ECLI:CZ:NSS:2022:NA.292.2021:12
sp. zn. Na 292/2021 - 12
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Josefa Baxy, soudkyně
JUDr. Lenky Kaniové a soudce JUDr. Ivo Pospíšila v právní věci žalobce: M. Š., proti žalované:
Česká advokátní komora, se sídlem Národní 118/16, Praha 1, v řízení o žalobě
proti rozhodnutí žalované ze dne 19. 10. 2021, č. j. 10.01-000506/21-004,
takto:
Věc se p o st upuj e věcně a místně příslušnému Městskému soudu v Praze.
Odůvodnění:
[1] Dne 29. 12. 2021 bylo Nejvyššímu správnímu soudu doručeno podání označené jako
„Žaloba dle zák. č. 150/2002 Sb.“. V ní žalobce uvádí, že žalovanou žádal o ustanovení zástupce
k řízení o ústavní stížnosti, kterou se chtěl před Ústavním soudem domoci přezkumu rozhodnutí
stran zastavení exekučního řízení. Jeho žádosti však předseda České advokátní komory v záhlaví
nadepsaným rozhodnutím nevyhověl a advokáta mu neurčil. Jako důvod uvedl, že žalobce podal
dovolání den po zákonné lhůtě a šlo proto o zjevně bezdůvodné uplatňování nebo bránění práva
(§18a odst. 5 zákona č. 85/1996 Sb. o advokacii). S tímto se žalobce neztotožnil a Nejvyššímu
správnímu soudu adresoval žalobu proti rozhodnutí žalované.
[2] Soud posoudil podání žalobce z hlediska jeho obsahu jako žalobu dle §65
zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“). Na základě této skutečnosti dospěl
k závěru, že není k řízení o této žalobě věcně příslušný.
[3] Podle §7 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“),
nestanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak, je k řízení věcně příslušný krajský soud (případně
Městský soud v Praze). Nejvyšší správní soud je v takovém případě věcně příslušný k rozhodnutí
o kasační stížnosti proti rozhodnutí krajského soudu (je-li přípustná). Výjimky, při nichž
je v prvním stupni příslušný návrh projednat a rozhodnout o něm Nejvyšší správní soud, stanoví
soudní řád správní a další zákony. Jde zejména o volební věci, věci politických stran a politických
hnutí a kompetenční žaloby. O žádnou z těchto věcí se v daném případě nejedná.
[4] Věcně příslušný k projednání správní žaloby proti rozhodnutí správního orgánu (k tomu
blíže bod [6] usnesení) je krajský (městský) soud.
[5] Místní příslušnost je stanovena v §7 odst. 2 s. ř. s., podle něhož „[n]estanoví-li tento
nebo zvláštní zákon jinak, je k řízení místně příslušný soud, v jehož obvodu je sídlo správního orgánu, který
ve věci vydal rozhodnutí v prvním stupni nebo jinak zasáhl do práv toho, kdo se u soudu domáhá ochrany. Má-li
tento správní orgán sídlo mimo obvod své působnosti, platí, že má sídlo v obvodu své působnosti“.
[6] Česká advokátní komora představuje profesní zájmové sdružení, kterému bylo zákonem
č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů, svěřeno rozhodování o právech
a povinnostech fyzických a právnických osob v oblasti veřejné správy. Česká advokátní komora
jako celek představuje správní orgán ve smyslu ustanovení §4 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Za sídlo
České advokátní komory pak ustanovení §40 odst. 1 zákona o advokacii stanoví Prahu. Místně
příslušným soudem rozhodujícím v řízení o žalobě proti České advokátní komoře je proto
v souladu s ustanovením §7 odst. 2 s. ř. s. soud, v jehož obvodu je sídlo žalovaného správního
orgánu, tj. Městský soud v Praze, (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu
ze dne 5. 1. 2012, č. j. 2 As 141/2011 - 27, nebo ze dne 15. 2. 2012, č. j. 6 Ads 15/2011 - 143).
[7] Podle §7 odst. 5 s. ř. s., byl-li návrh ve věci správního soudnictví podán u soudu, který
není věcně příslušný k jeho vyřízení, postoupí jej tento soud k vyřízení soudu věcně a místně
příslušnému. Nejvyšší správní soud proto postoupil věc Městskému soudu v Praze jakožto soudu
věcně a místně příslušnému.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné (§53 odst. 3
s. ř. s.).
V Brně dne 6. ledna 2022
JUDr. Josef Baxa
předseda senátu