ECLI:CZ:NSS:2022:9.AS.70.2022:9
sp. zn. 9 As 70/2022 - 9
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka
a soudců JUDr. Barbary Pořízkové a JUDr. Pavla Molka v právní věci žalobce: A. H., proti
žalovanému: Městský soud v Praze, se sídlem Spálená 2, Praha 2, proti usnesení žalovaného
ze dne 4. 1. 2022, č. j. 11 A 231/2021 - 7, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení
Městského soudu v Praze ze dne 28. 3. 2022, č. j. 18 A 23/2022 - 6,
takto:
I. Kasační stížnost se o d m ít á .
II. Žádný z účastníků n emá p ráv o na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
[1] Podanou kasační stížností se žalobce (dále „stěžovatel“) domáhá zrušení v záhlaví
označeného usnesení Městského soudu v Praze, kterým byla odmítnuta jeho žaloba
proti usnesení žalovaného specifikovanému tamtéž.
[2] Jednou z podmínek řízení před Nejvyšším správním soudem je povinné zastoupení
advokátem. Takové zastoupení se podle §105 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu
správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), nevyžaduje tehdy, má-li stěžovatel,
jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické
vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
[3] Stěžovatel sám nemá vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních
zákonů vyžadováno pro výkon advokacie, a ani za něj nejedná další osoba. U stěžovatele je tak
obecně třeba trvat na povinném zastoupení advokátem v řízení o kasační stížnosti. V nynější
věci jde o případ, kdy stěžovatel napadá usnesení městského soudu, který rozhodl ve věci
(o jeho žalobě), tudíž jej tíží poplatková povinnost za kasační stížnost a musí být zastoupen
advokátem (srov. usnesení rozšířeného senátu ze dne 9. 6. 2015, č. j. 1 As 196/2014 - 19,
č. 3271/2015 Sb. NSS).
[4] Stěžovatel, ačkoli musí být v řízení o kasační stížnosti zastoupen advokátem, svou
kasační stížnost podává sám, aniž by byl takto zastoupen a aniž by se svou kasační stížností
spojil návrh na ustanovení zástupce z řad advokátů.
[5] Podle §46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. není-li stanoveno jinak, soud usnesením odmítne
návrh, nejsou-li splněny podmínky řízení a tento nedostatek je neodstranitelný nebo nebyl
přes výzvu odstraněn, a nelze proto v řízení pokračovat.
[6] Nejvyšší správní soud zastává názor, že byl-li konkrétní stěžovatel v minulosti
ze strany soudu nesčetněkrát zpraven o nutnosti povinného zastoupení advokátem v řízení
o kasační stížnosti, není nezbytně nutné, aby v každém dalším řízení o kasační stížnosti
byl takový stěžovatel znovu a znovu v daném smyslu poučen a vyzván k doložení plné moci
pro advokáta.
[7] Nynější stěžovatel se na Nejvyšší správní soud obrátil ve více jak 1 619 případech,
povětšinou svými podáními zahájil řízení o kasační stížnosti. Ze strany soudu byl již
mnohokrát poučen o podmínce povinného zastoupení advokátem v řízení o kasační stížnosti
a byl taktéž poučen o tom, že může navrhnout, aby mu byl ustanoven zástupce z řad
advokátů, pokud jsou u něj splněny předpoklady, aby byl osvobozen od soudních poplatků,
a je-li to nezbytně třeba k ochraně jeho práv (§35 odst. 10, věta první, s. ř. s.).
[8] Lze proto vycházet ze spolehlivého předpokladu, že jej Nejvyšší správní soud
již v minulosti dostatečně informoval jak o nutnosti povinného zastoupení advokátem,
tak o možnosti podat návrh na ustanovení zástupce z řad advokátů. Pro nynější řízení
se proto jeví neefektivním a formalistickým stejnému stěžovateli opětovně adresovat výzvu
k doložení splnění požadavků podle §105 odst. 2 s. ř. s., případně jej poučovat o možnosti
podat návrh na ustanovení zástupce z řad advokátů (analogicky ohledně povinnosti vyzývat
účastníka řízení k odstranění vad návrhu, ačkoliv mu musí být objektivně zřejmé,
jaké jsou náležitosti kvalifikovaného podání, srov. usnesení ÚS ze dne 1. 12. 2021, sp. zn.
I. ÚS 3125/21, body 3. až 5.). Takový postup by ve skutečnosti znamenal, že Nejvyšší správní
soud by stěžovatele znovu nadbytečně informoval o skutečnostech, o nichž objektivně musí
z minulých řízení vědět.
[9] Po nynějším stěžovateli lze v zájmu toho, aby nebylo řízení jeho postupem
jakkoli protahováno, požadovat, aby u těch řízení, kde je vyžadováno povinné zastoupení
advokátem, si toto zastoupení již od počátku zajistil, případně alespoň podal návrh
na ustanovení zástupce z řad advokátů, a to současně s podáním kasační stížnosti. S odkazem
na shora konstatované lze zopakovat, že v případě nynějšího stěžovatele není nezbytně nutné,
aby mu soud adresoval výzvy a poučení, které by měly nést informace jemu již mnohokrát
sdělené.
[10] Jak bylo již výše uvedeno, stěžovatel svou kasační stížnost podal sám,
aniž by byl zastoupen advokátem, a ani s kasační stížností nespojil návrh na ustanovení
zástupce z řad advokátů. Nejvyšší správní soud na základě výše uvedených úvah kasační
stížnost odmítl podle §46 odst. 1 písm. a) ve spojení s §120 s. ř. s. pro nesplnění podmínky
řízení spočívající v povinném zastoupení advokátem v řízení o kasační stížnosti, aniž by jej
vyzval k doložení plné moci pro advokáta.
[11] O nákladech řízení o kasační stížnosti bylo rozhodnuto podle §60 odst. 3 ve spojení
s §120 s. ř. s. Podle uvedených ustanovení nemá žádný z účastníků řízení o kasační stížnosti
právo na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení ne j so u opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 4. května 2022
JUDr. Radan Malík
předseda senátu