ECLI:CZ:NSS:2022:NAO.8.2022:23
sp. zn. Nao 8/2022 - 23
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Matyášové
a soudců JUDr Jakuba Camrdy a JUDr. Viktora Kučery v právní věci žalobce: M. P., zast.
advokátem JUDr. Ing. Lukášem Prudilem, advokátem se sídlem Bašty 416/8, Brno, proti
žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 25, Praha 5, v řízení o
kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 1. 12. 2021, č. j. 41 Ad
22/2020 – 42, vedené u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. 3 Ads 408/2021, o námitce
podjatosti žalobce proti soudcům 3. a 4. senátu Nejvyššího správního soudu,
takto:
Soudci Nejvyššího správního soudu JUDr. Jaroslav Vlašín, Mgr. Radovan Havelec, JUDr. Jiří
Palla, Mgr. Aleš Roztočil a Mgr. Petra Weissová ne j so u v yl o u čen i z projednávání
a rozhodnutí věci vedené u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. 3 Ads 408/2021.
Odůvodnění:
[1] Žalobce (dále „stěžovatel“) podal dne 17. 12. 2021 u Nejvyššího správního soudu kasační
stížnost proti shora označenému rozsudku krajského soudu. Vzhledem k tomu že kasační
stížnost nesplňovala náležitosti ve smyslu §106 odst. 1 s. ř. s., byl stěžovatel usnesením ze dne
21. 12. 2021, č. j. 3 Ads 408/2021 – 9, vyzván k doplnění kasační stížnosti.
[2] Dne 3. 1. 2022 byly stěžovateli zaslány informace o řízení, včetně poučení o složení
senátu, jakož i o soudcích zastupujícího senátu dle platného rozvrhu práce. Dne 10. 1. 2022
stěžovatel vznesl k soudcům rozhodujícího 3 senátu, jakož i k soudcům 4. senátu námitku
podjatosti, kterou odůvodnil tím, že „zmínění soudci se již podíleli na rozhodování sporů vedených u NSS
pod sp. zn. 4 Ads 113/2012 a sp. zn. 3 Ads 97/2017, jejichž účastníky byli stěžovatel a žalovaná; je zde
proto obava z neobjektivního přísluhu namítaných soudců ke sporu, což by mohlo negativně ovlivnit rozhodnutí
soudu a zatížit ho vadou, která je v rozporu s čl. 36 Listiny základních práv a svobod.“
[3] K uvedené námitce se soudci ve věci rozhodujícího senátu vyjádřili s tím, že nemají žádný
vztah ke stěžovateli ani projednávané věci.
[4] Podle §8 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“) jsou
soudci „vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo
k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli
na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem
k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho
rozhodování v jiných věcech.“ (zvýrazněno Nejvyšším správním soudem). Podle §8 odst. 5 s. ř. s. musí
být námitka podjatosti zdůvodněna a musí v ní být uvedeny konkrétní skutečnosti,
z nichž je podjatost vůči konkrétnímu soudci dovozována. Jakkoli je stěžovatelova námitka
podjatosti velmi obecná a – izolovaně posuzováno – za hranicí požadavku na její odůvodněnost
a konkrétnost, z jejího obsahu Nejvyšší správní soud dovozuje, že ji stěžovatel opírá o postup
uvedených soudců v jeho jiných věcech.
[5] Integrální součástí práva na spravedlivý proces tak, jak je vymezeno v čl. 36 odst. 1 Listiny
základních práv a svobod a v čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod,
je garance toho, aby ve věci rozhodoval nezávislý a nestranný soudce. Rozhodnutí o vyloučení
soudce z důvodů uvedených v §8 s. ř. s. představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo
nesmí být odňat svému zákonnému soudci s tím, že příslušnost soudu i soudce stanoví zákon
(čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Tak, jak zákon tuto příslušnost stanovil, je tato
zásadně dána, a postup, kterým je věc odnímána příslušnému soudci a přikázána soudci jinému,
je nutno chápat jako postup výjimečný. Soudce lze tedy z projednávání a rozhodnutí přidělené
věci vyloučit jen výjimečně a ze skutečně závažných důvodů, které mu reálně brání rozhodnout
v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu
ze dne 29. 4. 2003, č. j. Nao 19/2003 - 16, dostupné na www.nssoud.cz). Zákon přitom stanoví,
že takovým důvodem nemůže být okolnost, která spočívá v postupu soudce v řízení
o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.
[6] Námitka podjatosti vznesená stěžovatelem vůči soudcům 3., resp. 4. senátu tedy neobstojí,
neboť ji vztahuje k presumovanému „postupu ... v řízení o projednávané věci“, tj. k důvodům, jež podle
výslovného znění §8 odst. 1 věty poslední s. ř. s. důvodem pro vyloučení soudců z rozhodování
jednoznačně být nemohou.
[7] S přihlédnutím ke shora uvedeným důvodům Nejvyšší správní soud rozhodl tak,
že soudci Nejvyššího správního soudu uvedení ve výroku tohoto usnesení nejsou vyloučeni
z projednávání a rozhodnutí věci vedené u tohoto soudu pod sp. zn. 3Ads 408/2021.
Poučení: Proti tomuto usnesení ne j so u opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 20. ledna 2022
JUDr. Lenka Matyášová
předsedkyně senátu