ECLI:CZ:NSS:2022:3.AZS.195.2022:41
sp. zn. 3 Azs 195/2022 - 41
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu JUDr. Tomáše Rychlého
a soudců JUDr. Jaroslava Vlašína a Mgr. Radovana Havelce v právní věci žalobce: G. D. N.,
zastoupený Mgr. Ondřejem Fialou, advokátem se sídlem Václavské náměstí 808/66, Praha 1,
proti žalované: Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců, se sídlem nám. Hrdinů
1634/3, Praha 4, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Plzni
ze dne 24. 5. 2022, č. j. 57 A 52/2021 – 85, o návrhu žalobce na přiznání odkladného účinku
kasační stížnosti,
takto:
Kasační stížnosti se p ři zn áv á odkladný účinek.
Odůvodnění:
[1] Kasační stížností se žalobce (dále jen „ s tě ž o v ate l“) domáhá zrušení v záhlaví uvedeného
rozsudku Krajského soudu v Plzni (dále jen „ kr a j s ký so ud“), kterým krajský soud zamítl jeho
žalobu proti rozhodnutí žalované ze dne 15. 2. 2021, č. j. MV-198280-4/SO-2020. Žalovaná
tímto rozhodnutím zamítla odvolání stěžovatele a potvrdila usnesení Ministerstva vnitra ze dne
14. 10. 2020, č. j. OAM-6817-13/DP-2020, kterým bylo podle §66 odst. 1 písm. c) správního
řádu zastaveno řízení o žádosti stěžovatele o prodloužení doby platnosti povolení
k dlouhodobému pobytu, neboť stěžovatel nepředložil všechny zákonem požadované náležitosti
žádosti.
[2] Stěžovatel současně s kasační stížností navrhl, aby jí byl přiznán odkladný účinek. Tento
návrh odůvodnil především tím, že v důsledku napadeného rozsudku ztratí možnost setrvat
na území ČR, kde dosud pobýval na základě fikce z důvodu podané žádosti o prodloužení
povolení k dlouhodobému pobytu, respektive na základě odkladného účinku, který jeho žalobě
přiznal krajský soud. Stěžovatel má v ČR pevné vazby a žije zde s nejbližší rodinou, konkrétně
s manželkou a dcerou. Manželka a dcera jsou na něm závislé finančně a rovněž i z pobytového
hlediska, neboť na území ČR pobývají za účelem sloučení právě se stěžovatelem. K tomu
stěžovatel dokládá rozhodnutí žalované týkající se jeho rodinných příslušníků. Stěžovatel dále
podotýká, že doposud podnikal jako OSVČ a živil rodinu. Manželka je v domácnosti a sama
příjmy nemá, jak vyplývá z jejího přiloženého čestného prohlášení a z přiznání stěžovatele k dani
z příjmů za rok 2020. Újma hrozící stěžovateli a jeho rodině je nepoměrně větší, než jaká hrozí
přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti třetím osobám. V případě vycestování stěžovatele
by jej rodina musela následovat. Přiznání odkladného účinku není ani v rozporu s veřejným
zájmem, neboť stěžovatel se v ČR ničeho protiprávního nedopustil. V závěru návrhu stěžovatel
poukazuje na právo na spravedlivý proces a zájem na osobní účasti v soudním řízení. Je si vědom,
že tyto okolnosti samy o sobě nemohou vést k přiznání odkladného účinku kasační stížnosti,
avšak ve spojení s popsanou rodinnou situací stěžovatele svědčí o důvodnosti jeho návrhu.
[3] Žalovaná navrhla, aby kasační stížnosti nebyl přiznán odkladný účinek. Přitom uvedla,
že přiznání odkladného účinku má mimořádný charakter a v dané věci nejsou splněny všechny
zákonné podmínky. Stěžovatel je právně zastoupen a může se se svým zástupcem radit
prostřednictvím komunikačních prostředků na dálku.
[4] Kasační stížnost nemá podle §107 soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“) odkladný
účinek. Nejvyšší správní soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat; přitom užije přiměřeně
§73 odst. 2 až 5 s. ř. s. Podle §73 odst. 2 s. ř. s. lze přiznat odkladný účinek, jestliže by výkon
nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce (v řízení o kasační stížnosti
stěžovatele) nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným
osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.
[5] Vzhledem k mimořádné povaze institutu odkladného účinku lze kasační stížnosti přiznat
odkladný účinek pouze výjimečně, pokud stěžovatel prokáže, že újma, která mu hrozí, je reálná,
není vzhledem k jeho poměrům bagatelní, nýbrž významná, a jejíž vznik je v příčinné souvislosti
s výkonem či jiným právním následkem plynoucím z rozhodnutí krajského soudu (srov. usnesení
rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 7. 2015, č. j. 10 Ads 99/2014 – 58,
č. 3270/2015 Sb. NSS; judikatura tohoto soudu je dostupná na www.nssoud.cz).
[6] Nejvyšší správní soud posoudil návrh stěžovatele a dospěl k závěru, že stanovené
podmínky splňuje. Nejvyšší správní soud přisvědčuje tvrzení stěžovatele, že je v zájmu jeho
rodinných příslušníků, aby mohl do rozhodnutí o kasační stížnosti setrvat na území ČR.
Stěžovatel konkretizoval újmu, která v důsledku jeho vycestování z území České republiky jemu
a jeho rodině bezprostředně hrozí, a předloženými listinami (viz odstavec [2] výše) existenci této
hrozby i doložil. Prokázal totiž, že má v ČR funkční rodinné vazby, do nichž by jeho vycestování
mohlo vážně zasáhnout, a to především proto, že pobytový status jeho rodinných příslušníků
je na stěžovatele jako na nositele oprávnění ke sloučení rodiny přímo navázán. Jinými slovy,
přijde-li stěžovatel o možnost nadále pobývat v ČR, přijde v důsledku toho o tuto možnost i jeho
manželka a dcera. Stěžovatel je též z ekonomického hlediska hlavním živitelem rodiny.
[7] Nejvyšší správní soud přihlédl i k tomu, že odkladný účinek přiznal stěžovatelově žalobě
už krajský soud (usnesením ze dne 5. 5. 2021, č. j. 57 A 52/2021 – 62). Pokud by tedy nyní
Nejvyšší správní soud podané kasační stížnosti nepřiznal odkladný účinek, hrozilo by stěžovateli
reálné nebezpečí, že bude muset ještě před rozhodnutím o kasační stížnosti opustit Českou
republiku (a s ním i celá jeho rodina). Nelze přitom spoléhat jen na to, že by bez dalšího
mohl získat jiný druh pobytového oprávnění. Kasační soud podotýká, že důvodem pro zamítnutí
návrhu na přiznání odkladného účinku nemůže být ani skutečnost, že k bezprostřednímu
opuštění území může být stěžovatel donucen až v souvislosti s rozhodnutím
o správním vyhoštění. Jak zdejší soud konstatoval například v usnesení ze dne 4. 3. 2020,
č. j. 3 Azs 5/2020 – 40, nelze požadovat, aby cizinec předcházel případné nenahraditelné újmě
tím, že bude vědomě porušovat zákon nelegálním pobytem, jímž se vystaví riziku správního
vyhoštění.
[8] Návrh splňuje i zbývající podmínky stanovené v §73 odst. 2 s. ř. s., neboť z ničeho
nevyplývá, že by přiznání odkladného účinku zasáhlo do práv třetích osob, či že by bylo
v rozporu s důležitým veřejným zájmem.
[9] Nejvyšší správní soud tak po posouzení stěžovatelova návrhu dospěl k závěru,
že podmínky pro přiznání odkladného účinku jsou v posuzované věci splněny, a proto v souladu
s §107 s. ř. s. kasační stížnosti odkladný účinek přiznal.
[10] Kasační soud závěrem zdůrazňuje, že tímto usnesením nijak nepředjímá, jak rozhodne
ve věci samé.
Poučení: Proti tomuto usnesení ne j so u opravné prostředky přípustné
(§53 odst. 3 s. ř. s.).
V Brně dne 14. září 2022
JUDr. Tomáš Rychlý
předseda senátu