ECLI:CZ:US:1994:2.US.86.93
sp. zn. II. ÚS 86/93
Usnesení
Sp. zn. II. ÚS 86/93
ČESKÁ REPUBLIKA
USNESENÍ
Ústavního soudu České republiky
Ústavní soud České republiky rozhodl v právní věci ústavní stížnosti navrhovatelky A. Č., o podání ze dne 7. 9. 1993 došlém Ústavnímu soudu ČR dne 10. 9. 1993, takto:
Ústavní stížnost se o d m í t á.
Odůvodnění:
Navrhovatelka se svou ústavní stížností domáhala nálezu, že je výlučnou vlastnicí nemovitosti č. 31 ve Š., jako univerzální dědička matky F. Č. Domáhala se v této souvislosti zrušení usnesení č.j. Nco 70/93 Vrchního soudu ČR v Praze ze dne 10. 6. 1993, usnesení č.j. 14 Nc 1001/92 Městského soudu v Praze ze dne 12. 8. 1993, částečného rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 č.j. 7C 176/90 ze dne 30. 4. 1991, rozsudku Městského soudu v Praze č.j. 9 Co 357/91 ze dne 16. 1. 1992, usnesení Městského soudu v Praze č.j. 9 Co 357/91 ze dne 7. 2. 1992 a usnesení Vrchního soudu v Praze č.j. Nco 174/92 ze dne 9. 5. 1992.
Dne 24. 2. 1994 byla navrhovatelka vyrozuměna o vadách návrhu a vyzvána ve lhůtě k odstranění vad s tím, že je současně nezbytné, aby byla zastoupena advokátem (§30 odst. 1 zák. č. 182/1993 Sb.). Ústavní soud určil navrhovatelce lhůtu 15 dnů ode dne doručení k odstranění vad. Navrhovatelka reagovala ve lhůtě dopisem došlým Ústavnímu soudu dne 15. 3. 1994, vady návrhu však neodstranila.
Navrhovatelka zejména výslovně odmítla postupovat v souladu s ust. §30 odst. 1 z. č. 182/1993 Sb., které stanoví, že fyzické osoby jako účastníci řízení před Ústavním soudem musí být zastoupeny advokátem nebo komerčním právníkem nebo notářem v rozsahu stanoveném zvláštními předpisy. Současně navrhla zrušení cit. ustanovení s odůvodněním, že výše cit. ustanovení je v rozporu s čl. 96 Ústavy. V tomto bodu jde o návrh podaný někým zjevně neoprávněným, neboť návrh na zrušení zákona nebo jeho jednotlivých ustanovení může podle §64 a §74 z. č. 182/1993 Sb. podat ten, kdo podal ústavní stížnost, jedině tehdy, pokud uplatněním takového zákona nastala skutečnost, která je předmětem ústavní stížnosti.
Podle §43 odst. 1 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, neodstranil-li navrhovatel vady návrhu ve lhůtě mu k tomu určené. Podmínky tohoto ustanovení jsou naplněny, neboť lhůta k odstranění vad marně uplynula. Soudci zpravodaji proto nezbylo, než návrh odmítnout.
JUDr. Vojtěch Cepl
soudce Ústavního soudu ČR
V Brně dne 24. března 1994