ECLI:CZ:NSS:2022:6.AZS.188.2022:21
sp. zn. 6 Azs 188/2022 - 21
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Veroniky Juřičkové
a soudců Tomáše Langáška a Filipa Dienstbiera v právní věci žalobce: I. B. A., zastoupený
Mgr. Umarem Switatem, advokátem, sídlem Dědinova 2011/19, Praha 11, proti žalovanému:
Ministerstvo vnitra, sídlem Nad Štolou 936/3, Praha 7, týkající se žaloby proti rozhodnutí
žalovaného ze dne 30. 5. 2022, č. j. MV-98630-2/OSM-2022, o kasační stížnosti žalobce
proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové - pobočky v Pardubicích ze dne 1. 8. 2022,
č. j. 36 Az 2/2022 - 19,
takto:
I. Kasační stížnost žalobce se zam í t á .
II. Žalobce n emá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
III. Žalovanému se n ep ři zn áv á náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti.
IV. Ustanovenému zástupci žalobce Mgr. Umaru Switatovi, advokátu, se n ep ři zn áv á
odměna za zastupování a náhrada hotových výdajů v řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
I. Vymezení případu
[1] Žalovaný rozhodnutím označeným v záhlaví tohoto rozsudku zastavil řízení o další
opakované žádosti žalobce o udělení mezinárodní ochrany. Žalobce napadl toto rozhodnutí
blanketní žalobou, v níž požádal o ustanovení zástupce z řad advokátů. Krajský soud v Hradci
Králové - pobočka v Pardubicích usnesením ze dne 11. 7. 2022, č. j. 36 Az 2/2022 - 11, ustanovil
žalobci k ochraně jeho práv zástupce (advokáta Mgr. Umara Switata) a vyzval žalobce dle §37
odst. 5 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), k odstranění vad žaloby
(doplnění žalobních bodů, z nichž bude patrno, z jakých konkrétních skutkových a právních
důvodů žalobce považuje napadené rozhodnutí za nezákonné nebo nicotné). Následně krajský
soud v záhlaví označeným usnesením žalobu odmítl s odůvodněním, že žalobce přes výzvu
soudu nedoplnil žalobu a neodstranil její vady ve lhůtě pro podání žaloby.
II. Kasační stížnost a vyjádření žalovaného
[2] Žalobce (dále jen „stěžovatel“) podal proti usnesení krajského soudu kasační stížnost,
v níž uvedl, že jednáním ustanoveného zástupce, který nedodržel lhůtu k odstranění vad žaloby,
bylo stěžovateli odepřeno projednání jeho „životně důležité situace“ v řízení před krajským
soudem. Stěžovatel v kasační stížnosti poukázal na komunikaci s ustanoveným advokátem
a z důvodu ztráty důvěry požádal o přidělení nového zástupce pro řízení před Nejvyšším
správním soudem.
[3] Zástupce stěžovatele (ustanovený krajským soudem) v doplnění kasační stížnosti uvedl,
že nebyl krajským soudem řádně poučen o běhu lhůty pro odstranění vad žaloby, a proto je
nutno lhůtu ke dni podání doplnění žaloby považovat za zachovanou.
[4] Žalovaný práva vyjádřit se ke kasační stížnosti nevyužil.
III. Posouzení Nejvyšším správním soudem
[5] Nejvyšší správní soud kasační stížnost posoudil a dospěl k závěru, že není důvodná.
[6] Podle §71 odst. 2 s. ř. s. může žalobce rozšířit žalobu o další žalobní body jen ve lhůtě
pro podání žaloby. Toto pravidlo se vztahuje i na případy tzv. blanketních žalob, kdy podaná žaloba
žádný žalobní bod neobsahuje (rozsudky rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu
ze dne 24. 8. 2010, č. j. 4 As 3/2008 - 78, č. 2162/2011 Sb. NSS, bod [35], a ze dne 20. 3. 2018,
č. j. 3 Azs 66/2017 - 31, č. 3733/2018 Sb. NSS, bod [48]).
[7] V nyní projednávané věci se neuplatní obecná lhůta pro podání žaloby dle §72 odst. 1
s. ř. s., nýbrž lhůta stanovená zvláštním zákonem, konkrétně §32 odst. 1 zákona č. 325/1999 Sb.,
o azylu, podle kterého žalobu proti rozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochrany lze podat ve lhůtě
15 dnů ode dne doručení rozhodnutí.
[8] Podle §35 odst. 10 věty třetí s. ř. s. dále platí, že požádá-li navrhovatel o osvobození od soudních
poplatků nebo o ustanovení zástupce, po dobu od podání takové žádosti do právní moci rozhodnutí o ní neběží
lhůta stanovená pro podání návrhu na zahájení řízení. Citované ustanovení upravuje, že od okamžiku
podání žádosti o ustanovení zástupce (resp. žádosti o osvobození od soudních poplatků)
do okamžiku právní moci rozhodnutí o této žádosti se lhůta pro podání žaloby staví a její běh
pokračuje nabytím právní moci rozhodnutí soudu o žádosti.
[9] Podle §37 odst. 5 s. ř. s. předseda senátu usnesením vyzve podatele k opravě nebo odstranění vad
podání a stanoví k tomu lhůtu. Nebude-li podání v této lhůtě doplněno nebo opraveno a v řízení nebude možno
pro tento nedostatek pokračovat, soud podání usnesením odmítne, nestanoví-li zákon jiný procesní důsledek.
O tom musí být podatel ve výzvě poučen.
[10] Krajský soud v souladu s §37 odst. 5 s. ř. s. vyzval stěžovatele k doplnění blanketní
žaloby, přičemž tak učinil usnesením ze dne 11. 7. 2022, č. j. 36 Az 2/2022 - 11, jímž byl
stěžovateli k jeho žádosti ustanoven advokát. V souladu s §71 odst. 2 s. ř. s. bylo možné žalobní
body doplnit toliko v zákonné lhůtě pro podání žaloby (tedy v její zbývající části). Krajský soud
proto ve výroku usnesení správně uvedl, že vada spočívající v absenci žalobních bodů musí být
odstraněna „ve lhůtě pro podání žaloby“. V odůvodnění citovaného usnesení č. j. 36 Az 2/2022 - 11
pak v souladu se zákonem a judikaturou Nejvyššího správního soudu (s odkazem na usnesení
rozšířeného senátu č. j. 3 Azs 66/2017 - 31) poučil stěžovatele (resp. jeho zástupce)
jak o zkrácené délce lhůty pro podání žaloby ve věcech azylu (15 dnů), tak o skutečnosti,
že tato lhůta po dobu rozhodování o ustanovení zástupce neběží (viz body 9 a 10 citovaného
usnesení). Citované usnesení krajského soudu současně obsahuje údaj o tom, kdy bylo
rozhodnutí žalovaného doručeno stěžovateli (dne 6. 6. 2022), jakož i datum podání blanketní
žaloby obsahující žádost o ustanovení advokáta (dne 15. 6. 2022). Zástupce stěžovatele
si tedy na základě všech uvedených skutečností musel být vědom nejenom toho, kdy započala
běžet lhůta pro podání žaloby v délce 15 dní, ale i přesného okamžiku, kdy došlo k jejímu stavení.
Jako osoba znalá práva, která poskytuje právní služby a poradenství v oblasti cizineckého práva,
si tedy ustanovený zástupce musel být vědom důsledků stavení lhůty, jakož i skutečnosti,
že zbývající délka lhůty pro podání žaloby (resp. její doplnění) se odvíjí od právní moci usnesení,
jímž byl jako zástupce ustanoven. Po doručení tohoto usnesení tedy bylo povinností zástupce
na ně včas reagovat a žalobu doplnit tak, aby předešel následkům spojeným s neodstraněním vad
žaloby, o nichž byl v usnesení č. j. 36 Az 2/2022 - 11 taktéž poučen. Kasační námitce,
že stěžovatel (resp. jeho zástupce) nebyl krajským soudem správně poučen o lhůtě pro podání
žaloby a jejím běhu, a tedy z tohoto důvodu bylo nutno považovat doplnění žaloby za řádné
a včasné, Nejvyšší správní soud nepřisvědčil.
[11] V napadeném usnesení o odmítnutí žaloby pak krajský soud správně poukázal
na skutečnost, že lhůta pro podání žaloby počala plynout dne 7. 6. 2022 (její počátek určilo
doručení správního rozhodnutí stěžovateli dne 6. 6. 2022), přičemž ke dni podání žaloby,
k němuž došlo 15. 6. 2022 osobně na podatelně soudu, z ní uplynulo devět dnů. Do konce lhůty
tedy zbývalo šest dnů. Ode dne podání žaloby (obsahující návrh na ustanovení zástupce) do doby
nabytí právní moci usnesení o ustanovení zástupce lhůta v souladu s §35 odst. 10 větou třetí
s. ř. s. neběžela. Usnesení č. j. 36 Az 2/2022 - 11, jímž byl stěžovateli ustanoven zástupce, nabylo
právní moci dne 18. 7. 2022, kdy došlo k doručení tohoto usnesení shodně stěžovateli
i ustanovenému zástupci. Od následujícího dne (tj. od 19. 7. 2022) běh lhůty pro podání žaloby
pokračoval a její konec připadl v souladu s §40 odst. 3 s. ř. s. na pondělí 25. 7. 2022 (tj. nejblíže
následující pracovní den po neděli 24. 7. 2022, na kterou by konec lhůty pro podání žaloby
jinak připadl). Ustanovený zástupce stěžovatele však žalobu doplnil až dne 28. 7. 2022,
tedy po uplynutí lhůty pro podání žaloby. Závěr krajského soudu je proto správný,
byť se při výpočtu konce lhůty dopustil nepřesnosti, neboť měl nesprávně za to, že posledním
dnem lhůty k doplnění (podání) žaloby byla neděle 24. 7. 2022. Jak je však patrné, žaloba nebyla
doplněna včas ani po korekci, kterou provedl Nejvyšší správní soud. Žádná z myslitelných verzí
výkladu usnesení krajského soudu nevede k závěru, že by doplnění žaloby bylo včasné.
[12] Krajský soud proto žalobu správně odmítl z důvodu opožděného odstranění vad žaloby
v podobě absence žalobních bodů. Na správnosti výroku napadeného usnesení o odmítnutí
žaloby nic nemění ani formální pochybení krajského soudu, který odmítnutí žaloby nesprávně
opřel o §46 odst. 1 písm. b) s. ř. s., namísto §37 odst. 5 s. ř. s. (viz rozsudek rozšířeného senátu
č. j. 3 Azs 66/2017 - 31, bod [48]).
[13] Ke kasační námitce, že jednáním ustanoveného zástupce, který nedodržel zákonem
stanovenou lhůtu, bylo stěžovateli odepřeno právo projednat věc před správními soudy, Nejvyšší
správní soud uvádí, že koncentrace žalobních bodů zakotvená v §71 odst. 2 s. ř. s. je jedním
z principů správního soudnictví a je plně v souladu s ústavním pořádkem (nález Ústavního soudu
ze dne 1. 12. 2009, sp. zn. Pl. ÚS 17/09, N 250/55 SbNU 415, bod 46). V citovaném nálezu
Ústavní soud odmítl možnost prolomit soudcovskou výzvou koncentraci (založenou žalobní
lhůtou) i v případech, kdy je žalobní lhůta podle zvláštních právních předpisů kratší. Smyslem
a účelem koncentrace je totiž v zákonné lhůtě pro podání žaloby postavit najisto rozsah důvodů
obsažených v žalobních bodech, na základě kterých bude soud rozhodnutí správního orgánu
přezkoumávat (viz několikrát citovaný rozsudek rozšířeného senátu č. j. 3 Azs 66/2017 - 31,
body [46] a [47]).
[14] Zákonem založenou koncentraci nemůže soud prolomit (a připustit tím opožděné
doplnění žalobních bodů) ani v případě, kdy žalobce zmeškal lhůtu v důsledku nečinnosti
či omylu svého zástupce. Jak v této souvislosti vyplývá z judikatury Nejvyššího správního soudu,
skutečnost, že zástupce stěžovatele nerespektoval jeho pokyny a nepostupoval řádně, nemá
vůči soudu žádné účinky a může toliko založit odpovědnostní vztah mezi zástupcem
a stěžovatelem. Nejvyšší správní soud již v rozsudku ze dne 14. 7. 2005, č. j. 3 Azs 119/2005 - 77,
č. 686/2005 Sb. NSS, vyslovil: „Skutečnost, že ustanovená zástupkyně nečinila vůči soudu příslušné procesní
úkony, nemůže mít vliv na zákonnost vydaného rozhodnutí a nezakládá ani vadu řízení předcházejícího
jeho vydání.“ Obdobný přístup týkající se vnitřního vztahu mezi zástupcem a účastníkem řízení
zastává rovněž Nejvyšší soud (viz již rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 1. 2005,
sp. zn. 29 Odo 1230/2004), a sice i v těch případech, kdy se nejednalo o smluvně zajištěného
advokáta, nýbrž o advokáta ustanoveného soudem, jako tomu bylo v nyní souzené věci.
Přestože je tedy pochybení ustanoveného zástupce nutno považovat za politováníhodné,
nezakládá tato skutečnost nezákonnost napadeného usnesení krajského soudu o odmítnutí
žaloby.
[15] Stěžovatel v kasační stížnosti požádal soud o ustanovení nového zástupce. Podle §35
odst. 10 poslední věty s. ř. s. platí, že zástupce ustanovený v řízení před krajským soudem, je-li jím advokát,
zastupuje navrhovatele i v řízení o kasační stížnosti. V nyní projednávané věci tedy stěžovatele i v řízení
o kasační stížnosti před Nejvyšším správním soudem nadále zastupuje dříve ustanovený zástupce.
[16] Nejvyšší správní soud zvažoval, zda má (s ohledem na stěžovatelem popsanou ztrátu
důvěry) přistoupit k rozhodnutí o zproštění zastupování stěžovatele dosavadním zástupcem
a ustanovit mu pro řízení o kasační stížnosti zástupce nového. Již v rámci přípravy věci
k rozhodnutí však Nejvyšší správní soud dospěl k závěru o zjevné bezúspěšnosti podané kasační
stížnosti, což je důvodem pro zamítnutí žádosti o ustanovení nového zástupce (§36 odst. 3
ve spojení s §35 odst. 10 s. ř. s.). Bezúspěšnost podané kasační stížnosti proti usnesení
o odmítnutí žaloby je ze spisu krajského soudu zjevná, neboť k doplnění žaloby došlo opožděně,
což v kasační stížnosti nerozporuje ani sám stěžovatel. Zproštění zastupování stěžovatele
dosavadním zástupcem a nevyhovění jeho žádosti o ustanovení zástupce nového
by tedy ve výsledku vedlo ke zhoršení stěžovatelovy procesní situace, neboť by přestal v řízení
o kasační stížnosti splňovat podmínku povinného zastoupení advokátem. Ponechání
dosavadního zástupce i v řízení o kasační stížnosti tak za popsaných procesních okolností
umožnilo Nejvyššímu správnímu soudu se případem věcně zabývat a rozhodnout o důvodnosti
podané kasační stížnosti.
[17] Pouze pro úplnost Nejvyšší správní soud závěrem doplňuje, že samostatně nerozhodoval
o stěžovatelově žádosti o osvobození od soudních poplatků, neboť cizinci jsou ve věcech
mezinárodní ochrany od soudních poplatků osvobozeni ze zákona [§11 odst. 2 písm. i)
zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích].
IV. Závěr a náklady řízení
[18] Na základě výše uvedených skutečností Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že kasační
stížnost není důvodná, a proto ji podle §110 odst. 1 poslední věty s. ř. s. zamítl.
[19] O nákladech řízení o kasační stížnosti Nejvyšší správní soud rozhodl podle §60 odst. 1
a 7 s. ř. s. ve spojení s §120 s. ř. s. Žalobce (stěžovatel) neměl ve věci úspěch, nemá proto právo
na náhradu nákladů řízení. Úspěšnému žalovanému žádné náklady nad rámec obvyklé úřední
činnosti nevznikly, náhrada nákladů řízení se mu tudíž nepřiznává.
[20] Podle §35 odst. 10 věty první s. ř. s. platí hotové výdaje ustanoveného zástupce
a odměnu za zastupování stát. Nejvyšší správní soud však náhradu hotových výdajů a odměnu
zástupci nepřiznal, a to jednak s přihlédnutím k jeho pochybení v řízení před krajským soudem
(kde mu navíc byla odměna a náhrada výdajů soudem přiznána), jednak se zohledněním
skutečnosti, že jediný úkon učiněný v řízení před Nejvyšším správním soudem (doplnění kasační
stížnosti) se omezuje toliko na nepravdivé tvrzení, že stěžovatel (resp. jeho zástupce) byl
krajským soudem nesprávně poučen o lhůtě pro doplnění žaloby.
Poučení: Proti tomuto rozsudku n e j s ou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 27. září 2022
Mgr. Ing. Veronika Juřičková
předsedkyně senátu