ECLI:CZ:NSS:2022:9.AS.137.2022:10
sp. zn. 9 As 137/2022 - 10
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka a soudců
JUDr. Barbary Pořízkové a JUDr. Pavla Molka v právní věci žalobce: D. P., zast. obecným
zmocněncem L. L. a Mgr. Jiřím Douskem, advokátem se sídlem 8. března 21/13, Liberec,
proti žalovanému: Ministerstvo spravedlnosti, se sídlem Vyšehradská 427/16, Praha 2, o žalobě
na ochranu před nezákonným zásahem, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení
Městského soudu v Praze ze dne 14. 7. 2022, č. j. 11 A 28/2022 – 32,
takto:
Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 14. 7. 2022, č. j. 11 A 28/2022 - 32, se zrušuje
v e v ý r oku II. a věc se v tomto rozsahu v rací městskému soudu k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
I. Vymezení věci
[1] Předmětem projednávané věci je ustanovení zástupce v řízení před krajským (městským)
soudem na žádost žalobce, který je již zastoupen obecným zmocněncem.
[2] Žalobce podal prostřednictvím obecného zmocněnce (svého otce) u Městského soudu
v Praze (dále jen „městský soud“) žalobu na ochranu před nezákonným zásahem, který spatřoval
ve vyřízení jeho stížnosti ohledně výkonu trestu žalovaným. Z důvodu nedostatku finančních
prostředků požádal o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce z řad advokátů.
[3] Městský soud shora uvedeným usnesením výrokem I. žalobce osvobodil od soudních
poplatků a výrokem II. mu ustanovil zástupce Mgr. Jiřího Douska, advokáta se sídlem
8. března 21/13, Liberec. Závěrem s odkazem na §35 odst. 9 zákona č. 150/2002 Sb., soudního
řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), konstatoval, že právní mocí
usnesení zanikne zastoupení obecnému zmocněnci žalobce.
II. Obsah kasační stížnosti
[4] Žalobce (dále jen „stěžovatel“) prostřednictvím svého obecného zmocněnce napadá výše
označené usnesení městského soudu kasační stížností a žádá jeho zrušení ve výroku o ustanovení
advokáta.
[5] Zmocněnec má za to, že městský soud mu s odkazem na §35 odst. 9 s. ř. s. znemožnil,
aby jako rodič mohl hájit svého nemocného syna, a že ustanovený advokát bude dělat vše
v neprospěch stěžovatele a bude zakrývat organizovanou činnost státu spočívající
v neposkytování dostatečné zdravotní péče stěžovateli a v nelidském zacházení s ním ve výkonu
trestu. Zmocněnec nebude mít žádnou možnost hájit svého syna, advokát nemá povinnost
poslouchat jeho pokyny. V postupu městského soudu proto spatřuje úmyslné jednání znemožnit
spravedlivý proces stěžovateli a zakrývat tak skutečnosti prokazující mučení a nelidské zacházení
ve věznici a neposkytování zdravotní péče stěžovateli.
[6] Zmocněnec na závěr požádal Nejvyšší správní soud (dále také „NSS“), aby stěžovateli
přidělil advokáta z blízkého okolí bydliště zmocněnce a tomuto advokátovi přikázal poslouchat
pokyny zmocněnce.
[7] Vzhledem k tomu, že kasační stížnost směřuje proti procesnímu usnesení, které se dotýká
výlučně stěžovatele, Nejvyšší správní soud žalovaného k vyjádření nevyzýval.
III. Právní hodnocení Nejvyššího správního soudu
[8] Nejvyšší správní soud posoudil formální náležitosti kasační stížnosti a shledal, že byla
podána včas, osobou k tomu oprávněnou, směřuje proti rozhodnutí, proti němuž je podání
kasační stížnosti přípustné, a z důvodů, které zákon připouští (§102 a násl. s. ř. s.). Stěžovatel
nemusí být zastoupen advokátem (§105 odst. 2 s. ř. s.), neboť kasační stížnost směřuje
proti procesnímu usnesení, kterým se řízení nekončí [srov. usnesení rozšířeného senátu NSS
ze dne 9. 6. 2015, č. j. 1 As 196/2014 - 19, č. 3271/2015 Sb. NSS, odst. 29)]. Nejvyšší správní
soud poté přistoupil k přezkumu usnesení městského soudu v rozsahu kasační stížnosti.
Ověřil také, zda netrpí vadami, k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti (§109 odst. 3
a 4 s. ř. s.).
[9] Kasační stížnost je důvodná.
[10] Podle §35 odst. 9, věty první, s. ř. s. v téže věci může mít účastník jen jednoho zástupce.
[11] Podle §35 odst. 10, věty před středníkem, s. ř. s. navrhovateli, u něhož jsou předpoklady, aby byl
osvobozen od soudních poplatků, a je-li to nezbytně třeba k ochraně jeho práv, může předseda senátu na návrh
ustanovit usnesením zástupce, jímž může být i advokát.
[12] Nejvyšší správní soud již dříve ve své judikatuře konstatoval, že §35 odst. 10 s. ř. s.
implicitně předpokládá, že ten, komu je zástupce ustanovován, zástupce nemá. Právní úprava
tak vylučuje, aby byl zástupce ustanoven účastníkovi řízení, který již zástupce má na základě
plné moci (srov. např. rozsudek NSS ze dne 31. 3. 2009, č. j. 3 Ads 21/2009 - 37, nebo usnesení
NSS ze dne 31. 8. 2011, č. j. 6 Azs 24/2011 - 47, a novější ze dne 9. 12. 2019, č. j.
5 Azs 419/2019 - 28, odst. [6]).
[13] V projednávané věci proto městský soud nemohl stěžovateli ustanovit zástupce, pokud již
zástupce měl na základě plné moci a toto zastoupení nezaniklo. Vyhověl-li městský soud návrhu
stěžovatele na ustanovení zástupce z řad advokátů, neoprávněně znemožnil obecnému
zmocněnci stěžovatele, aby stěžovatele na základě projevené vůle nadále zastupoval a hájil jeho
zájmy. Ustanovení zástupce není za daných okolností možné, kasační námitka je důvodná,
a proto Nejvyšší správní soud zrušil napadené usnesení v té části, kterou byl stěžovateli
ustanoven nový zástupce.
[14] Městský soud má současně ve vztahu k účastníkům řízení poučovací povinnost v rozsahu
nezbytném pro to, aby v řízení neutrpěli újmu (§36 odst. 1 s. ř. s.). Tato povinnost soudu
má svůj ústavní základ v čl. 36 odst. 1 a čl. 37 odst. 2 a 3 Listiny základních práv a svobod a jejím
smyslem je především to, aby si byl účastník vědom svého procesního postavení,
svých procesních práv a povinností a právních následků toho, co činí nebo naopak nečiní.
Ve vztahu k možnosti ustanovení zástupce z řad advokátů Nejvyšší správní soud již dříve
judikoval, že správní soud musí účastníka poučit, pokud okolnosti nasvědčují, že by účastník
mohl bez tohoto ustanovení utrpět újmu (srov. rozsudek NSS ze dne 27. 7. 2005,
č. j. 1 Azs 289/2004 - 77, obdobně novější ze dne 21. 1. 2021, č. j. 8 Afs 93/2020 - 60, odst. [24]).
[15] V této souvislosti Nejvyšší správní soud podotýká, že stěžovatel i jeho obecný zmocněnec
jsou zjevně právními laiky a ze spisu městského soudu dokonce vyplývá, že v současné době
probíhá u Okresního soudu v Jablonci nad Nisou řízení o omezení svéprávnosti stěžovatele
(č. l. 13 a 26 spisu městského soudu). Městský soud při ustanovování zástupce z řad advokátů
rovněž konstatoval, že jde o složitou věc, která se může dotýkat jeho základních práv a životních
potřeb, a stěžovatel není schopen se ve věci sám orientovat a efektivně hájit svá práva.
[16] V dalším řízení proto městský soud nejdříve stěžovatele spolu s jeho obecným
zmocněncem poučí o nemožnosti ustanovení zástupce s ohledem na existenci zastoupení
obecným zmocněncem a následně o návrhu stěžovatele znovu rozhodne.
[17] Nejvyšší správní soud uzavírá, že kasačními námitkami směřujícími vůči osobě
ustanoveného advokáta se s ohledem na zrušení jeho ustanovení nezabýval. K požadavkům
na ustanovení jiného advokáta pro řízení před městským soudem a přikázání mu poslouchat
pokyny obecného zmocněnce stěžovatele zdejší soud pouze stručně uvádí, že by jim bez ohledu
na výše uvedené nemohl vyhovět, neboť nemůže nahrazovat rozhodování městského soudu.
IV. Závěr a náklady řízení
[18] Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná, a proto usnesení
městského soudu ve výroku II. zrušil (§110 odst. 1 s. ř. s.). V dalším řízení je městský soud vázán
právním názorem Nejvyššího správního soudu zde uvedeným (§110 odst. 4 s. ř. s.).
[19] O náhradě nákladů řízení Nejvyšší správní soud nerozhodoval, jelikož o nich přísluší
rozhodnout městskému soudu podle výsledku řízení ve věci samé v rozhodnutí, jímž se
toto řízení končí (§61 odst. 1 s. ř. s.; srov. již citované usnesení rozšířeného senátu
č. j. 1 As 196/2014 - 19, nebo novější rozsudek NSS ze dne 20. 1. 2022, č. j. 9 As 225/2021 - 19,
odst. [27]).
Poučení: Proti tomuto rozsudku n e j s ou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 15. září 2022
JUDr. Radan Malík
předseda senátu