ECLI:CZ:NSS:2022:NAO.222.2021:269
sp. zn. Nao 222/2021 - 269
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Pavla Molka a soudců
JUDr. Radana Malíka a JUDr. Barbary Pořízkové v právní věci žalobců: a) I. D., b) L. N.,
proti žalované: Česká advokátní komora, se sídlem Národní 118/16, Praha 1,
proti rozhodnutím žalované ze dne 17. 1. 2019, č. j. 10.01-001486/18-002, ze dne 18. 1. 2019,
č. j. 10.01-001487/18-002, a ze dne 18. 1. 2019, č. j. 10.01-001488/18-002, v řízení
o námitce podjatosti vznesené žalobci ve věci vedené u Krajského soudu v Brně
pod sp. zn. 29 A 116/2019,
takto:
Soudci senátu 29 A Krajského soudu v Brně JUDr. Zuzana Bystřická, JUDr. Marian
Kokeš, Ph.D., Mgr. Petr Pospíšil a JUDr. Faisal Husseini, Ph.D., n e j s ou v yl o u čen i
z projednávání a rozhodování věci vedené u Krajského soudu v Brně
pod sp. zn. 29 A 116/2019.
Odůvodnění:
[1] Žalobkyně a) vznesla v řízení před krajským soudem dne 16. 9. 2021 námitku podjatosti
soudců JUDr. Zuzany Bystřické, JUDr. Mariana Kokeše, Ph.D., Mgr. Petra Pospíšila
a JUDr. Faisala Husseiniho, Ph.D., rozhodujících ve věci vedené pod sp. zn. 29 A 116/2019,
společně s námitkou podjatosti všech soudců Krajského soudu v Brně (dále jen „krajský soud“).
Uvedla, že v rozhodovací činnosti celého krajského soudu spatřuje páchání úmyslné trestné
činnosti namířené vůči její osobě a osobě žalobce b).
[2] K námitce podjatosti se vyjádřili všichni členové senátu 29 A, který má dle rozvrhu práce
věc žalobců projednat a rozhodnout. Uvedli, že nemají k žalobcům ani předmětu řízení žádný
osobní poměr, jako soudci se podíleli na projednávání několika již skončených věcí žalobců
a okolnosti uváděné v námitce podjatosti nejsou důvodem pro jejich vyloučení z rozhodování
ve věci.
[3] Námitka podjatosti žalobkyně a) není důvodná.
[4] Situací, kdy námitka podjatosti směřuje vůči všem či více soudcům určitého soudu, ačkoli
věc již byla přidělena konkrétním soudcům, se Nejvyšší správní soud (dále též „NSS“) zabýval
opakovaně. Například v usnesení ze dne 18. 5. 2006, č. j. Nao 32/2005 - 34, konstatoval,
že pokud je „účastníkem vznesena námitka podjatosti všech soudců určitého soudu, a přitom je již zřejmé,
kterému soudci (soudcům) je či bude věc přidělena, je účelné se zabývat otázkou podjatosti jiných než těchto soudců
jen za předpokladu, že u nich bude shledán důvod k vyloučení.“ (shodně též usnesení ze dne 26. 11. 2020,
č. j. Nao 162/2020 - 109, či usnesení ze dne 5. 3. 2021, č. j. Nao 14/2021 - 22).
[5] Podle §8 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších
předpisů (dále jen „s. ř. s.“), jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci,
jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán
důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Důvodem k vyloučení soudce nejsou dle textu zákona
okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci.
[6] Jak již NSS žalobcům opakovaně vysvětlil, odnětí věci jednomu soudci a její přikázání
jinému soudci je výjimečný postup. K němu je možné přikročit jen z opravdu závažných
a především žalobcem konkrétně vymezených důvodů, které soudci brání rozhodnout v souladu
se zákonem nezaujatě a spravedlivě. V nynější věci však žalobkyně a) neuvedla žádný konkrétní
závažný důvod spočívající ve vztahu soudců k projednávané věci či jejím účastníkům,
pro který by bylo možné dovozovat podjatost. Žalobkyně zjevně vidí příčinu údajné podjatosti
v minulých rozhodováních soudců, to však dle textu zákona důvod podjatosti není a být nemůže.
Postup soudce v řízení o projednávané věci a rozhodování v jiných, souvisejících
či nesouvisejících případech proto nemůže vést k jeho vyloučení, byť by v těchto věcech byl
žalobce neúspěšný či předchozí rozhodnutí vnímal jako nezákonná (srov. např. usnesení ze dne
18. 6. 2003, č. j. Nao 25/2003 - 47, č. 283/2004 Sb. NSS). Soudce může být vyloučen
z rozhodování jen z objektivních důvodů, nikoli pro subjektivní přesvědčení účastníka řízení
o nespravedlivosti dřívějšího rozhodnutí či nezákonnosti postupu správního soudu.
Zpochybňovat rozhodnutí soudu je možné, nicméně k tomu slouží opravné prostředky, jsou-li
přípustné. Nejvyšší správní soud připomíná, že v rámci řízení o námitce podjatosti
nepřezkoumává správnost procesního postupu soudce v daném řízení ani jeho rozhodovací
činnost v jiných řízeních.
[7] Nejvyšší správní soud proto dospěl k závěru, že nejsou naplněny podmínky
pro to, aby soudci JUDr. Zuzana Bystřická, JUDr. Marian Kokeš, Ph.D., Mgr. Petr Pospíšil
a JUDr. Faisal Husseini, Ph.D., byli vyloučeni z projednání a rozhodnutí výše uvedené věci.
[8] Námitkou podjatosti, kterou vznesl již dne 15. 9. 2021 žalobce b) se NSS nezabýval. Jejím
obsahem totiž fakticky není zpochybnění nestrannosti rozhodujících soudců. Podání žalobce b),
byť označené jako námitka podjatosti, tvoří ve skutečnosti zejména vulgarity a invektivy
vůči soudcům všech stupňů správních soudů a jiným osobám. Již v minulosti NSS vysvětlil,
že podobná podání budou hodnocena jako frivolní návrh či šikanózní výkon práva,
který nepožívá ochrany a k němuž soud vůbec nemusí přihlížet. Skutečným účelem podání totiž
zřejmě není ochrana práv, ale toliko hledání procesních příležitostí pro častování představitelů
veřejné moci vulgaritami (srov. např. rozsudky NSS ze dne 19. 7. 2019, č. j. 4 As 221/2019 - 33,
bod 17, ze dne 11. 6. 2021, č. j. 1 As 142/2021 - 13, bod 18, či ze dne 29. 9. 2021,
č. j. 10 As 380/2021 - 13, bod 6). Z těchto důvodů soud k námitce podjatosti vznesené žalobcem
b) nepřihlédl. Shodně postupoval nedávno NSS vůči týmž žalobcům na půdorysu obdobných
námitek podjatosti v usnesení ze dne 16. 11. 2021, č. j. Nao 224/2021 - 288.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 6. ledna 2022
JUDr. Pavel Molek
předseda senátu