ECLI:CZ:NSS:2022:3.AS.65.2022:41
sp. zn. 3 As 65/2022 - 41
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Vlašína a soudců
Mgr. Radovana Havelce a JUDr. Tomáše Rychlého v právní věci žalobce: J. Z., zastoupeného
Klárou Hlucháňovou, LL.M., advokátkou se sídlem Štefánikova 1/65, Praha 5, proti žalovanému:
Krajský úřad Zlínského kraje, se sídlem třída Tomáše Bati 21, Zlín, za účasti osoby zúčastněné
na řízení: S. J., o přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 19. 12. 2019, č. j. KUZL
81700/2019, sp. zn. KUSP 59560/2019 DOP/DČ, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti
rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 10. 2. 2022, č. j. 62 A 21/2020 - 104,
takto:
Návrh žalobce na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti se zam ít á .
Odůvodnění:
[1] Včas podanou kasační stížností se žalobce (dále jen „stěžovatel“) domáhá zrušení v záhlaví
specifikovaného rozsudku Krajského soudu v Brně (dále jen „krajský soud“), kterým zamítl jeho
žalobu proti výše uvedenému rozhodnutí žalovaného. Tímto rozhodnutím bylo zamítnuto
odvolání žalobce proti rozhodnutí Obecního úřadu Kašava (dále jen „obecní úřad“) ze dne
2. 8. 2019, č. j. OK/0655/2019, sp. zn. Kaš/SSÚ-1/2014. Žalobce se bránil proti té části
rozhodnutí obecního úřadu, kterým prohlásil, že na pozemku parc. č. XA a na části pozemku
parc. č. XB v katastrálním území Kašava (dále budou uváděna jen čísla parcel, neboť všechny
vyjmenované parcely se nacházejí v katastrálním území Kašava) v úseku od hranice pozemku
par. č. XC až po hranici pozemku par. č. XD existuje veřejně přístupná účelová komunikace.
Krajský soud se ve svém rozsudku ztotožnil se závěry žalovaného a neshledal žalobu důvodnou.
[2] Stěžovatel společně s podáním kasační stížnosti požádal Nejvyšší správní soud o přiznání
jejího odkladného účinku. Svůj návrh odůvodnil tím, že rozhodnutí žalovaného bude zneužito
v územních a stavebních řízeních pro stavby rodinných domů, jež nový územní plán obce
předpokládá na navazujících pozemcích. Za účelem jejich výstavby je však nutné splnit
předpoklad jejich napojení na pozemní komunikaci. Obec Kašava přitom sama vlastní pozemky,
na kterých by bylo možné potřebnou pozemní komunikaci zřídit. Namítal, že i kdyby byly
splněny podmínky pro vznik účelové komunikace, konkludentní souhlas pro její užívání svědčí
jen pro omezený účel (vlastníky dotčených pozemků), nikoliv pro zamýšlenou masivní výstavbu
nových rodinných domů a její užívání neomezeným okruhem osob. Zahájením výstavby by byla
nevratně změněna stávající situace. Hrozící újmu stěžovatel spatřuje v zatížení svého pozemku
těžkou stavební technikou, která by měla dopad na nerušené užívání jeho nemovitostí a zároveň
by způsobila značné škody na nemovitosti, ve které bydlí. Již v současnosti došlo při odvozu suti
na jeho nemovitosti k popraskání zdí. V této souvislosti se obrátil na obec Kašava. Jelikož
ta na jeho žádost nereagovala kladně, požádal o pomoc Policii České republiky. Pokud nebude
jeho kasační stížnosti přiznán odkladný účinek, bude zahájena výstavba rodinných domů a výkon
jeho vlastnického práva by byl nepřijatelně omezován. Zároveň by se ztížilo jeho procesní
postavení, neboť by hůře prokazoval neexistenci přístupové cesty. Zmínil rovněž otázku změny
vlastnických práv (podílů) u dotčených pozemků. Ke svému návrhu připojil hlavní výkres
územního plánu obce Kašava, potvrzení o přijatém oznámení ze dne 26. 3. 2022, které vystavila
Policie České republiky, odpověď starosty obce Kašava ze dne 7. 6. 2007 a fotografii popraskané
zdi.
[3] Žalovaný ve svém vyjádření k návrhu na přiznání odkladného účinku upozornil,
že odkladný účinek nebyl přiznán ani žalobě v řízení před krajským soudem, neboť o něj
stěžovatel nepožádal. Jím deklarovaný stav platí již od 18. 12. 2011, kdy byl schválen původní
územní plán obce Kašava. V této souvislosti poukázal, že stěžovatel nevyužil jakýkoliv způsob
obrany proti přijímanému územnímu plánu a proti územně plánovací dokumentaci nepodal
žádné námitky. Má za to, že realizace nové výstavby nemůže mít žádný vliv na závěr o souhlasu
vlastníka s obecným užíváním, neboť ten směřuje do minulosti, nikoliv
do budoucna. K fotografii popraskané stěny uvedl, že z ní není patrné, kdy k poškození zdiva
došlo a zda je tato škoda v příčinné souvislosti s provozem na pozemní komunikaci. Taktéž
se vyjádřil ke komplexním pozemkovým úpravám předmětných pozemků, které provedl Státní
pozemkový úřad. Podotkl, že stěžovatel je vlastníkem pozemku parc. č. XB z jedné čtvrtiny
a ostatní spoluvlastníci tohoto pozemku s existencí veřejně přístupné účelové cesty souhlasí.
Uzavřel, že přezkoumávané rozhodnutí je pouze deklaratorní povahy a stěžovatel podle něj
taktéž neunesl důkazní břemeno.
[4] Podle §107 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), kasační
stížnost nemá odkladný účinek. Nejvyšší správní soud jej ovšem může na návrh stěžovatele
přiznat, přičemž se za použití §120 s. ř. s. přiměřeně aplikuje §73 odst. 2 až 5 s. ř. s. Podle §73
odst. 2 s. ř. s. je k přiznání odkladného účinku kasační stížnosti třeba, aby výkon nebo jiné právní
následky rozhodnutí znamenaly pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním
odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a současně přiznání odkladného účinku
nesmí být v rozporu s důležitým veřejným zájmem.
[5] V této souvislosti je nutno podotknout, že kasační stížnost je opravným prostředkem
mimořádným, neboť směřuje proti pravomocnému rozhodnutí krajského soudu.
Přiznání odkladného účinku vůči pravomocnému rozhodnutí je třeba připustit pouze tehdy,
jestliže nezbytnost odkladného účinku převáží nad požadavkem právní jistoty a stability
právních vztahů opírajících se o pravomocná rozhodnutí soudů. Přiznání odkladného účinku
proto musí být vyhrazeno pro ojedinělé případy, které zákonodárce opsal slovy o nepoměrně
větší újmě. To platí obzvláště za situace, kdy krajským soudem nebyl v předchozím řízení přiznán
odkladný účinek žaloby a rozhodnutí žalovaného tak již bylo dříve považováno za vykonatelné,
jako je tomu v případě stěžovatele.
[6] Hrozící újmu stěžovatel spatřuje v zatížení jeho pozemku průjezdem těžké stavební
techniky, která bude mít dopad na nerušené užívání jeho nemovitostí a zároveň mu hrozí značná
škody v podobě popraskání zdiva v nemovitosti, ve které bydlí. V této souvislosti musí Nejvyšší
správní soud zvážit, zda by přiznání odkladného účinku kasační stížnosti přispělo k jím
zamýšlenému cíli, tj. jeho ochrany před vznikem nepoměrně větší újmy (škoda na majetku),
přičemž by tím nebyl způsoben rozpor s důležitým veřejným zájmem (právní jistota a stabilita
právních vztahů). Kasační soud je toho názoru, že tomu tak v tomto případě není. Jak správně
upozornil žalovaný, předmětem daného sporu je prohlášení obecního úřadu, že na pozemku
parc. č. XA a na části pozemku parc. č. XB od hranice pozemku par. č. XC až po hranici
pozemku par. č. XD existuje veřejně přístupná účelová komunikace.
[7] Podle §142 odst. 1 správního řádu [s]právní orgán v mezích své věcné a místní příslušnosti
rozhodne na žádost každého, kdo prokáže, že je to nezbytné pro uplatnění jeho práv, zda určitý právní vztah
vznikl a kdy se tak stalo, zda trvá, nebo zda zanikl a kdy se tak stalo. Obecní úřad svým rozhodnutím
nezaložil nová práva a povinnosti a ani je nezměnil či nezrušil. Pouze prohlásil, že zde takovýto
právní vztah je. Přiznání odkladného účinku kasační stížnosti by tak nemohlo mít žádný vliv
na budoucí užívání pozemků, k nimž má stěžovatel spoluvlastnický podíl, jako veřejně přístupné
účelové komunikace. Pro její charakter je totiž rozhodné naplnění jednotlivých znaků tak, jak byla
definována judikaturou soudů na základě příslušného ustanovení zákona (srov. např. nález
Ústavního soudu ze dne 9. 1. 2008, sp. zn. II. ÚS 268/06 nebo rozsudky Nejvyššího správního
soudu ze dne 30. 11. 2015, č j. 6 As 213/2015 - 14, ze dne 29. 6. 2017, čj. 2 As 337/2016 - 64
anebo ze dne 29. 8. 2017, č. j. 7 As 63/2017 - 48). Pro určení, zda se jedná o veřejně přístupnou
účelovou komunikaci, se tedy nevyžaduje vydání správního rozhodnutí (viz např. rozsudek
Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 10. 2016, č. j. 9 As 141/2016 - 30). Ten má pouze
význam z hlediska právní jistoty jednotlivých osob.
[8] Nejvyšší správní soud je taktéž toho názoru, že stěžovatel se může proti výstavbě nových
rodinných domů a s tím spojených zásahů do jeho vlastnického práva účinně bránit vhodnějšími
právními nástroji, a to v rámci probíhajícího územního či stavebního řízení, ve kterém bude moci
z pozice účastníka řízení [srov. např. §85 odst. 2 písm. b), §94k písm. e) a §109 písm. e) zákona
č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)] aktivně hájit svá práva
formou námitek. Stavební úřad by na jejich základě měl nařídit dodržování takových opatření,
jejichž úkolem bude minimalizovat zásah do jeho vlastnických práv.
[9] S ohledem na výše uvedené Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že v daném případě
nejsou podmínky ustanovení §73 odst. 2 s. ř. s. naplněny, a proto návrh na přiznání odkladného
účinku kasační stížnosti zamítl. Tím Nejvyšší správní soud žádným způsobem nepředjímá své
budoucí rozhodnutí o věci samé.
Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s ou opravné prostředky přípustné
(§53 odst. 3 s. ř. s.).
V Brně dne 21. dubna 2022
JUDr. Jaroslav Vlašín
předseda senátu