ECLI:CZ:NSS:2022:6.AS.112.2021:62
sp. zn. 6 As 112/2021 - 62
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Filipa Dienstbiera, soudce Tomáše
Langáška a soudkyně Veroniky Juřičkové v právní věci žalobce: P. K., zastoupeného
JUDr. Ing. Ivanem Pavelkou, Ph.D., advokátem, sídlem nám. T. G. Masaryka 2433, Zlín, proti
žalovanému: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, sídlem Karmelitská 7, Praha 1,
týkající se žaloby proti rozhodnutí žalovaného ze dne 12. 7. 2020, č. j. MSMT-27342/2020-1,
o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 17. 3. 2021,
č. j. 14 A 100/2020 - 30,
takto:
I. Kasační stížnost se zamí t á .
II. Žalobce n emá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
III. Žalovanému se n ep ři zn áv á náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
I. Vymezení věci a řízení před městským soudem
[1] Žalobce, žák Gymnázia Valašské Klobouky, požádal o přezkoumání výsledku
didaktického testu ze zkušebního předmětu „německý jazyk“ společné části maturitní zkoušky
konané ve zkušebním období jaro 2020 dle §82 odst. 2 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním,
základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve spojení s §32
zákona č. 135/2020 Sb., o zvláštních pravidlech pro přijímání k některým druhům vzdělávání
a k jejich ukončování ve školním roce 2019/2020.
[2] V odůvodnění žádosti žalobce uvedl, že v první části poslechu, konkrétně u 2. otázky
„Was hat Anneke heute verloren?“ označil špatnou odpověď z důvodu nižší kvality nahrávky.
V nahrávce po celou dobu jejího trvání slyšel nepřerušovaný zvuk v podobě šumu, kvůli kterému
se mu slévala jednotlivá slova dohromady a nebyl schopen slyšet a rozumět jednotlivé informace.
V ostatních nahrávkách se uvedený šum nevyskytoval, přičemž právě rozdílnost u 2. otázky ztížila
sluchové vnímání žalobce a negativně ovlivnila jeho rozhodnutí a tím potažmo i jeho odpověď.
Žalobce dále uvedl, že ve třetí části poslechu v 17. otázce „Wie viele Tage soll der Patient das
Medikament nehmen?“ ale nedovedl rozlišit správnou informaci od nesprávné, protože správná
informace (16 Tage) byla značně nevýrazná, jako kdyby byla „spolknuta“ mluvčím. Žalobce tudíž
informaci sluchově nezaregistroval, jelikož byla vyslovena mluvčím těsně před informací
nesprávnou, která se jevila zřetelnější. Právě tu žalobce vjemově zachytil jako jedinou a na základě
té napsal i odpověď.
[3] Žalovaný dne 12. 7. 2020 rozhodl, že žádost žalobce je nedůvodná a výsledek
didaktického testu se nemění.
[4] Rozhodnutí žalovaného žalobce napadl žalobou, v níž namítal, že žalovaný neprověřil
kvalitu nahrávky a srozumitelnost mluveného slova u žalobcem označených otázek. Žalobce dále
namítal, že nesprávné odpovědi byly zapříčiněny zcela nedostatečnou a neadekvátní výukou
německého jazyka na Gymnáziu Valašské Klobouky. Učebnice používané na Gymnáziu Valašské
Klobouky neodpovídaly úrovni maturitní zkoušky. Žalobce měl z německého jazyka
nadprůměrný prospěch, byl v dobré víře, že výuka na gymnáziu jej na maturitní zkoušku
z německého jazyka připraví. Ani tyto skutečnosti žalovaný neprověřil. Žalovaný rozhodoval
na základě nedostatečně zjištěného skutkového stavu.
[5] Městský soud se nejprve zabýval otázkou přezkoumatelnosti rozhodnutí žalovaného.
Uvedl, že námitku nekvalitní výuky německého jazyka žalobce v žádosti o přezkoumání nevznesl,
žalovaný tedy nebyl povinen takovou argumentaci vypořádat. Dále městský soud uvedl,
že vypořádání námitky nedostatečné kvality nahrávky žalovaným je na samé hraně
přezkoumatelnosti, nicméně lze seznat, z jakého důvodu žalovaný nepovažoval argumentaci
žalobce za důvodnou. Žalovaný sice nereagoval na konkrétní námitky žalobce směřující
vůči dvěma přesně určeným otázkám a k nim se vztahujícím zvukovým stopám, zároveň
však z uvedeného odstavce vyplývá, že kvalitu zvukové nahrávky posoudil a dospěl k závěru,
že obstojí. Městský soud proto nesouhlasil s tvrzením žalobce, že žalovaný neprověřoval kvalitu
předmětné nahrávky. Městský soud se tedy přiklonil k závěru, že rozhodnutí žalovaného je
přezkoumatelné.
[6] Dále městský soud konstatoval, že správní spis obsahuje veškeré podklady potřebné
pro rozhodnutí žalovaného a zdůraznil, že námitky žalobce směřovaly proti tvrzené nedostatečné
kvalitě nahrávky, nikoli proti kvalitě přehrávání nahrávky ve zkušební místnosti. Žalobce nežádal
přezkoumání „podmínek při konání DT v učebně, které mohly mít vliv na výsledek DT“,
nýbrž žádal o přezkum „výsledku DT – mám konkrétní námitky“. Městský soud se proto
soustředil na kvalitu nahrávky. Na základě poslechu zvukové nahrávky dospěl městský soud
k závěru, že je v takové kvalitě, aby žalobce mohl maturitní zkoušku vykonat. Městský soud
neshledal, že by kvalita nahrávky vztahující se k označeným otázkám poslechové části maturitní
zkoušky z německého jazyka byla nedostatečná a zapříčinila by špatné odpovědi žalobce
na uvedené otázky.
[7] K námitce žalobce, že jeho nedostatečné znalosti byly zapříčiněny zcela nedostatečnou
a neadekvátní výukou německého jazyka na Gymnáziu Valašské Klobouky, městský soud
konstatoval, že tato námitka nesměřuje vůči žalovanému, a to ani vůči jeho postupu v řízení,
ani vůči rozhodnutí žalovaného. Případnou nízkou kvalitu výuky měl žalobce řešit dříve, jinou
cestou a s jinými orgány než v rámci přezkumu výsledku maturitní zkoušky. K námitce,
že žalobce byl v dobré víře vyplývající z jeho dosavadního hodnocení z předmětu německý jazyk,
soud uvedl, že skutečnost, že žák dosahuje nadprůměrných studijních výsledků v průběhu studia,
nemůže mít vliv na jeho hodnocení u závěrečné maturitní zkoušky. Teprve v rámci této zkoušky
jsou jeho znalosti komplexně přezkoumány a na základě výsledků je určeno, zda jeho znalosti
dosahují úrovně vyžadované pro úspěšné složení maturitní zkoušky.
[8] Z uvedených důvodů městský soud neshledal žalobu důvodnou a zamítl ji.
II. Kasační stížnost a vyjádření žalovaného
[9] Proti rozsudku městského soudu podal žalobce (stěžovatel) kasační stížnost dle §102
a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“).
[10] Stěžovatel namítá, že rozsudek městského soudu je nezákonný, neboť městský soud
nesprávně posoudil námitku, že nedostatečné znalosti stěžovatele byly zapříčiněny zcela
nedostatečnou a neadekvátní výukou německého jazyka na Gymnáziu Valašské Klobouky.
Neschopnost odlišit správnou odpověď od nesprávné i celkově slabší výsledek stěžovatele
v didaktickém testu zapříčinila nedostatečná a neadekvátní výuka německého jazyka na Gymnáziu
Valašské Klobouky. Učebnice užívané na Gymnáziu Valašské Klobouky ve třídě,
kterou stěžovatel navštěvoval, neodpovídaly úrovni maturity. Výuka tedy nebyla způsobilá
připravit žáky na maturitu. Při výuce německého jazyka na Gymnáziu Valašské Klobouky nebyl
dodržen rámcový vzdělávací program ani školní vzdělávací program. Odpovědnost nese školské
zařízení, potažmo Česká školní inspekce a v důsledku zejména žalovaný.
[11] Stěžovatel spatřuje nezákonnost rozsudku městského soudu i v závěru, že stěžovatel měl
případnou nízkou úroveň výuky německého jazyka na Gymnáziu Valašské Klobouky řešit dříve,
jinou cestou a s jinými orgány, nikoli v rámci přezkumu výsledku maturitní zkoušky. Takový
závěr městského soudu je nepatřičný. Stěžovatel byl po celou dobu studia vzhledem ke svým
známkám na vysvědčení v dobré víře, že jej výuka na maturitní zkoušku dostatečně připraví.
Stěžovateli nemůže jít k tíži, že nedostatečnou a neadekvátní výuku německého jazyka nevytknul
v žádosti o přezkoumání maturitní zkoušky v roce 2020, neboť na základě vyřízení jeho námitek
uvedených v žádosti o přezkoumání maturitní zkoušky v roce 2019 stěžovatel předpokládal,
že rámcový vzdělávací program i školní vzdělávací program je na střední škole, kterou
navštěvoval, dodržován. Žalovaný ve vyrozumění z roku 2019 námitky žalobce týkající se kvality
výuky německého jazyka odmítl jako nepatřičné. Stěžovatel si až v roce 2020 po konání maturitní
zkoušky ověřil, že výuka je v rozporu s rámcovým vzdělávacím programem i školním
vzdělávacím programem. Stěžovatel odmítá závěr městského soudu, že žalovaný se námitkou
nekvalitní výuky nemohl zabývat, pokud stěžovatel námitku nevznesl. Úrovní výuky se měl
žalovaný zabývat v souladu s §3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád. Žalovaný se nemůže zříci
své povinnosti zajistit na středních školách dodržování rámcového vzdělávacího programu
a školního vzdělávacího programu. Námitku nekvalitní výuky stěžovatel v žádosti z roku 2020
neuplatil, neboť to s ohledem na předchozí vyjádření žalovaného považoval za zbytečné.
[12] Stěžovatel dále nesouhlasil se závěrem městského soudu, že rozhodnutí žalovaného je
přezkoumatelné. Stěžovatel uvedl, že žalovaný se vůbec nevypořádal s konkrétními námitkami,
které stěžovatel v žádosti o přezkoumání uvedl. Obecné a žalobcem nezpochybňované
skutečnosti, že poslechový test byl nahrán v profesionálním studiu a nahrávka byla předběžně
posouzena komisí žalovaného, nevylučují nedostatky nahrávek testů. Argumentaci městského
soudu, že žalovaný kvalitu zvukové nahrávky posoudil, stěžovatel označil za zavádějící. Žalovaný
se s námitkou stěžovatele nevypořádal a stěžovatelem zpochybněnou kvalitu nahrávek nijak
neprověřoval. Dle stěžovatele měl městský soud žalovaného zavázat k profesionálnímu prověření
kvality nahrávek. Nepodložené presumování výsledku profesionálního prověření městským
soudem stěžovatel označil za nepřijatelné.
[13] Stěžovatel namítl, že nepřezkoumatelný pro nedostatek odůvodnění je i rozsudek
městského soudu. Za vypořádání argumentů uplatněných v žalobě nelze považovat městským
soudem provedené dokazování spočívající v poslechu zvukových nahrávek při jednání. Soud měl
přistoupit k zadání znaleckého posudku a nikoliv sám bez doložení znalostí německého jazyka
jednotlivých členů senátu vyhodnocovat kvalitu nahrávek maturitního testu z německého jazyka.
Městský soud postupoval v rozporu s §127 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád,
ve spojení s §64 s. ř. s., neboť rozhodnutí záviselo na posouzení skutečností, k nimž je třeba
odborných znalostí. Soud nemůže nahrazovat odborné vyjádření orgánu veřejné moci či znalecký
posudek svým laickým názorem na odbornou problematiku.
[14] Stěžovatel navrhl, aby Nejvyšší správní soud rozsudek městského soudu zrušil a věc mu
vrátil k dalšímu řízení.
[15] Žalovaný ve vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že se rozsudek městského soudu
považuje za přezkoumatelný a zákonný.
[16] K námitce nedostatečné výuky žalovaný upozornil, že tato námitka nebyla uplatněna
v žádosti o přezkoumání. Dále souhlasil s městským soudem, že situaci mohl stěžovatel řešit
dříve s ředitelem či zřizovatelem školy nebo podnětem k České školní inspekci. Žalovaný rovněž
doplnil, že použití určitých učebnic neznamená, že výuka cizího jazyka musela být celkově
nedostatečná. Žalovaný tedy nesouhlasí s tvrzením stěžovatele, že námitkou nedostatečné výuky
se měl zabývat z vlastní iniciativy, upozornil v této souvislosti na princip vigilantibus iura.
Z judikatury vyplývá, že není povinností správního orgánu reagovat na všechny myslitelné
aspekty.
[17] Žalovaný dále vyjádřil přesvědčení, že rozsudek městského soudu je přezkoumatelný.
Rozhodnutí soudu nezáviselo na posouzení skutečností, k nimž je potřeba odborné znalosti,
vypracování znaleckého posudku by bylo nehospodárné.
[18] Žalovaný rovněž doplnil, že účelem společné části maturitní zkoušky je mj. objektivizace
znalostí žáka, a ztotožnil se s konstatováním městského soudu, že skutečnost, že žák dosahuje
nadprůměrných studijních výsledků v průběhu studia, nemůže mít vliv na jeho hodnocení
u závěrečné maturitní zkoušky.
[19] Stěžovatel Nejvyššímu správnímu soudu na podporu své argumentace zaslal Závěrečné
stanovisko zástupkyně veřejného ochránce práv ve věci postupu Ministerstva školství, mládeže
a tělovýchovy při přezkoumání výsledku jedné z dílčích zkoušek společné části maturitní zkoušky
konané formou didaktického testu z německého jazyka ve zkušebních obdobích podzim 2019
a jaro 2020, jímž bylo završeno šetření iniciované stěžovatelem. V závěrečném stanovisku
zástupkyně veřejného ochránce práv uvedla, že ministerstvo porušilo §68 odst. 3 ve spojení s §2
odst. 4 správního řádu, když výroky svých rozhodnutí o žádostech stěžovatele o přezkum řádně
neodůvodnilo.
[20] Žalovaný reagoval vyjádřením, v němž uvedl, že za situace, kdy žadatel přímo po konání
didaktického testu neuvede námitky do protokolu o průběhu zkoušky v učebně, k čemuž je
zadavatelem při úvodní i závěrečné administraci vyzýván, jen obtížně lze zpětně posoudit,
zda např. poslech textu v cizím jazyce v konkrétní učebně byl adekvátní. Nutné je také rozlišit,
zda je žadatelem napadán poslech, který mohl být ovlivněn technickým vybavením školy
či okolními jevy, nebo vlastní nahrávka, kterou nemůže škola ovlivnit. Námitky stěžovatele
směřovaly výlučně proti kvalitě nahrávky, nikoli proti kvalitě poslechu. Vypořádání námitky
žalovaným proto bylo směřováno pouze ke kvalitě nahrávky. V některých případech z námitek
nelze dovodit celou šíři faktické nespokojenosti žadatele o přezkum s hodnocením didaktického
testu.
[21] V dalším vyjádření stěžovatel zdůraznil, že nebyl před zahájením maturitní zkoušky,
v jejím průběhu ani bezprostředně po jejím ukončení školním maturitním komisařem, ředitelem
školy či jiným odpovědným pracovníkem školy poučen o tom, že neuvede-li v protokolu
z učebny námitku, nezaznamená-li námitku v průběhu maturitní zkoušky u školního maturitního
komisaře nebo nesdělí-li skutečnost narušující průběh maturitní zkoušky řediteli školy, nebude
moci tyto námitky účinně uplatňovat v rámci žádosti o přezkoumání. Pokud by stěžovatel byl
poučen, nepochybně by námitkami brojil již v průběhu maturitní zkoušky. Absence poučení
způsobuje nezákonnost rozhodnutí o přezkoumání výsledku maturitní zkoušky.
III. Posouzení věci Nejvyšším správním soudem
[22] Nejvyšší správní soud při posuzování kasační stížnosti hodnotil, zda jsou splněny
podmínky řízení, přičemž dospěl k závěru, že stížnost má požadované náležitosti, byla podána
včas a osobou oprávněnou, a je tedy projednatelná.
[23] Poté přezkoumal napadený rozsudek městského soudu v rozsahu kasační stížnosti
a v rámci uplatněných důvodů, ověřil při tom, zda napadené rozhodnutí netrpí vadami, k nimž
by musel přihlédnout z úřední povinnosti (§109 odst. 3 a 4 s. ř. s.), a dospěl k závěru, že kasační
stížnost není důvodná.
[24] Nejvyšší správní soud se nejprve zabýval námitkou nepřezkoumatelnosti rozsudku
městského soudu, neboť teprve je-li kasační stížností napadené rozhodnutí přezkoumatelné,
může se Nejvyšší správní soud případem zabývat i věcně. Nepřezkoumatelnost rozsudku
městského soudu stěžovatel spatřuje v tom, že městský soud provedl dokazování poslechem
zvukových nahrávek při jednání, aniž zadal znalecký posudek.
[25] Nepřezkoumatelnost rozsudku městského soudu v tomto smyslu Nejvyšší správní soud
neshledal. Městský soud vypořádal všechny žalobní námitky a z odůvodnění rozsudku je
seznatelné, na základě jakých úvah ke svým závěrům dospěl. Nejvyšší správní soud neshledal
ani vadu dokazování, kterou stěžovatel v kasační stížnosti uvedl v souvislosti s námitkou
nepřezkoumatelnosti rozsudku městského soudu. Nejvyšší správní soud se shoduje
se stěžovatelem na obecném východisku, že v případech, kdy soud ve správním soudnictví
posuzuje otázky specializované, vysoce odborné, vymykající se znalostem soudců, musí k tomu
využít příslušné procesní nástroje, a to odborné vyjádření nebo znalecký posudek (§127 o. s. ř.
ve spojení s §64 s. ř. s.). To ostatně potvrzuje i judikatura Nejvyššího správního soudu (srov.
např. rozsudek ze dne 17. 1. 2013, čj. 7 As 165/2012 - 22).
[26] V nyní projednávaném případě však takové vysoce odborné otázky vymykající
se znalostem soudců předmětem posuzování nebyly. Stěžovatel nebrojil proti věcnému
hodnocení odpovědí u označených otázek, nýbrž brojil proti nižší kvalitě nahrávky (k 2. otázce
v první části poslechu), resp. nevýraznému vyslovení správné informace mluvčím (k 17. otázce
poslechu ve třetí části poslechu). K posouzení kvality nahrávky, resp. zřetelnosti projevu
mluvčího (zda byla správná odpověď mluvčím „spolknuta“) jazykové ani žádné jiné znalosti
(natož vysoce odborné) potřebné nebyly, neboť šlo o prostý sluchový vjem. Žádné vady
či nedostatky, které by způsobily namítanou nesrozumitelnost záznamu u označených otázek,
při dokazování městským soudem poslechem najevo nevyšly. Námitka proto není důvodná.
[27] Pokud jde o námitku nepřezkoumatelnosti rozhodnutí žalovaného, Nejvyšší správní soud
se shoduje se závěrem městského soudu. Pasáž na str. 2 vyrozumění žalovaného („CD
pro poslechový subtest z cizího jazyka bylo nahráno v profesionálním nahrávacím studiu. Nahrávka poslechového
subtestu byla posouzena Nezávislou odbornou komisí MŠMT, která ji shledala v plné míře validní pro ověřování
vědomostí a dovedností žáků maturitní zkouškou.“), citovaná i městským soudem, odpovídá na námitku
nedostatečné kvality nahrávky, byť tak činí stručně a na základě formalistického argumentu.
Nejvyšší správní soud však souhlasí s městským soudem, že není pravda, že žalovaný kvalitu
nahrávky nijak neprověřoval. Za situace, kdy žalovaný námitku zcela neopominul a městský soud
prověřil v souvislosti s konkrétními námitkami kvalitu nahrávky poslechem, neshledává Nejvyšší
správní soud důvodným požadavek na zrušení rozhodnutí žalovaného. Nepřezkoumatelnost
rozhodnutí pro nedostatek důvodů musí být vykládána ve svém skutečném smyslu
(srov. usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 2. 2008,
č. j. 7 Afs 212/2006 - 74, č. 1566/2008 Sb. NSS); zrušení správního rozhodnutí
pro nepřezkoumatelnost je vyhrazeno těm nejzávažnějším vadám, kdy rozhodnutí nelze
meritorně přezkoumat (rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 1. 2013,
č. j. 1 Afs 92/2012 - 45, ze dne 29. 6. 2017, č. j. 2 As 337/2016 - 64, nebo ze dne 6. 5. 2021,
č. j. 7 Azs 350/2020 - 22).
[28] Na tomto závěru Nejvyššího správního soudu nic nemění ani stanovisko zástupkyně
veřejného ochránce práv. V prvé řadě je třeba zdůraznit, že závěrečné stanovisko veřejného
ochránce práv není pro správní soudy závazné. Veřejný ochránce práv vykonává kontrolu veřejné
správy na základě volnějších kritérií a za jiným účelem než soudy ve správním soudnictví. Nelze
však přehlédnout, že i stanovisko výslovně uvádí, že argumenty týkající se způsobu pořízení
nahrávky a její validace k použití coby součásti zadání poslechového subtestu jsou přiléhavé
závěru, že kvalita nahrávky byla v pořádku (str. 5 stanoviska). Stěžovatelem zdůrazněné výtky
týkající se absence podkladového materiálu ve spise, která žalovanému znemožnila odůvodněně
rozhodnout, se vztahují k rozhodnutí o žádosti o přezkoumání výsledku jedné z dílčích zkoušek
společné části maturitních zkoušek ve zkušebním období podzim 2019, jež v nyní projednávaném
případě nebylo předmětem přezkoumání soudem. Výhrada, že odůvodnění rozhodnutí
žalovaného mělo obsahovat informaci o tom, že žalovaný zvažoval i externí příčiny mimo kvalitu
nahrávky, neodpovídá námitce stěžovatelem vznesené v žádosti o přezkoumání. Jak již bylo
uvedeno výše, stěžovatel brojil proti kvalitě nahrávky, nikoli proti externím vlivům. Nejvyšší
správní soud tedy shrnuje, že ani stanovisko zástupkyně veřejného ochránce práv nepodporuje
stížní argumentaci.
[29] Pokud jde o posouzení námitky nedostatečné a neadekvátní výuky, která dle stěžovatele
zapříčinila jeho neúspěch u maturitní zkoušky, Nejvyšší správní soud souhlasí s jejím
vypořádáním městským soudem (odst. 35 -36 rozsudku městského soudu). Nedostatečnou
či neadekvátní výuku na Gymnáziu Valašské Klobouky nelze bezprostředně přičítat žalovanému.
Žalobou podanou k městskému soudu stěžovatel brojil proti vyrozumění Ministerstva školství,
mládeže a tělovýchovy o žádosti o přezkoumání výsledku didaktického testu; kasační stížností
proti rozsudku, jimž městský soud o této žalobě rozhodl. Městský soud stěžovateli správně
odpověděl, že žalobní námitka nedostatečné výuky nesměřovala vůči rozhodnutí žalovaného
ani postupu žalovaného. Námitka nedostatečné a neadekvátní výuky na Gymnáziu Valašské
Klobouky tedy v řízení o žalobě proti vyrozumění ministerstva a v řízení o kasační stížnosti nemá
místo, a to jak vzhledem k žalovanému správnímu orgánu, tak s ohledem na předmět řízení.
[30] Stěžovatel sám výslovně uvedl, že námitku nedostatečné a neadekvátní výuky německého
jazyka na Gymnáziu Valašské Klobouky v žádosti o přezkoumání výsledku maturitní zkoušky
konané ve zkušebním období jaro 2020 neuplatnil. Požadavek, aby žalovaný napadený výsledek
didaktického testu iniciativně přezkoumal s ohledem na všechny potenciální námitky,
jež by žadatel o přezkum hypoteticky mohl uplatnit (avšak neuplatnil) nebo které uplatnil
v předcházejících řízeních obdobného typu, nelze dovozovat ani ze zásady racionalizované
materiální pravdy, jak je upravena v §3 správního řádu. Požadavek, aby správní orgán
při přezkumu za žadatele domýšlel důvody jeho nesouhlasu s hodnocením, by byl absurdní.
Ani závěr městského soudu, že stěžovatel měl případnou nízkou úroveň výuky německého jazyka
na Gymnáziu Valašské Klobouky řešit jinými prostředky, nečiní rozsudek městského soudu
nezákonným.
[31] Nová argumentace stěžovatele, že nebyl poučen o tom, že neuvede-li v protokolu
z učebny námitku, nezaznamená-li námitku v průběhu maturitní zkoušky u školního maturitního
komisaře nebo nesdělí-li skutečnost narušující průběh maturitní zkoušky řediteli školy, nebude
moci tyto námitky účinně uplatňovat v rámci žádosti o přezkoumání, je v řízení o kasační
stížnosti ve smyslu §104 odst. 4 s. ř. s. nepřípustná, neboť nemá podklad v žalobě. Na tom nic
nemění ani skutečnost, že ji stěžovatel vznesl ve zřejmé reakci na argumentaci žalovaného.
Pro posouzení věci je podstatné, jak soud uvedl výše, že stěžovatelovy námitky nesměřovaly
k podmínkám provedení poslechového testu, ale ke kvalitě nahrávky.
IV. Závěr a náklady řízení
[32] Z výše uvedených důvodů Nejvyšší správní soud neshledal kasační stížnost důvodnou,
pročež ji podle §110 odst. 1 věty druhé s. ř. s. zamítl.
[33] O náhradě nákladů řízení Nejvyšší správní soud rozhodl v souladu s §60 odst. 1 a 7
s. ř. s. za použití §120 s. ř. s. Stěžovatel ve věci neměl úspěch, a proto nemá právo na náhradu
nákladů řízení o kasační stížnosti. Žalovanému v řízení o kasační stížnosti žádné náklady
nad rámec běžné úřední činnosti nevznikly, proto soud rozhodl, že se mu náhrada nákladů řízení
o kasační stížnosti nepřiznává.
Poučení: Proti tomuto rozsudku ne j so u opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 15. září 2022
JUDr. Filip Dienstbier, Ph.D.
předseda senátu