ECLI:CZ:NSS:2022:NAO.128.2022:19
sp. zn. Nao 128/2022-19
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Petry Weissové a soudců
JUDr. Jiřího Pally a Mgr. Aleše Roztočila v právní věci žalobce: Mgr. V. V., proti žalovaným: 1)
Vláda České republiky, se sídlem nábřeží Edvarda Beneše 4, Praha 1, 2) Vojenské
zpravodajství, se sídlem Tychonova 221/1, Praha 6, 3) Bezpečnostní informační služba, se
sídlem Nárožní 111/2, Praha 5, o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem žalovaných,
v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 29. 6. 2022,
č. j. 17 A 36/2022-9, vedeném u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. 5 As 230/2022, o
námitce podjatosti vznesené proti soudcům pátého senátu Nejvyššího správního soudu JUDr.
Lence Matyášové, Ph.D., JUDr. Jakubu Camrdovi, Ph.D., LL.M. a JUDr. Viktoru Kučerovi,
takto:
Soudci Nejvyššího správního soudu JUDr. Lenka Matyášová, Ph.D., JUDr. Jakub
Camrda, Ph.D., LL.M. a JUDr. Viktor Kučera ne j s o u vyloučeni z projednávání
a rozhodování věci vedené u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. 5 As 230/2022.
Odůvodnění:
[1] V řízení vedeném u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. 5 As 230/2022 žalobce (dále
jen „stěžovatel“) v podání ze dne 25. 8. 2022 namítl podjatost všech soudců pátého senátu,
kterými jsou JUDr. Lenka Matyášová, Ph.D., JUDr. Jakub Camrda, Ph.D., LL.M. a JUDr. Viktor
Kučera. Za první důvod tvrzené podjatosti označil nedůvěryhodnost soudců, neboť se podle
jeho názoru neoprávněně obohacují na úkor majetku České republiky tím, že se při projednávání
věcí střídají ve výkonu funkce předsedy senátu, aby pobírali příplatek za předsednictví senátu;
senát má mít podle stěžovatele předsedu pouze jednoho a ne tři. Druhý důvod podjatosti
shledává stěžovatel v tom, že JUDr. Jakub Camrda, Ph.D., LL.M. a JUDr. Lenka
Matyášová, Ph.D. ve vybraných soudních rozhodnutích nepravdivě uvedli, že stěžovatel požaduje
anonymizaci rozsudků na webu Nejvyššího správního soudu, neboť se cítí být dotčen
zveřejněním toho, jakým způsobem vykonává advokacii; takový názor přitom stěžovatel nikdy
nevyjádřil.
[2] K námitce podjatosti se vyjádřili výše označení soudci, jimž byla věc podle rozvrhu práce
Nejvyššího správního soudu přidělena k projednání a rozhodnutí tak, že k projednávané věci
ani k účastníkům řízení nemají žádný vztah a podjatí se necítí.
[3] Záruka rozhodování věci nezávislými a nestrannými soudci patří mezi součásti práva
na spravedlivý proces ve smyslu čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 odst. 1
Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a nestrannost soudce je rovněž jedním
z hlavních předpokladů spravedlivého rozhodování a důvěry občanů v právo a právní stát
podle čl. 1 odst. 1 Ústavy České republiky.
[4] Nestrannost soudce je především subjektivní kategorií, vyjadřující vnitřní psychický vztah
soudce k projednávané věci v širším smyslu (zahrnuje vztah k předmětu řízení, účastníkům řízení,
jejich zástupcům). Kategorii nestrannosti je však třeba vnímat i v rovině objektivní. Za objektivní
nelze považovat to, jak se nestrannost soudce subjektivně jeví vnějšímu pozorovateli (účastníkovi
řízení), ale to, zda reálně neexistují okolnosti, které by mohly objektivně vést k legitimním
pochybnostem o tom, že soudce má k věci nikoliv nezaujatý vztah. Subjektivní hledisko účastníků
řízení o podjatosti může být podnětem k jejímu zkoumání; rozhodovat o této otázce se však musí
na základě hlediska objektivního (viz nález Ústavního soudu ze dne 27. 10. 2004,
sp. zn. I. ÚS 370/04).
[5] Podle §8 odst. 1 s. ř. s. jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci,
jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich
nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu
nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce
v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.
[6] Rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v §8 s. ř. s. představuje výjimku
z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci s tím, že příslušnost
soudu i soudce stanoví zákon (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Postup, kterým
je věc odnímána příslušnému soudci a přikázána soudci jinému, je nutno chápat jako výjimečný;
vyloučit soudce z projednávání a rozhodnutí přidělené věci je tudíž možné jen z opravdu
závažných důvodů, které mu skutečně brání rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě
a spravedlivě (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 4. 2003,
č. j. Nao 19/2003-16). Soudní řád správní proto také v §8 odst. 5 vyžaduje, aby námitka
podjatosti byla odůvodněna a aby byly uvedeny konkrétní skutečnosti, z nichž je podjatost
dovozována.
[7] V projednávané věci stěžovatel jednak namítá nedůvěryhodnost všech soudců pátého
senátu, neboť se podle jeho názoru neoprávněně obohacují na úkor majetku České republiky,
a jednak obecně nesouhlasí se závěry ohledně jeho požadavku na anonymizaci rozsudků na webu
Nejvyššího správního soudu, jež JUDr. Jakub Camrda, Ph.D., LL.M. a JUDr. Lenka
Matyášová, Ph.D. vyjádřili ve vybraných soudních rozhodnutích.
[8] Z výše citovaných ustanovení a judikaturních závěrů je zřejmé, že stěžovatelem obecně
namítaná nedůvěryhodnost soudců pátého senátu z důvodu údajného obohacování na úkor
majetku České republiky nepředstavuje ve smyslu ustanovení §8 odst. 1 s. ř. s. skutečnost,
pro kterou by mohl být dán důvod pochybovat o nepodjatosti těchto soudců v nynější věci.
Takovým důvodem je ve smyslu tohoto ustanovení pouze konkrétní poměr soudce k věci,
k účastníkům řízení nebo k jejich zástupcům. Je přitom zcela zřejmé, že obecnou námitkou
nevěrohodnosti soudců stěžovatel na podjatost soudců v tomto ohledu nemíří, respektive
z ní nelze dovodit (a stěžovatel konkrétně nic takého ani netvrdí), že by uváděná skutečnost
měla jakoukoliv konkrétní souvislost s poměrem soudců k posuzované věci či stěžovateli.
[9] Pokud stěžovatel dále spatřuje podjatost soudců JUDr. Jakuba Camrdy, Ph.D., LL.M.
a JUDr. Lenky Matyášové, Ph.D. v tom, že v některých (stěžovatelem nekonkretizovaných)
rozhodnutích uvedli úvahy týkající se stěžovatelova požadavku na anonymizaci rozsudků
na webu Nejvyššího správního soudu, zdůrazňuje kasační soud, že z výše citovaného ustanovení
§8 odst. 1 s. ř. s. vyplývá, že okolnosti, které spočívají v postupu soudce (senátu) v řízení
o projednávané věci nebo i v jeho rozhodování v jiných věcech, nejsou (samy o sobě) důvodem
k jeho vyloučení. Lze také doplnit, že rozhodováním v předchozím řízení je podle citovaného
ustanovení třeba rozumět podíl soudce na rozhodování stejné věci u nižšího stupně, nikoliv
jiné soudní věci, i když se týká stejných účastníků řízení (srov. usnesení Nejvyššího správního
soudu ze dne 19. 3. 2003, č. j. Nao 2/2003 - 18). O takový případ rozhodování se však v nynější
věci ani nejedná.
[10] Výše uvedená stěžovatelova tvrzení o podjatosti soudců pátého senátu Nejvyššího
správního soudu JUDr. Lenky Matyášové, Ph.D., JUDr. Jakuba Camrdy, Ph.D., LL.M.
a JUDr. Viktora Kučery tedy nemohou založit důvody pro pochybnosti o nepodjatosti těchto
soudců ve smyslu §8 odst. 1 s. ř. s. Z obsahu podání, jímž stěžovatel námitku podjatosti
uvedených soudců uplatnil, nelze dovodit konkrétní vztah uvedených soudců k projednávané
věci, účastníkům řízení či jejich zástupcům.
[11] S ohledem na výše podané skutečnosti tudíž dospěl čtvrtý senát Nejvyššího správního
soudu k závěru, že v posuzovaném případě nejsou naplněny podmínky pro to, aby výše
jmenovaní soudci byli vyloučeni z projednání a rozhodnutí věci vedené u tohoto soudu
pod sp. zn. 5 As 230/2022. Z uvedených důvodů rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku
tohoto usnesení.
Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s ou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 14. září 2022
Mgr. Petra Weissová
předsedkyně senátu