Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 17.01.2022, sp. zn. Konf 5/2021 - 20 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NSS:2022:KONF.5.2021:20

Zdroj dat je dostupný na http://www.nssoud.cz
ECLI:CZ:NSS:2022:KONF.5.2021:20
sp. zn. Konf 5/2021 - 20 USNESENÍ Zvláštní senát zřízený podle zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních sporů, složený z předsedy Mgr. Radovana Havelce a soudců JUDr. Tomáše Rychlého, JUDr. Pavla Simona, JUDr. Romana Fialy, Mgr. Víta Bičáka a Mgr. Jitky Zavřelové, rozhodl o návrhu společnosti SUNTEON a. s., IČ 28880994, se sídlem Ústí nad Labem, Přístavní 483/27, zastoupené Mgr. Janem Vančurou, advokátem se sídlem Praha 2, Salmovská 1534/11, na rozhodnutí kompetenčního sporu mezi Obvodním soudem pro Prahu 4 a Městským soudem v Praze na straně jedné a Energetickým regulačním úřadem na straně druhé, ve věci žaloby na zaplacení částky odpovídající zákonnému úroku z prodlení ve výši 8,05 % z částky 4 994 598,29 Kč od 24. 6. 2017 do 30. 8. 2018 a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 30 C 259/2020 mezi navrhovatelem jako žalobcem a žalovaným ČEZ Prodej, a. s., IČ 27232433, se sídlem Praha 4, Duhová 425/1, zastoupeným Mgr. Janem Kořánem, advokátem se sídlem Praha 1, Opletalova 1015/55, takto: Návrh se od m ít á . Odůvodnění: [1] Návrhem ze dne 19. 3. 2021 se společnost SUNTEON a. s. (dále též „navrhovatel“) domáhá, aby zvláštní senát zřízený podle zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních sporů (dále jen „zákon č. 131/2002 Sb.“) rozhodl tvrzený kompetenční spor vzniklý mezi Obvodním soudem pro Prahu 4 (dále jen „obvodní soud“) a Městským soudem v Praze (dále jen „městský soud“) na straně jedné a Energetickým regulačním úřadem (dále jen „ERÚ“) na straně druhé, ve věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 30 C 259/2020. [2] Ze spisu předloženého obvodním soudem vyplývá, že návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným u tohoto soudu se navrhovatel jako žalobce domáhal po společnosti ČEZ Prodej, a. s., jako žalované zaplacení částky 478 170,45 Kč představující zákonný úrok z prodlení z částky 4 994 598,29 Kč za období od 24. 6. 2017 do 30. 8. 2018 a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč. Podle navrhovatele byla žalovaná v prodlení se zaplacením faktury vystavené navrhovatelem na zaplacení ceny dodané elektřiny z obnovitelných zdrojů (slunečního záření) za období od 1. 5. 2017 do 30. 8. 2017. [3] Na základě výše popsaného návrhu vydal obvodní soud elektronický platební rozkaz ze dne 7. 7. 2020, č. j. EPR 146715/2020-5, proti němuž podala žalovaná odpor. V průběhu dalšího řízení žalovaná v podání ze dne 21. 9. 2020 namítla nedostatek pravomoci soudu a dovozovala, že je ve věci dána pravomoc ERÚ s odkazem na §17 odst. 7 písm. d) zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), a §52 odst. 1 zákona č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů (dále jen „zákon o POZE“). [4] Usnesením ze dne 23. 10. 2020, čj. 30 C 259/2020 - 49, obvodní soud řízení zastavil s tím, že se jedná o spor ze smlouvy uzavřené dle zákona o POZE, jejímž předmětem bylo dodání elektřiny vyrobené z obnovitelného zdroje, jejíž výše je stanovená cenovým rozhodnutím ERÚ, respektive spor o její příslušenství ve formě úroku z prodlení. Jedná se tak o spor, jehož předmětem je splnění peněžité povinnosti sjednané na základě zákona o POZE, a tedy o spor ve smyslu §52 odst. 2 tohoto zákona, k jehož projednání je příslušný ERÚ. [5] Navrhovatel proti tomuto usnesení podal odvolání. V doplnění tohoto odvolání ze dne 22. 12. 2020 uvedl, že jeho sesterská společnost ENERGY WAY a.s., IČ 28231759, se sídlem Přístavní 483/27, Ústí nad Labem (dále jen „společnost ENERGY WAY“), podala u ERÚ návrh na zaplacení částky 6 456 Kč, představující úrok z prodlení za období od 24. 3. 2018 do 15. 4. 2018 a náhradu nákladů spojených s vymáháním pohledávky. Dále navrhovatel odkázal na usnesení ERÚ ze dne 8. 12. 2020, č. j. 10806-3/2020-ERU (dále jen „usnesení ERÚ o odložení věci“), jímž ERÚ posledně uvedený návrh odložil podle §43 odst. 1 písm. b) správního řádu s tím, že k rozhodnutí sporu není věcně příslušný žádný správní orgán. [6] Městský soud k odvolání navrhovatele usnesení obvodního soudu o zastavení řízení potvrdil usnesením ze dne 8. 2. 2021, č. j. 54 Co 377/2020 - 83. Ztotožnil se s názorem obvodního soudu, že i spor o zaplacení úroku z prodlení za pozdní úhradu ceny za vyrobenou elektřinu z obnovitelných zdrojů je sporem ve smyslu §52 odst. 2 zákona o POZE a k jeho rozhodnutí je dána pravomoc ERÚ. K obsahu doplnění odvolání městský soud uvedl, že pokud bude mít ERÚ poté, co mu bude věc postoupena, za to, že nemá pravomoc k rozhodnutí sporu, bude se jednat o tzv. negativní spor o pravomoc a bude třeba postupovat podle zákona č. 131/2002 Sb. K předloženému usnesení ERÚ o odložení věci uvedl pouze to, že není zřejmé, zda navrhovatel (tj. společnost ENERGY WAY) podal proti tomuto rozhodnutí rozklad a jak o něm bylo rozhodnuto. [7] Navrhovatel v návrhu na rozhodnutí kompetenčního sporu tvrdí, že v projednávané věci vznikl negativní kompetenční spor. Ten spatřuje v tom, že na jedné straně zde existuje pravomocné usnesení obvodního soudu o zastavení řízení a na druhé straně má navrhovatel k dispozici pravomocné usnesení ERÚ o odložení věci. Navrhovatel dále uvádí, že není povinen podávat rozklad proti tomuto usnesení ERÚ a nemá povinnost „u každého jím či jeho sesterskou společností (míněno zřejmě společností ENERGY WAY – pozn. zvláštního senátu) uplatněného nároku 'testovat' jak soud, tak Energetický regulační úřad“. Je přesvědčen, že usnesení ERÚ o odložení věci je správné a že je dána pravomoc soudu k rozhodnutí sporu. V další části svého návrhu pak předkládá argumenty ve prospěch pravomoci soudů. Ty lze ve stručnosti shrnout tak, že podle navrhovatele právo na podporu podle zákona o POZE není v projednávané věci sporné; sporná je pouze částka zákonného úroku z prodlení, což je nárok „čistě soukromoprávní povahy“, a proto je dána pravomoc soudu. [8] Žalovaná ve svém vyjádření k návrhu na zahájení kompetenčního sporu uvádí, že kompetenční spor není dán, neboť ERÚ v dané věci svoji pravomoc dosud nepopřel. ERÚ totiž popřel svoji pravomoc v jiném případě, mezi jinými účastníky a ohledně jiné pohledávky. Proto by měl zvláštní senát návrh odmítnout pro předčasnost. Dále pak argumentuje k vlastní otázce orgánu příslušného k rozhodnutí sporu ve prospěch pravomoci ERÚ a odkazuje na nedávnou judikaturu zvláštního senátu v podobných věcech. [9] Zvláštní senát se nejprve zabýval otázkou, zda jsou splněny podmínky pro vydání rozhodnutí o kompetenčním sporu, přičemž vycházel z následujících skutečností a úvah: [10] Podle §1 odst. 1 zákona č. 131/2002 Sb., se podle tohoto zákona postupuje při kladných nebo záporných kompetenčních sporech o pravomoc nebo věcnou příslušnost (dále jen „pravomoc“) vydat rozhodnutí, jehož stranami jsou: a) soudy a orgány moci výkonné, územní, zájmové nebo profesní samosprávy, b) soudy v občanském soudním řízení a soudy ve správním soudnictví. [11] Z ustanovení §1 odst. 2 téhož zákona plyne, že kompetenčním sporem je buď spor, ve kterém si jedna strana osobuje pravomoc vydat rozhodnutí v totožné věci individuálně určených účastníků, o níž již druhá strana vydala pravomocné rozhodnutí (pozitivní kompetenční spor), anebo spor, ve kterém jeho strany popírají svou pravomoc vydat rozhodnutí v totožné věci individuálně určených účastníků (spor negativní). [12] Takto vymezené kompetenční spory projednává a rozhoduje zvláštní senát (srov. §2 odst. 1 zákona č. 131/2002 Sb.). Ten pak rozhodne, kdo je příslušný vydat rozhodnutí ve věci uvedené v návrhu na zahájení řízení (§5 odst. 1 téhož zákona). [13] Esenciální podmínkou pro to, aby byla dána pravomoc zvláštního senátu, je tedy existence kompetenčního sporu. Ten podle názoru zvláštního senátu v projednávané věci dosud nevznikl. [14] Je pravdou, že soud v občanském soudním řízení (tj. obvodní soud) pravomocným usnesením svou pravomoc projednat nárok, uplatněný navrhovatelem proti žalované, popřel. Věc však nebyla postoupena Energetickému regulačnímu úřadu, který v této věci tedy svoji pravomoc rozhodnout dosud nepopřel; ostatně navrhovatel to ani netvrdí. Dovozuje totiž existenci kompetenčního sporu pouze z usnesení ERÚ o odložení věci ve vztahu k jinému žalobci, společnosti ENERGY WAY. Žalovaná ve svém vyjádření správně upozornila, že toto usnesení bylo vydáno ve věci jiného žalobce (společnosti ENERGY WAY) a jiné pohledávky. Není přitom rozhodné, že posledně uvedenou společnost navrhovatel označuje jako společnost „sesterskou“ a že předmětem sporu, v němž ERÚ vydal usnesení o odložení věci, byla též pohledávka na zaplacení úroku z prodlení. Tyto okolnosti nemají vliv na skutečnost, že v konkrétní věci, která byla předmětem řízení před obvodním soudem, žádný kompetenční spor (dosud) nevznikl. [15] Při absenci kompetenčního sporu zvláštnímu senátu nepřísluší rozhodovat, zda soud uvážil o (ne)existenci své věcné příslušnosti, respektive pravomoci předmět sporu projednat a rozhodnout v souladu se zákonem. Bylo na navrhovateli, aby se v projednávané věci obrátil na ERÚ se žádostí o rozhodnutí o jeho pohledávce za žalovanou. Případné rozhodnutí ERÚ v této věci nelze nahradit poukazem na usnesení ERÚ o odložení věci, které se týká jiného sporu mezi jinými účastníky. [16] Nad rámec nezbytného odůvodnění považuje zvláštní senát za vhodné upozornit, že navrhovatel ve své věcné argumentaci ve prospěch pravomoci soudů pomíjí nedávnou judikaturu zvláštního senátu v obdobných věcech, týkajících se sporů o zaplacení příspěvku na podporované zdroje energie, respektive vyplácení podpory dle zákona o POZE (ať již ve formě zeleného bonusu či výkupních cen), na níž příhodně odkázala žalovaná ve svém vyjádření. Konkrétně se jedná o usnesení ze dne 15. 1. 2019, čj. Konf 45/2017-14, a řadu dalších rozhodnutí, která na něj navázala a potvrdila jej (viz zejména usnesení ze dne 28. 11. 2019, čj. Konf 10/2019-14, ze dne 27. 2. 2020, čj. Konf 19/2019-13 či ze dne 30. 11. 2020, čj. Konf 26/2019-12). [17] Vzhledem k uvedeným skutečnostem zvláštnímu senátu nezbylo, než návrh na zahájení řízení o kompetenčním sporu odmítnout [§4 zákona č. 131/2002 Sb., a §46 odst. 1 písm. a) soudního řádu správního], neboť nejsou splněny podmínky takového řízení. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné. V Brně 17. ledna 2022 Mgr. Radovan Havelec předseda zvláštního senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší správní soud
Datum rozhodnutí / napadení:17.01.2022
Číslo jednací:Konf 5/2021 - 20
Forma /
Způsob rozhodnutí:
Usnesení
odmítnuto
Účastníci řízení:SUNTEON a.s.
ČEZ Prodej, s.r.o.
SUNTEON a.s.
Obvodní soud pro Prahu 4
Energetický regulační úřad
Prejudikatura:Konf 45/2017 - 14
Kategorie rozhodnutí:E
ECLI pro jurilogie.cz:ECLI:CZ:NSS:2022:KONF.5.2021:20
Staženo pro jurilogie.cz:18.05.2024