ECLI:CZ:NSS:2022:5.AZS.58.2020:57
sp. zn. 5 Azs 58/2020 - 57
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jakuba Camrdy a soudců
JUDr. Lenky Matyášové a JUDr. Viktora Kučery v právní věci žalobkyně: L. Z., zastoupena
JUDr. Marošem Matiaškem, LL.M., advokátem se sídlem Ovenecká 78/33, Praha 7, proti
žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, v řízení o kasační stížnosti
žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 7. 2. 2020, č. j. 2 Az 37/2017 – 28,
takto:
I. Řízení o kasační stížnosti se zastav uj e.
II. Žádný z účastníků n emá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
III. Ustanovenému zástupci žalobkyně JUDr. Marošovi Matiaškovi, LL.M., advokátovi,
se p ři zn áv á odměna za zastupování a náhrada hotových výdajů ve výši 8228 Kč,
která mu bude vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu do 30 dnů od právní moci
tohoto usnesení.
Odůvodnění:
[1] Dne 20. 2. 2020 byla Nejvyššímu správnímu soudu doručena kasační stížnost
žalobkyně (stěžovatelky) proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 7. 2. 2020,
č. j. 2 Az 37/2017 – 28, kterým byla zamítnuta její žaloba proti rozhodnutí žalovaného ze dne
17. 3. 2017, č. j. OAM-543/ZA-ZA04-ZA17-PD1-2014, jímž nebyla stěžovatelce podle §53a
odst. 4 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o azylu“),
prodloužena doplňková ochrana.
[2] Dne 10. 12. 2021 bylo Nejvyššímu správnímu soudu doručeno sdělení žalovaného, podle
něhož se stěžovatelka prohlášením ze dne 6. 12. 2021 na základě §18 písm. c) zákona o azylu
vzdala doplňkové ochrany. Nejvyšší správní soud se vzhledem ke zřejmé návaznosti prohlášení
na předmět řízení o kasační stížnosti přípisem ze dne 14. 12. 2021, č. j. 5 Azs 58/2020 – 52,
stěžovatelky dotázal, zda trvá na podané kasační stížnosti. Na uvedený přípis reagovala
stěžovatelka podáním ze dne 20. 12. 2021, v němž prostřednictvím svého právního zástupce
Nejvyššímu správnímu soudu sdělila, že kasační stížnost bere v celém rozsahu zpět.
[3] V souladu s dispoziční zásadou, která ovládá správní soudnictví, může navrhovatel
disponovat řízením nebo jeho předmětem a může tedy i vzít svůj návrh zcela nebo zčásti zpět,
dokud o něm soud nerozhodl (§37 odst. 4 s. ř. s.). Nejvyšší správní soud má s ohledem na obsah
podání za to, že se stěžovatelka rozhodla vzít svoji kasační stížnost zpět, neboť projev vůle, jímž
došlo ke zpětvzetí kasační stížnosti, nevzbuzuje žádné pochybnosti a dané podání má rovněž
veškeré ostatní náležitosti ve smyslu §37 odst. 2 a 3 s. ř. s. Nejvyšší správní soud proto v souladu
s §47 písm. a) ve spojení s §120 s. ř. s. rozhodl o tom, že se řízení o kasační stížnosti zastavuje.
[4] Dle §60 odst. 3 s. ř. s. nemá žádný z účastníků řízení v případě jeho zastavení právo
na náhradu jeho nákladů; to neplatí, byl-li podaný návrh vzat zpět pro pozdější chování odpůrce
nebo bylo-li řízení zastaveno pro uspokojení navrhovatele. V daném případě však není
ze zpětvzetí kasační stížnosti ani z jiného podkladu ve spise zřejmé, že by zpětvzetí kasační
stížnosti bylo možné připisovat chování žalovaného, a nejedná se ani o zastavení řízení
pro uspokojení navrhovatele ve smyslu §60 odst. 3 ve spojení s §62 s. ř. s. Nejvyšší správní soud
tedy dle §60 odst. 3 ve spojení s §120 s. ř. s. rozhodl o tom, že žádný z účastníků nemá právo
na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
[5] Podle §35 odst. 10 ve spojení s §120 s. ř. s. hradí zástupci stěžovatelky, který byl soudem
ustanoven k ochraně jejích práv, hotové výdaje a odměnu za zastupování stát. Zástupce
stěžovatelky, advokát JUDr. Maroš Matiaško, LL.M., byl stěžovatelce ustanoven usnesením
Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 4. 2020, č. j. 5 Azs 58/2020 – 22. Soud zástupci přiznal
odměnu za dva úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, doplnění kasační stížnosti)
ve výši 6200 Kč a dále paušální náhradu hotových výdajů advokáta ve výši 300 Kč za dva úkony
právní služby v souladu s §7, §9 odst. 4 písm. d), §11 odst. 1 písm. b) a d) a §13 odst. 4
vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních
služeb (advokátní tarif), celkem tedy 6800 Kč. Zpětvzetí kasační stížnosti nelze považovat
za plnohodnotný úkon právní služby ve smyslu §11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu.
Zástupce stěžovatelky doložil, že je plátcem DPH, přiznaná částka se proto zvyšuje o tuto daň
na celkových 8228 Kč a bude zástupci stěžovatelky vyplacena ve lhůtě 30 dnů od právní moci
tohoto usnesení.
Poučení:
Proti tomuto usnesení n e j s ou opravné prostředky přípustné (§53 odst. 3, §120 s. ř. s.).
V Brně dne 6. ledna 2022
JUDr. Jakub Camrda
předseda senátu