ECLI:CZ:US:1994:3.US.112.93
sp. zn. III. ÚS 112/93
Usnesení
III. ÚS 112/93
ČESKÁ REPUBLIKA
USNESENÍ
Ústavního soudu České republiky
Ústavní soud České republiky rozhodl ve věci navrhovatele J. H., zastoupeného advokátem JUDr. V. K., takto:
Návrh se odmítá .
Odůvodnění:
Návrhem podaným Ústavnímu soudu České republiky se navrhovatel domáhá zrušení rozsudku Okresního soudu Brno-venkov, sp. zn. 8 C 681/91 ze dne 8. 4. 1992 a rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 12. 5. 1993, sp. zn. 12 Co 507/92.
Rozsudkem Okresního soudu Brno-venkov ze dne 8. 4. 1992, sp. zn. 8 C 681/91, bylo zrušeno právo společného nájmu účastníků k družstevnímu bytu a určeno, že byt, sestávající ze 3 pokojů, kuchyně a příslušenství, bude nadále v nájmu navrhovatelky, jako členky R. s tím, že právo nájmu odpůrce k předmětnému bytu zanikne dnem vykonatelnosti rozhodnutí příslušného orgánu o přidělení náhradního bytu. Dále soud uložil odpůrci povinnost z bytu se vystěhovat do 15 dnů poté, co mu bude zajištěn náhradní byt a povinnost zaplatit navrhovatelce na nákladech řízení Kč 1.450,-- do tří dnů od právní moci rozsudku.
Proti rozsudku soudu I. stupně podal odpůrce odvolání ke Krajskému soudu v Brně, který dne 12. 5. 1993 rozsudek potvrdil a odpůrci uložil zaplatit navrhovatelce náklady odvolacího řízení v částce 690,-- Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.
Navrhovatel, zastoupený advokátem, podal ve lhůtě, stanovené v §72 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb. stížnost Ústavnímu soudu České republiky. Uvedl, že soudy obou stupňů svými rozhodnutími, výše označenými, porušily ustanovení §705 odst. 3 o. z., podle něhož při rozhodování o dalším nájmu bytu soud vezme zřetel mj. na stanovisko pronajímatele, přičemž soudy si toto stanovisko nevyžádaly. Postupem soudů došlo k porušení zásady materiální pravdy, zakotvené v §6 o. s. ř. a tím k porušení zásady zajištění spravedlivé ochrany práv a oprávněných zájmů účastníka a k nerespektování čl. 4 Ústavy.
Vzhledem k tomu, že rozhodnutí Okresního soudu, Brno-venkov, sp. zn. 8 C 681/91 a Krajského soudu v Brně, sp. zn. 12 Co 507/92, jsou v souladu s ustanovením §705 odst. 2, věta druhá a odst. 3 o. z. s ustanovením §6 a §132 o. s. ř ., dle nichž soudy pro spolehlivé zjištění skutečností prováděly důkazy a tyto hodnotily jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, nutno stížnost navrhovatele považovat za zjevně neopodstatněnou a podle §43 odst. 1 písm. c) zákona č. 182/1993 Sb. je dán důvod pro její odmítnutí, když nebylo zjištěno porušení základních práv a svobod navrhovatele, jak to má na mysli ustanovení §72 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné.
V Brně , 19. 1.1994
JUDr. Pavel Holländer
soudce zpravodaj