ECLI:CZ:NSS:2022:6.AS.144.2020:39
sp. zn. 6 As 144/2020 - 39
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Filipa Dienstbiera, soudce
JUDr. Tomáše Langáška a soudkyně Mgr. Veroniky Juřičkové v právní věci žalobce: M. B.,
zastoupeného Mgr. Václavem Voříškem, advokátem, sídlem Pod Kaštany 245/10, Praha 6,
proti žalovanému: Krajský úřad Jihočeského kraje, sídlem U Zimního stadionu 1952/2, České
Budějovice, týkající se žaloby proti rozhodnutí žalovaného ze dne 5. 8. 2019,
č. j. KUJCK 89419/2019, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Českých
Budějovicích ze dne 11. 5. 2020 č. j. 53 A 8/2019 – 34,
takto:
I. Kasační stížnost se zamí t á.
II. Žalobce n emá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti ne př i z ná v á .
Odůvodnění:
I. Vymezení věci a řízení před krajským soudem
[1] Dne 25. 2. 2019 uznal Městský úřad Soběslav (správní orgán prvního stupně)
žalobce vinným ze spáchání přestupku z nedbalosti dle §125c odst. 1 písm. f) bod 4
zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů
(dále jen „zákon o silničním provozu“), kterého se dopustil porušením §4 písm. b) a §18 odst. 3
a 6 zákona o silničním provozu tím, že dne 20. 5. 2018 v 10:58 hodin při řízení motorového
vozidla tovární značky Ford Mondeo, registrační značky X, na dálnici D3, na 109. km ve směru
jízdy od Prahy na České Budějovice, nerespektoval nejvyšší dovolenou rychlost stanovenou
svislou dopravní značkou B20a „Nejvyšší dovolená rychlost“, v tomto případě na 60 km/h, přičemž
mu byla silničním laserovým rychloměrem LaserCam 4 naměřena rychlost jízdy 88 km/h,
po odečtu možné odchylky (+/- 3 km/h) 85 km/h, čímž překročil nejvyšší dovolenou rychlost
o 25 km/h. Za tento přestupek správní orgán prvního stupně uložil žalobci pokutu ve výši
1 500 Kč a povinnost uhradit náklady řízení ve výši 1 000 Kč. Žalovaný k odvolání žalobce
rozhodnutí změnil v části výroku o vině tak, že formulačně upravil popis skutku a ve zbytku
rozhodnutí správního orgánu prvního stupně potvrdil.
[2] Proti rozhodnutí žalovaného brojil žalobce u Krajského soudu v Českých Budějovicích,
který žalobu neshledal důvodnou a zamítl ji.
[3] Krajský soud považoval na základě fotografií ve správním spise místo spáchání přestupku
za jednoznačně zřejmé a nezaměnitelné. Fotografie na sebe plynule navazují (byly pořízeny
postupně ve směru jízdy žalobcova vozidla) a v pozadí většiny fotografií je vidět věžový vodojem
náležící k obci Dolní Bukovsko. Tento vodojem se nachází jak na samostatných fotografiích
zachycujících místo měření, tak na fotografii, na níž je zachycen žalobce v době zastavení
policejní hlídkou. Krajský soud se ztotožnil se závěrem žalovaného, dle kterého je tvrzení žalobce
ohledně jiné maximální dovolené rychlosti v místě měření vyvráceno.
[4] Krajský soud neshledal důvodnou ani námitku, že si fotografie vzájemně neodpovídají.
Dle žalobce se za sebou na výstupu z rychloměru nachází obdélníková dopravní značka, kulatá
dopravní značka a dopravní značka ve tvaru trojúhelníku, přičemž z fotografie č. 1 ve správním
spisu je patrné, že se před dopravní značkou omezující nejvyšší dovolenou rychlost dopravní
značka ve tvaru trojúhelníku nenachází. Zároveň je podle žalobce z fotografie č. 2 ve správním
spise patrné, že obdélníková značka nacházející se na výstupu z rychloměru není totožná
s obdélníkovou dopravní značkou, která je zachycena na fotografii č. 1 ve správním spise.
[5] Krajský soud fotografie pro názornost doložil:
Fotografie č. 1 ze správního spisu. Zeleně (světlejší rámeček) a modře (tmavší rámeček) označeny rozhodné
dopravní značky (označení doplněno krajským soudem).
Fotografie č. 2 ze správního spisu. Zeleně (světlejší rámeček) a modře (tmavší rámeček) označeny rozhodné
dopravní značky (označení doplněno krajským soudem).
Výstup z rychloměru. Zeleně (světlejší rámeček) a modře (tmavší rámeček) označeny rozhodné dopravní značky
(označení doplněno krajským soudem).
[6] Z předložených fotografií je dle soudu patrné, že žalobcovo tvrzení o odlišnosti
dopravních značek je liché. Z výstupu z rychloměru je sice zřejmé rozložení dopravního značení
tak, jak jej popisuje žalobce, nicméně dopravní značení na fotografii č. 1 toto rozložení nepopírá.
Pouze z toho důvodu, že je fotografie pořízena z opačného směru (ze směru jízdy žalobce),
nikoliv z protisměru (ze směru provedeného měření policejní hlídkou) jako v případě výstupu
z rychloměru, není trojúhelníková značka na fotce zachycena. Stejně tak v případě fotografie č. 2
a výstupu z rychloměru se nejedná o jiné místo a jiný druh značky, jak se žalobce domnívá.
U výstupu z rychloměru jsou za sebou dvě značky (na fotografiích zeleně a modře označené)
takřka „v zákrytu“, což způsobuje dojem vyobrazení odlišné dopravní značky (na okraj krajský
soud poznamenal, že tento jev je způsoben odlišným zorným úhlem objektivu kamery měřidla
způsobující tzv. kompresi perspektivy – při malém zorném úhlu se tak za sebou umístěné objekty
jeví na fotografii blíže u sebe než při širokoúhlém zobrazení). Při bližším pohledu na fotografii je
však zřejmé, že dopravní značky jsou umístěny tak, jak je znázorněno na fotografii č. 1 a místo
zachycené na fotografiích odpovídá místu měření znázorněnému na výstupu z rychloměru.
II. Kasační stížnost a vyjádření žalovaného
[7] Proti rozsudku krajského soudu podal žalobce (stěžovatel) kasační stížnost.
[8] Stěžovatel trvá na žalobní námitce nedostatku spolehlivého zjištění času a místa pořízení
fotografií, jimiž má být doloženo, jaká byla nejvyšší dovolená rychlost v místě měření. Tvrdí,
že nemohl porušit konkrétní dopravní značku B20a s hodnotou „60“, která je zachycena
na fotodokumentaci ve správním spise. Z fotografie ze spisu je zřejmé, že za touto značkou
se nachází obdélníková značka „konec dálnice“ s dodatkovou tabulkou 500 m. Na fotografii
z rychloměru je sice viditelná obdélníková dopravní značka a za ní kulatá dopravní značka, avšak
pod obdélníkovou značkou se nenachází žádná dodatková tabulka, a tedy lze činit jednoznačný
závěr, že jde o fotografii jiného místa. Dopravní značku, kterou krajský soud označil zeleným
rámečkem, není po zvětšení snímku možné vůbec identifikovat. Jako nejisté stěžovatel označuje
závěry krajského soudu stran trojúhelníkové značky, neboť z fotografie z měření je zřejmé,
že trojúhelníková značka se nachází bezprostředně za kulatou dopravní značkou, přičemž jedna
z fotografií pořízených policisty je pořízena z větší dálky, přesto se na ní žádná trojúhelníková
značka nenachází.
[9] Stěžovatel dále namítá, že pokud krajský soud tvrdí, že jím modře vyznačená dopravní
značka, která je částečně překrytá z důvodu zkreslení perspektivy zeleně označenou dopravní
značkou, je dopravní značka B20a, kterou policisté fotografovali, pak ji stěžovatel nemohl
porušit, neboť se zjevně nachází před ní. Na snímku jsou dle stěžovatele dvě kulaté značky, jedna
před jeho vozidlem, druhá za ním. Krajský soud považoval za rozhodnou značku, která
se nachází před ním, stěžovatel ji proto nemohl porušit. Stěžovatel tvrdí, že v místě, kde došlo
ke změření rychlosti, se smělo jet rychlostí 80 km/h.
[10] Dále stěžovatel uvedl, že nesouhlasí se zveřejněním svých osobních údajů a osobních
údajů svého zástupce na internetu prostřednictvím internetových stránek Nejvyššího správního
soudu.
[11] Žalovaný ve vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že tvrzení stěžovatele týkající se nejvyšší
dovolené rychlosti v místě měření je vyvráceno úředním záznamem policejní hlídky sepsaným
v den spáchání přestupku i oznámením přestupku sepsaným na místě. Tomu také odpovídá
nastavení limitu měřiče a fotodokumentace ve správním spise.
III. Posouzení věci Nejvyšším správním soudem
[12] Nejvyšší správní soud při posuzování kasační stížnosti hodnotil, zda jsou splněny
podmínky řízení, přičemž dospěl k závěru, že stížnost má požadované náležitosti, byla podána
včas a osobou oprávněnou, a je tedy projednatelná.
[13] Poté přezkoumal napadený rozsudek krajského soudu v rozsahu kasační stížnosti
a v rámci uplatněných důvodů, ověřil při tom, zda napadené rozhodnutí netrpí vadami, k nimž
by musel přihlédnout z úřední povinnosti [§109 odst. 3 a 4 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád
správní (dále jen „s. ř. s.“)], a dospěl k závěru, že kasační stížnost není důvodná.
[14] Stěžovatel namítá, že fotografie prokazující místo spáchání přestupku jsou v rozporu
s výstupem z měření rychlosti, a jedná se tedy o dvě odlišná místa. Této námitce Nejvyšší správní
soud nepřisvědčil. Krajský soud provedl podrobnou analýzu fotodokumentace místa spáchání
přestupku a stěžovateli vysvětlil, že zdání odlišnosti značek je dáno tím, že na výstupu
z rychloměru jsou dvě značky za sebou téměř v zákrytu, neboť byly zachyceny z odlišného směru
a úhlu a z odlišné vzdálenosti. Ačkoliv lze souhlasit se stěžovatelem, že při zvětšení
fotografie č. 1, která je součástí rozsudku krajského soudu, není možné dopravní značku
označenou zeleně identifikovat, originální fotografie jsou součástí správního spisu na CD
ve vysokém rozlišení a Nejvyšší správní soud ověřil, že dopravní značku označenou
na fotografiích zeleně (návěst změny směru jízdy), lze identifikovat spolehlivě a lze určit i její
polohu oproti značce „konec dálnice“. Zvětšené výřezy obou fotografií (č. 1 a 2) pro názornost
dokládá a spornou značku označuje šipkou.
Detail fotografie č. 1
Detail fotografie č. 2
[15] Z fotografií je tak bez pochyby zřejmé, že se jedná o totéž místo, které je zachyceno
z opačného směru na záznamu z rychloměru. Vzdálenější dopravní značka, kterou krajský soud
označil zeleně (světlým rámečkem), je postavena níže a blíže do vozovky než značka označující
konec dálnice (krajským soudem označená modře), proto je při pohledu z opačného směru
viditelná zadní strana zeleně označené značky (návěst změny směru jízdy), za níž přečnívá
jen malá část modře označené značky (konec dálnice, s dodatkovou tabulkou). Stejně tak Nejvyšší
správní soud nepřisvědčil stěžovatelově námitce ohledně trojúhelníkové značky, která
se dle výstupu z rychloměru nacházela před kulatou značkou B20a a na fotografiích není
zachycena. I z výše uvedených detailů fotografií č. 1 a 2 lze zpozorovat, že na fotografiích
se značky jeví v odlišné vzdálenosti od sebe, a to z důvodu odlišného úhlu a vzdálenosti focení.
To vysvětlil stěžovateli již krajský soud. Skutečnost, že na fotografii, která je pořízena z dálky,
se trojúhelníková značka jeví blízko značce kulaté, neznamená, že v této vzdálenosti
ve skutečnosti opravdu stála. Skutečnost, že se do záběru fotografií pořízených ve směru jízdy
trojúhelníková značka „nevešla“, proto nezakládá pochybnost o identitě místa těchto fotografií
a měření rychlosti.
[16] Stejně tak je zcela lichá námitka, že se v místě nacházely dvě kulaté dopravní značky
upravující nejvyšší povolenou rychlost. Modře označil krajský soud dopravní značku označující
konec dálnice s dodatkovou tabulkou, nikoliv kulatou značku, a to proto, aby potvrdil,
že fotografie a výstup z měření zachycují stejné místo. O tom, že v místě měření se nacházela
pouze jedna kulatá značka B20a omezující nejvyšší povolenou rychlost na 60 km/h, kterou
stěžovatel porušil, nelze na základě uvedené fotodokumentace pochybovat.
IV. Závěr a náklady řízení
[17] Stěžovatel se svými námitkami neuspěl. Jelikož Nejvyšší správní soud neshledal důvod
pro zrušení napadeného rozhodnutí ani z úřední povinnosti (§109 odst. 4 s. ř. s.), zamítl kasační
stížnost jako nedůvodnou (§110 odst. 1 s. ř. s.).
[18] K nesouhlasu stěžovatele se zveřejňováním jeho údajů se Nejvyšší správní soud
nevyjadřoval, neboť se nejednalo o kasační argumentaci.
[19] O náhradě nákladů řízení Nejvyšší správní soud rozhodl v souladu s §60 odst. 1 a 7
s. ř. s. za použití §120 s. ř. s. Stěžovatel ve věci neměl úspěch, a proto nemá právo na náhradu
nákladů řízení o kasační stížnosti. Žalovanému v řízení o kasační stížnosti žádné náklady
nad rámec běžné úřední činnosti nevznikly, proto soud rozhodl, že se mu náhrada nákladů řízení
o kasační stížnosti nepřiznává.
Poučení: Proti tomuto rozsudku ne j so u opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 5. ledna 2022
JUDr. Filip Dienstbier
předseda senátu