ECLI:CZ:NSS:2022:6.AZS.70.2022:70
sp. zn. 6 Azs 70/2022 - 70
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Veroniky Juřičkové
a soudců Tomáše Langáška a Filipa Dienstbiera v právní věci žalobce: N. O., zastoupený
Mgr. Karin Poncza Hadwigerovou, advokátkou, sídlem Příčná 327/1, Havířov, proti žalovanému:
Ministerstvo vnitra, sídlem Nad Štolou 936/3, Praha 7, týkající se žaloby proti rozhodnutí
žalovaného ze dne 29. 12. 2021, č. j. OAM-1022/ZA-ZA10-K01-2021, o kasační stížnosti
žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 21. 2. 2022, č. j. 22 Az 4/2022 - 30,
takto:
I. Řízení o kasační stížnosti žalobce se zas t av u j e.
II. Žádný z účastníků n emá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
III. Ustanovené zástupkyni žalobce Mgr. Karin Poncza Hadwigerové, advokátce,
se p ři zn áv á odměna za zastupování a náhrada hotových výdajů ve výši 6 800 Kč,
která je splatná do jednoho měsíce od právní moci tohoto usnesení z účtu Nejvyššího
správního soudu.
Odůvodnění:
[1] Kasační stížností ze dne 24. 3. 2022 žalobce (dále jen „stěžovatel“) napadl v záhlaví
označený rozsudek Krajského soudu v Brně, kterým byla zamítnuta jeho žaloba proti rozhodnutí
žalovaného ze dne 29. 12. 2021, č. j. OAM-1022/ZA-ZA10-K01-2021. Tímto rozhodnutím byla
zamítnuta stěžovatelova žádost o udělení mezinárodní ochrany jako zjevně nedůvodná podle §16
odst. 2 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu.
[2] Žalovaný v podaném vyjádření ze dne 26. 5. 2022 navrhl Nejvyššímu správnímu soudu,
aby řízení o kasační stížnosti zastavil s odkazem na §33 zákona o azylu s odůvodněním,
že stěžovatel dne 23. 5. 2022 svévolně opustil Pobytové středisko Havířov a jeho další pobyt není
znám.
[3] Nejvyšší správní soud opakovaně (dne 31. 5. 2022, 16. 8. 2022 a 30. 8. 2022) v elektronické
evidenci cizinců ověřil, že stěžovatel skutečně dne 23. 5. 2022 svévolně opustil označené
pobytové středisko, dne 27. 5. 2022 se do pobytového střediska vrátil a dne 6. 7. 2022 je
opětovně svévolně opustil. Od té doby není jeho aktuální místo pobytu známo. Přípisem ze dne
17. 8. 2022, č. j. 6 Azs 70/2022 - 60, se proto Nejvyšší správní soud obrátil na žalovaného
s výzvou ke sdělení aktuálního místa stěžovatelova pobytu. Žalovaný v odpovědi ze dne
19. 8. 2022 k výzvě soudu uvedl, že mu není aktuální místo pobytu stěžovatele známo. Zároveň
potvrdil zjištění Nejvyššího správního soudu (učiněné z elektronické evidence cizinců),
že stěžovatel dne 6. 7. 2022 svévolně pobytové středisko opustil. Rovněž ustanovená zástupkyně
stěžovatele k výzvě soudu podáním ze dne 28. 8. 2022 sdělila, že jí není aktuální pobyt stěžovatele
znám.
[4] Podle §47 písm. c) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), ve spojení
s §120 s. ř. s. soud řízení usnesením zastaví, stanoví-li tak tento nebo zvláštní zákon.
[5] Podle §33 písm. b) zákona o azylu soud řízení zastaví, jestliže nelze zjistit místo pobytu žadatele
o udělení mezinárodní ochrany (žalobce).
[6] K podmínkám postupu podle citovaného ustanovení zákona se Nejvyšší správní soud
opakovaně vyjádřil, a to např. již v rozsudku ze dne 14. 8. 2009, č. j. 8 Azs 21/2009 - 91,
dle kterého vychází-li soud v rozhodnutí mj. ze skutečnosti, že je účastník řízení neznámého
pobytu, musí být ověření této skutečnosti přiměřeně aktuální. V rozsudku ze dne 26. 5. 2005,
č. j. 7 Azs 271/2004 - 58, č. 707/2005 Sb. NSS, Nejvyšší správní soud v této souvislosti vyslovil,
že aby soud mohl postupovat podle tohoto ustanovení zákona, musí ke zjištění místa pobytu
cizince vyvinout dostatečné úsilí.
[7] Nejvyšší správní soud učiněným dotazem využil dostupné možnosti ke zjištění aktuálního
místa stěžovatelova pobytu. Toto místo se mu však nepodařilo zjistit, což brání pokračování
v řízení, a to bez ohledu na to, zda má kasační stížnost všechny požadované náležitosti a zda jsou
splněny též ostatní podmínky řízení (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne
14. 2. 2008, č. j. 7 Azs 91/2007 - 66).
[8] Nejvyšší správní soud proto řízení o kasační stížnosti zastavil dle §33 písm. b) zákona
o azylu ve spojení §47 písm. c) a §120 s. ř. s.
[9] Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn §60 odst. 3 s. ř. s. ve spojení s §120 s. ř. s.,
podle kterého nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno.
[10] Stěžovateli byla usnesením Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 4. 2022,
č. j. 6 Azs 70/2022 - 31, ustanovena zástupkyně pro řízení o kasační stížnosti, a to Mgr. Karin
Poncza Hadwigerová, advokátka. Podle §35 odst. 10 s. ř. s. platí v takovém případě hotové
výdaje a odměnu za zastupování ustanoveného advokáta stát. Podle §7 bodu 5 a §9 odst. 4
písm. d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování
právních služeb (advokátní tarif), náleží ustanovené zástupkyni stěžovatele odměna za dva úkony
právní služby podle §11 odst. 1 písm. b) a d) advokátního tarifu ve výši 6 200 Kč (2 x 3 100 Kč)
a podle §13 odst. 4 advokátního tarifu náhrada hotových výdajů v paušální částce 600 Kč (2 x
300 Kč), celkem tedy 6 800 Kč. Ustanovená zástupkyně není plátcem DPH. K uhrazení této
částky byla stanovena přiměřená lhůta jednoho měsíce.
Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s ou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 30. srpna 2022
Mgr. Ing. Veronika Juřičková
předsedkyně senátu