýšení celkové finanční zátěže. Stěžovatelka má za to,
že přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti nevznikne újma jiným osobám; není v rozporu
s jejich oprávněným zájmem, neboť se jich rozhodnutí netýká. Na druhé straně stěžovatelce
samotné vznik újmy hrozí.
[3] Žalovaný k návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti uvedl, že nemá
námitky.
[4] Nejvyšší správní soud shledal, že nebylo osvědčeno naplnění podmínek pro přiznání
odkladného účinku kasační stížnosti.
[5] Podle §107 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“) nemá
kasační stížnost odkladný účinek. Soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat;
§73 odst. 2 až 5 se užije přiměřeně. Podle §73 odst. 2 s. ř. s. ve spojení s §107 s. ř. s. lze přiznat
odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly
pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout
jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.
[6] Odkladný účinek kasační stížnosti má charakter institutu mimořádného, vyhrazeného
pro ojedinělé případy. Přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti je prolamována právní moc
soudního rozhodnutí, což je zákonem podmíněno splněním stanovených podmínek. Aby byla
zachována výjimečná povaha tohoto institutu, musí stěžovatel žádající o přiznání odkladného
účinku náležitě tvrdit a doložit, že v předmětné věci existují okolnosti spadající pod hypotézu
§73 odst. 2 s. ř. s., které ji činí vůči typově shodným případům výjimečnou. V nyní posuzované
věci však, podle názoru Nejvyššího správního soudu, stěžovatelka takové okolnosti netvrdila
ani nedoložila.
[7] Nejvyšší správní soud již dříve judikoval, že povinnost dostatečně podrobně a určitě
tvrdit a prokázat vznik újmy má stěžovatel (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne
29. 2. 2012, č. j. 1 As 27/2012 - 32). Od stěžovatele, který žádá o přiznání odkladného účinku,
se tak především očekává dostatečně konkrétní a individualizované tvrzení o tom, že mu
v důsledku napadeného rozhodnutí vznikne nepoměrně větší újma než jiným osobám; vysvětlení,
v čem tato újma spočívá, a uvedení jejího rozsahu. Hrozící újma přitom musí být závažná
a reálná, nikoli pouze hypotetická či bagatelní. Vylíčení podstatných skutečností o nepoměrně
větší újmě musí svědčit o tom, že negativní následek, jehož se stěžovatel v souvislosti
s rozhodnutím žalovaného obává, by pro něj byl zásadním zásahem. Kromě výše uvedeného tíží
stěžovatele též důkazní břemeno k uplatněným tvrzením. Unesení tohoto důkazního břemene
po stěžovateli vyžaduje, aby tvrzení, kterými odůvodňuje návrh na přiznání odkladného účinku,
také řádně doložil, tedy ne nutně prokázal, ale alespoň osvědčil (srov. usnesení Nejvyššího
správního soudu ze dne 24. 9. 2015, č. j. 2 As 218/2015 - 50). Nejvyšší správní soud poukazuje
na dispoziční zásadu ovládající celé řízení o kasační stížnosti – kasační soud není povolán k tomu,
aby za stěžovatele vlastní vyhledávací činností zjišťoval či dokazoval důvody pro přiznání
odkladného účinku kasační stížnosti. Žádost o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti musí
být proto dostatečně individualizovaná a podepřená konkrétními důkazy (srov. usnesení
Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 1. 2012, č. j. 8 As 65/2011 - 74).
[8] V posuzovaném případě musí Nejvyšší správní soud konstatovat, že stěžovatelka výše
uvedeným požadavkům na dostatečně konkrétní individualizaci tvrzené újmy nedostála. Uvedla
totiž obecně pouze to, že by pro ni okamžitá úhrada pokuty znamenala podstatné navýšení
celkové finanční zátěže. Případné značné negativní či dokonce likvidační dopady v příčinné
souvislosti s napadeným rozhodnutím nijak konkrétně nerozvádí ani nedokládá.
[9] Z výše uvedeného je zřejmé, že návrh stěžovatelky na přiznání odkladného účinku
kasační stížnosti není důvodný, neboť neprokázala splnění již první podmínky (tj. nepoměrně
větší újmy, než jaká by přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti mohla vzniknout jiným
osobám). Všechny podmínky pro přiznání odkladného účinku dle §73 s. ř. s. musí přitom být
naplněny současně, a proto se Nejvyšší správní soud při neshledání naplnění jedné z nich
již nezabýval posuzováním podmínek ostatních a návrh na přiznání odkladného účinku výrokem
č. I. tohoto usnesení zamítl (§73 odst. 2 a contrario ve spojení s §107 s. ř. s.).
[10] Výrok č. II. tohoto usnesení vychází z toho, že povinnost zaplatit soudní poplatek
za podání návrhu na přiznání odkladného účinku vzniká dnem právní moci rozhodnutí,
jímž bylo o návrhu rozhodnuto a v němž byla navrhovateli uložena povinnost soudní
poplatek zaplatit, podle §4 odst. 1 písm. h) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích,
aplikovaného per analogiam (viz usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 2. 2012,
č. j. 1 As 27/2012 – 32). Stěžovatelka je proto do patnácti dnů od doručení tohoto usnesení
povinna zaplatit soudní poplatek ve výši 1000 Kč.
[11] Podle §4 odst. 1 písm. d) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění
pozdějších předpisů, s podáním kasační stížnosti spojen vznik poplatkové povinnosti. Dle
položky č. 19 sazebníku soudních poplatků, který je přílohou uvedeného zákona, je kasační
stížnost zpoplatněna částkou 5000 Kč.
[12] Tento soudní poplatek nebyl současně s podáním kasační stížnosti zaplacen, soud proto
stěžovatelku vyzývá ke splnění poplatkové povinnosti a stanovuje jí k tomu zákonem
předvídanou lhůtu.
[13] Soudní poplatky lze zaplatit:
- vylepením kolků na tomto tiskopisu a jeho doručením Nejvyššímu správnímu soudu,
nebo
- bezhotovostně převodem na účet soudu číslo: 3703 – 46127621/0710, vedený u České
národní banky, pobočka Brno. Závazný variabilní symbol pro identifikaci platby
je 1020421222.
Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s ou opravné prostředky přípustné.
Nebude-li poplatek za podání kasační stížnosti (výrok III.) ve stanovené lhůtě zaplacen, soud
řízení zas t av í [§9 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve spojení s §47
písm. c) zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního]. K pozdnímu zaplacení soudního
poplatku se nepřihlíží. Soud však řízení nezastaví, je-li tu nebezpečí z prodlení, v jehož
důsledku by Vám mohla vzniknout újma, a ve stanovené lhůtě sdělíte soudu okolnosti, které toto
nebezpečí osvědčují, a doložíte, že bez své viny jste nemohl poplatek dosud zaplatit.
Máte-li za to, že jsou u Vás splněny podmínky pro částečné či plné osvobození od soudních
poplatků, můžete ve lhůtě stanovené pro zaplacení poplatku požádat soud o osvobození
od soudních poplatků (§36 odst. 3 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního).
V případě placení kolkovými známkami nalepte vždy oba jejich díly na tiskopis na vyznačeném
místě. Tiskopis podepište a vraťte jej označenému soudu. Kolkové známky neznehodnocujte.
V Brně dne 27. září 2022
JUDr. Miluše Došková
předsedkyně senátu
Vyhovuji výzvě a zasílám Nejvyššímu správnímu soudu v kolkových známkách určený soudní
poplatek.
ke sp. zn. 2 As 212/2022
podpis .................................................
ˇ místo pro nalepení kolkových známek ˇ