ECLI:CZ:NSS:2022:NAO.72.2022:79
sp. zn. Nao 72/2022 - 79
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Viktora Kučery a soudců
JUDr. Lenky Matyášové a JUDr. Jakuba Camrdy v právní věci žalobkyně: GOLDEN FLEECE
COMPANY s.r.o., se sídlem Slavašovská 575/18, Beroun, proti žalovanému: Celní úřad
pro Středočeský kraj, se sídlem Washingtonova 1621/11, Praha, v řízení o žalobě proti
rozhodnutí žalovaného ze dne 2. 2. 2022, č. j. 45026-3/2022-610000-12, o námitce podjatosti
vznesené žalobkyní proti soudci Krajského soudu v Praze Mgr. Ing. Petru Šuránkovi ve věci
vedené u tohoto soudu pod sp. zn. 54 Af 2/2022,
takto:
Soudce Krajského soudu v Praze Mgr. Ing. Petr Šuránek ne ní v yl o u čen z projednávání
a rozhodování věci vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. 54 Af 2/2022.
Odůvodnění:
[1] Žalobkyně v řízení o žalobě proti v záhlaví označenému rozhodnutí žalovaného, která
je vedena u Krajského soudu v Praze (dále jen „krajský soud“) pod sp. zn. 54 Af 2/2022, včas
namítala podjatost soudce Krajského soudu v Praze Mgr. Ing. Petra Šuránka, „a případně
Mgr. Tomáše Kocourka Ph.D., pokud by měl soudce Šuránka zastoupit“.
[2] Námitku odůvodnila tím, že jmenovaný soudce rozhodoval o kauzách ve věci spotřební
daně. Odkázala na vyjádření prokuristy ze dne 4. 3. 2022, založené ve spise krajského soudu,
a uvedla, že „si nedokáže představit, že by protiústavnost zákona o spotřebních daních měli opakovaně
rozhodovat výše zmínění soudci, když oba nebyli schopni pochopit protiústavnost novely zákona o spotřebních
daních hned napoprvé, protože považovali vlastnická práva za akademickou otázku a oba prokázali v rozsudku
45 Af 11/2016-40 neschopnost zabývat se meritem věci“. Jelikož soudci nejsou schopni podle názoru
žalobkyně promítnout obsah a smysl Listiny základních práv a svobod do praxe, pak
je nemyslitelné, aby dále plýtvala slovy na odůvodnění svých námitek, k čemuž žalobkyně
odkázala na již zmiňované vyjádření prokuristy. V tomto vyjádření prokurista uvedl, že soudce
Šuránek „neodpověděl na dvakrát namítaný rozpor novely zákona o spotřebních daních z roku 2014 s čl. 11
bod 4 Listiny“. To podle názoru žalobkyně dokazuje absenci soudní ochrany základních práv
a svobod.
[3] K námitce podjatosti se vyjádřili všichni tři soudci soudního oddělení (senátu) 54 Af
příslušného krajského soudu, kterému daná věc napadla – předseda senátu Mgr. Ing. Petr
Šuránek, a soudci Mgr. Věra Pazderová, LL.M., M.A. a JUDr. David Kryska, přičemž žádný
z nich neshledal důvod zavdávající pochybnosti o jejich nepodjatosti. Ve svém vyjádření ze dne
21. 4. 2022 všichni jmenovaní soudci výslovně uvedli: „Ve vztahu k věci a účastníkům řízení, jakož
i ve vztahu k prokuristovi žalobkyně, nejsem v poměru, pro který by mohl být dán důvod k pochybám
o mé nepodjatosti. Veškeré osoby, které v dané věci vystupují, jsou mi známy toliko z úředního styku, aniž by můj
vztah k nim byl jiný než zcela neutrální. Žalobkyni a jejího prokuristu znám pouze z úřední činnosti v podobě
projednávání jimi podaných žalob a dalších návrhů. Výslovně odmítám, že by došlo či mělo dojít z mé strany
k jakékoliv snaze ovlivňovat rozhodování v dalších věcech žalobkyně nebo jakkoliv jí a jejímu prokuristovi bránit
v dosažení spravedlnosti, jak žalobkyně tvrdí. Skutečnosti namítané žalobkyní nepovažuji za důvod podjatosti.“
[4] Podle §8 odst. 1 s. ř. s. jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci,
„jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich
nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu
nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce
v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.“
[5] Záruka rozhodování věci nezávislým a nestranným soudcem patří mezi součásti práva
na spravedlivý proces (čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 odst. 1 Úmluvy
o ochraně lidských práv a základních svobod). Nestrannost soudce je jedním z hlavních
předpokladů spravedlivého rozhodování a důvěry občanů v právo a právní stát (čl. 1 odst. 1
Ústavy České republiky). Nestrannost soudce je především subjektivní kategorií, vyjadřující
vnitřní psychický vztah soudce k projednávané věci v širším smyslu (zahrnuje vztah k předmětu
řízení, účastníkům řízení, jejich zástupcům). Kategorii nestrannosti je třeba vnímat i v rovině
objektivní. Za objektivní nelze považovat to, jak se nestrannost soudce subjektivně jeví vnějšímu
pozorovateli (účastníkovi řízení), ale to, zda reálně neexistují okolnosti, které by mohly objektivně
vést k legitimním pochybnostem o tom, že soudce má k věci nikoliv nezaujatý vztah, tj. okolnosti,
jež vyvolávají oprávněné pochybnosti o nezaujatosti soudce v konkrétním případě. Subjektivní
hledisko účastníků řízení o podjatosti může být podnětem k jejímu zkoumání; rozhodovat
o této otázce se však musí na základě hlediska objektivního (shodně též nález Ústavního soudu
ze dne 27. 10. 2004, sp. zn. I. ÚS 370/04, N 159/35 SbNU 181).
[6] Jak Ústavní soud uvedl v nálezu ze dne 27. 11. 1996, sp. zn. I. ÚS 167/94,
N 127/6 SbNU 429, vyloučení soudce z projednávání a rozhodování ve věci má být založeno
nikoliv jen na skutečně prokázané podjatosti, ale již tehdy, jestliže lze mít pochybnosti o jeho
nepodjatosti. Při posuzování této otázky je tedy třeba učinit úvahu, zda – s ohledem na okolnosti
případu – lze mít za to, že by soudce podjatý mohl být. K vyloučení soudce z projednání
a rozhodnutí věci může v zásadě dojít teprve tehdy, když je evidentní, že vztah soudce k dané
věci, účastníkům nebo jejich zástupcům dosahuje takové povahy a intenzity, že i přes zákonem
stanovené povinnosti nebude moci nezávisle a nestranně rozhodovat (srov. nález Ústavního
soudu ze dne 3. 7. 2001, sp. zn. II. ÚS 105/01, N 98/23 SbNU 11).
[7] Rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v §8 s. ř. s. představuje výjimku
z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci s tím, že příslušnost
soudu i soudce stanoví zákon (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Postup, kterým
je věc odnímána příslušnému soudci a přikázána soudci jinému, je nutno chápat jako výjimečný.
Proto lze vyloučit soudce z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen z opravdu závažných
důvodů, které mu skutečně brání rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě
(srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 4. 2003, č. j. Nao 19/2003 - 16). Zákon
přitom výslovně stanoví, že takovým důvodem nemůže být okolnost, která spočívá v postupu
soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.
[8] V projednávané věci žalobkyně žádný konkrétní závažný důvod, pro který by bylo možné
dovozovat podjatost shora jmenovaného soudce, neuvedla. Její námitka podjatosti, vznesená vůči
soudci Mgr. Ing. Petru Šuránkovi, nemůže obstát, neboť se týká presumovaného „postupu soudce
v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech“, tj. důvodů, které podle výslovného
znění §8 odst. 1 věty poslední s. ř. s. důvodem pro vyloučení soudce z rozhodování být
nemohou. Nejvyšší správní soud neshledal ani žádné jiné důvody, které by podjatosti soudce
nasvědčovaly. Nesouhlas žalobkyně s předchozím rozhodováním soudce přitom důvodem jeho
podjatosti být nemůže.
[9] S ohledem na shora uvedené dospěl Nejvyšší správní soud k závěru, že námitka podjatosti
vznesená vůči soudci Mgr. Ing. Petru Šuránkovi není důvodná, proto rozhodl tak, jak je uvedeno
ve výroku tohoto usnesení.
[10] Pro úplnost Nejvyšší správní soud dodává, že soudce krajského soudu Mgr. Tomáš
Kocourek Ph.D. není členem soudního oddělení (senátu) 54 Af příslušného krajského soudu,
kterému daná věc napadla. Ani v tomto případě by však námitka podjatosti nemohla být úspěšná,
neboť míří rovněž „do postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech“.
Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s ou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 17. května 2022
JUDr. Viktor Kučera
předseda senátu