ECLI:CZ:NSS:2022:4.AZS.404.2021:29
sp. zn. 4 Azs 404/2021 - 29
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Petry Weissové a soudců
JUDr. Jiřího Pally a Mgr. Aleše Roztočila v právní věci žalobce: A. M., zast. Mgr. Ladislavem
Bártou, advokátem, se sídlem Purkyňova 787/6, Ostrava, proti žalovanému: Ministerstvo
vnitra, se sídlem Nad Štolou 936/3, Praha 7, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 29. 7. 2021,
č. j. OAM-81/LE-VL12-VL13-2021, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku
Krajského soudu v Ostravě ze dne 27. 10. 2021, č. j. 19 Az 32/2021 - 35,
takto:
I. Kasační stížnost se o dmít á.
II. Žádný z účastníků n emá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
[1] Žalovaný v záhlaví uvedeným rozhodnutím zastavil podle §25 písm. a) zákona
č. 325/1999 Sb., o azylu (dále jen „zákon o azylu“), řízení o žádosti žalobce o udělení
mezinárodní ochrany, neboť žalobce vzal dne 28. 7. 2021 svou žádost zpět.
[2] Žalobce napadl rozhodnutí žalovaného žalobou u Krajského soudu v Ostravě (dále
jen „krajský soud“), který ji shora označeným rozsudkem (dále jen „napadený rozsudek“) zamítl.
[3] Žalobce (dále jen „stěžovatel“) nyní napadá tento rozsudek krajského soudu kasační
stížností.
[4] Kasační stížnost není přípustná.
[5] Podle §32 odst. 7 písm. b) zákona o azylu je nepřípustná kasační stížnost v případě, jde-li
o rozhodnutí o zastavení řízení podle §25 písm. a) téhož zákona. Ustanovení §32 odst. 7
bylo do zákona o azylu vloženo zákonem č. 274/2021 Sb., kterým se mění zákon
č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů,
ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (dále jen „zákon č. 274/2021 Sb.“),
s účinností ode dne 2. 8. 2021. Řízení o kasační stížnosti stěžovatele bylo zahájeno
dne 25. 11. 2021, tedy až po nabytí účinnosti zákona č. 274/2021 Sb.
[6] V nynějším řízení se tedy uplatní výše citovaný §32 odst. 7 písm. b) zákona o azylu, podle
kterého není kasační stížnost stěžovatele přípustná. Nejvyšší správní soud ji proto odmítl [§46
odst. 1 písm. d) ve spojení s §120 s. ř. s.].
[7] Na tento závěr nemá vliv ani nesprávné poučení o možnosti podat kasační stížnost
uvedené v napadeném rozsudku. Nepřípustnost kasační stížnosti je dána zákonem, a nemůže
ji proto založit „pouhé“ nesprávné poučení krajského soudu (srov. usnesení Nejvyššího
správního soudu ze dne 25. 11. 2004, č. j. 3 Ads 37/2004 - 36).
[8] Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z §60 odst. 3 ve spojení s §120 s. ř. s.,
podle něhož nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost
odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s ou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 25. ledna 2022
Mgr. Petra Weissová
předsedkyně senátu