ECLI:CZ:NSS:2022:5.AZS.203.2022:35
sp. zn. 5 Azs 203/2022 - 35
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Matyášové
a soudců JUDr. Jakuba Camrdy a JUDr. Viktora Kučery v právní věci žalobkyně: T. A., zast.
advokátkou Mgr. Alenou Saydueva Knapovou, se sídlem Sukova 49/4, Brno, proti žalovanému:
Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti
rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 30. 6. 2022, č. j. 41 Az 36/2021, o návrhu na přiznání
odkladného účinku kasační stížnosti,
takto:
Kasační stížnosti se odkladný účinek n ep ři zn áv á .
Odůvodnění:
[1] Kasační stížností se žalobkyně (dále „stěžovatelka“) domáhá zrušení shora označeného
rozsudku krajského soudu, kterým byla zamítnuta její žaloba proti rozhodnutí žalovaného ze dne
9. 9. 2021, č. j. OAM – 509/ZA-ZA11-ZA21-2021; tímto rozhodnutím bylo dle §25 písm. i)
zákona č. 325/1999 Sb., o azylu zastaveno řízení o opakované žádosti stěžovatelky o mezinárodní
ochranu.
[2] Stěžovatelka požádala o ustanovení advokáta v řízení o kasační stížnosti; usnesením
ze dne 18. 8. 2022, č. j. 5 Azs 203/2022 – 19, byla stěžovatelce ustanovena výše jmenovaná
advokátka; současně byla stěžovatelka vyzvána, aby ve lhůtě 1 měsíce odůvodnila kasační stížnost
(§106 odst. 1 s. ř. s.) a dále, aby ve lhůtě 2 týdnů doplnila odůvodnění návrhu na přiznání
odkladného účinku. Usnesení bylo do datové schránky advokátky dodáno dne 18. 8. 2022,
doručeno dne 23. 8. 2022.
[3] Nejvyššímu správnímu soudu bylo dne 5. 9. 2022 doručeno podání, v němž stěžovatelka
opětovně s odkazem na judikaturu poukazuje na důvody, pro které dle jejího názoru má být
odkladný účinek přiznán; uvádí, že jí v případě návratu do Arménie hrozí nebezpečí a vážná
újma. Opakovaně poukazuje na právo na spravedlivý proces, které by jí bylo upřeno, pokud
by byla nucena vycestovat dříve, než bude o její kasační stížnosti rozhodnuto. Dále uvádí
v podstatě opakovaně důvody, pro které de facto žádost o mezinárodní ochranu podala,
poukazuje na zdravotní stav, na nesplacený dluh a dále na situaci v Náhorním Karabachu.
[4] Podle §107 s. ř. s. nemá kasační stížnost odkladný účinek. Nejvyšší správní soud jej však
může na návrh stěžovatele přiznat, přitom se užije přiměřeně §73 odst. 2 s. ř. s., podle kterého
lze přiznat odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly
pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným
osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.
[5] Je třeba zdůraznit, že přiznání odkladného účinku kasační stížnosti je mimořádným
institutem, kterým Nejvyšší správní soud prolamuje před vlastním rozhodnutím ve věci samé
právní účinky pravomocného rozhodnutí krajského soudu, na které je třeba hledět
jako na zákonné a věcně správné, dokud není případně jako celek zákonným postupem zrušeno.
Přiznání odkladného účinku proto musí být vyhrazeno pro ojedinělé případy, které zákonodárce
vyjádřil v §73 odst. 2 s. ř. s.
[6] Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že podmínky pro přiznání odkladného účinku
kasační stížnosti nejsou v daném případě splněny. Předně je třeba podotknout, že možnost
přiznání odkladného účinku kasační stížnosti je ve smyslu §73 odst. 2 s. ř. s. podmíněna
kumulativním naplněním dvou objektivních podmínek: 1) výkon nebo jiné právní následky
rozhodnutí by znamenaly pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného
účinku může vzniknout jiným osobám, a 2) přiznání odkladného účinku kasační stížnosti nebude
v rozporu s důležitým veřejným zájmem.
[7] Je třeba upozornit, že řízení o návrhu na přiznání odkladného účinku je, stejně jako
samotné řízení o kasační stížnosti, ovládáno přísnou dispoziční zásadou. To znamená, že soud
je při posuzování důvodnosti návrhu oprávněn vycházet pouze z důvodů, které účastník uvede
ve svém návrhu. Není úkolem ani oprávněním soudu za účastníka dohledávat či domýšlet
konkrétní okolnosti a důvody, které by měly svědčit jeho požadavku vznesenému v návrhu
na přiznání odkladného účinku.
[8] Z výše uvedeného plyne, že návrh na přiznání odkladného účinku musí být dostatečně
individualizován a podložen konkrétními důkazy, protože navrhovatel nese jak břemeno tvrzení,
tak břemeno důkazní. K tomu, aby Nejvyšší správní soud mohl kasační stížnosti odkladný účinek
přiznat, proto musí stěžovatel v prvé řadě dostatečně podrobně a určitě tvrdit, že mu hrozí újma
nepoměrně větší, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, v čem
konkrétně tato újma spočívá a jaký je její rozsah. Na podporu svých tvrzení pak stěžovatel musí
navrhnout provedení odpovídajících důkazů (viz například usnesení Nejvyššího správního soudu
ze dne 29. 2. 2012, č. j. 1 As 27/2012 - 32). Stěžovatelka v odůvodnění svého návrhu tedy musí
konkretizovat, jakou újmu by pro ni znamenal výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí
a z jakých konkrétních okolností ji vyvozuje. Hrozící újma musí přitom být závažná a reálná,
nikoliv pouze hypotetická či bagatelní.
[9] Stěžovatelka návrh na přiznání odkladného účinku v kasační stížnosti odůvodnila tím,
že pokud bude nucena vycestovat, bude jí upřeno právo na spravedlivý proces, neboť nebude mít
možnost hájit svá práva před soudem; dále uvedla důvody, s nimiž se v rámci meritorního
přezkoumání správního rozhodnutí vypořádal krajský soud (ničím nedoložený vážný zdravotní
stav stěžovatelky, situace v Náhorním Karabachu).
[10] Pokud jde o odkaz stěžovatelky na možný zásah do jejího práva na spravedlivý proces,
Nejvyšší správní soud poukazuje na usnesení rozšířeného senátu tohoto soudu ze dne 16. 6. 2020
č. j. 8 Azs 339/2019 - 38, podle něhož „[o]becně vyjádřený zájem cizozemského stěžovatele na osobní účasti
v řízení o kasační stížnosti či jeho právo být v kontaktu s advokátem a s tím související ochrana spravedlivého
procesu nemohou být samy o sobě bez dalších individuálních okolností důvodem pro přiznání odkladného účinku
kasační stížnosti.“ Vzhledem k tomu, že se stěžovatelka ve své argumentaci s odkazy na dřívější
judikaturu omezila pouze na konstatování o možném narušení jejího práva na spravedlivý proces,
bude-li nucena opustit území České republiky, aniž by poukázala na případné specifické okolnosti
její věci, plně se na danou věc uplatní shora uvedený názor rozšířeného senátu; žádné konkrétní
individuální okolnosti (krom již dřív tvrzených důvodů uvedených v žádosti o udělení
mezinárodní ochrany) tedy stěžovatelka neuvedla. Stěžovatelka je zastoupena advokátkou
a zpravidla v kasačním řízení není prostor pro uplatnění práva na projednání věci v přítomnosti
stěžovatele (srov. §109 odst. 2 s. ř. s.). Stěžovatelce pak nic nebrání, aby se spojila se svojí
advokátkou prostřednictvím celé řady prostředků umožňujících efektivní komunikaci na dálku,
a zajistila tak, že její zástupce bude náležitě informován o všech podstatných skutečnostech a její
vůli. Takový postup je v době rozvinutých informačních technologií zcela běžný.
[11] Nezbytnou podmínkou pro přiznání odkladného účinku je splnění povinnosti stěžovatele
hrozící újmu nejen tvrdit, ale i prokázat. V posuzované věci však stěžovatelka nikterak podrobně
nekonkretizovala, resp. nedoložila vážnost svého zdravotního stavu ani konkrétní reálné
nebezpečí, jež by jí v souvislosti se situací v oblasti Náhorního Karabachu hrozilo. Vzhledem
k tomu, že podmínky pro přiznání odkladného účinku je třeba splnit současně, neposuzoval již
Nejvyšší správní soud otázku rozporu s veřejným zájmem.
[12] Nejvyšší správní soud s ohledem na uvedené v případě stěžovatelky neshledal naplnění
zákonných podmínek pro přiznání odkladného účinku, proto podle §107 ve spojení
s §73 odst. 2 s. ř. s. návrh stěžovatelky na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti zamítl.
[14] Nejvyšší správní soud dodává, že usnesení o návrhu na přiznání odkladného účinku
kasační stížnosti je svou podstatou rozhodnutím dočasné povahy, proto z něj nelze dovozovat
jakékoli závěry ohledně toho, jak bude meritorně rozhodnuto o samotné kasační stížnosti
(usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 10. 2005, č. j. 8 As 26/2005 – 76).
Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s ou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 8. září 2022
JUDr. Lenka Matyášová
předsedkyně senátu