ECLI:CZ:US:1993:2.US.33.93
sp. zn. II. ÚS 33/93
Usnesení
II. ÚS 33/93
ČESKÁ REPUBLIKA
USNESENÍ
Ústavního soudu České republiky
Ústavní soud České republiky rozhodl v právní věci navrhovatele A.Š., o zrušení §9 a §13 zákona č. 229/1991 Sb. ve znění pozdějších předpisů, takto:
Návrh se odmítá .
Odůvodnění:
Navrhovatel ve svém návrhu namítal nesprávnost právní úpravy obsažené v zákoně o restituci půdy potud, pokud váže restituci půdy na lhůty a osoby, u nichž bylo lze nárok uplatnit, když osobní a soukromý majetek je v principu nedotknutelný a ve smyslu Listiny základních práv a svobod nezcizitelný, nepromlčitelný a nezrušitelný. Dále dovodil, že za této situace zákon o restituci půdy nemůže vlastnictví k půdě trvale odejmout. V návaznosti na tyto úvahy se pak domáhal přiznání svého práva na restituci rodového majetku, které promeškal, neboť svou žádost zavčas neuplatnil u příslušného Pozemkového úřadu.
Ústavní soud přezkoumal návrh navrhovatele a dospěl k závěru, že jde o podání, jehož obsahem je návrh na zrušení §9 a §13 z. č. 229/1991 Sb. (§63 z. č. 182/1993 Sb. a §41 odst. 2 o.s.ř.) . K podání návrhu na zrušení zákona nebo jeho jednotlivých ustanovení je však dle §64 odst. 1 z.č. 182/1993 Sb. oprávněn a) prezident republiky, b) skupina nejméně 41 poslanců nebo skupina nejméně 17 senátorů, c) senát Ústavního soudu v souvislosti s rozhodováním o ústavní stížnosti, d) ten,
kdo podal ústavní stížnost za podmínek uvedených v §74 tohoto zákona, to vše s tím důsledkem, že v dané věci jde o návrh podaný někým zjevně neoprávněným, neboť navrhovatel není osobou uvedenou pod písmenem a) až d) v §64 odst. 1 z. č. 182/1993 Sb. Z tohoto důvodu pak nezbylo než návrh dle §43 odst.1 písm. d) z.č. 182/93 Sb. odmítnout.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně 22.9.1993
JUDr. Iva Brožová
soudce ÚS ČR