ECLI:CZ:US:1994:3.US.30.94
sp. zn. III. ÚS 30/94
Usnesení
Sp. zn. III. ÚS 30/94
ČESKÁ REPUBLIKA
USNESENÍ
Ústavního soudu České republiky
Ústavní soud České republiky rozhodl ve věci navrhovatele O. V., zastoupen advokátem JUDr. S. Ch., takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
Dne 16.2.1994 byl doručen Ústavnímu soudu ČR návrh pana O. V. na zahájení řízení o ústavní stížnosti ve věci rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 5 Cao 20/92, kterým byl potvrzen rozsudek Městského soudu v Praze sp. zn. 14 C 403/91, jímž se potvrzuje rozhodnutí ČS, č. 100 521 137. Zmíněným rozhodnutím ČS byla zamítnuta žádost navrhovatele o úpravu důchodu podle zák. č. 87/91 Sb., o mimosoudních rehabilitacích a shora uvedenými rozsudky bylo toto rozhodnutí potvrzeno.
Z přiložených rozhodnutí Ústavní soud ČR zjistil, že navrhovatel vyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje (§75 odst. 1 zák. č. 182/93 Sb., o Ústavním soudu). Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 5 Cao 20/92, které je ve věci rozhodnutím posledním, nabylo právní moci dne 12.10.1992.
Protože k tvrzenému porušení práva došlo před účinností zákona č. 182/93 Sb., posuzoval Ústavní soud ČR celou věc s přihlédnutím k přechodným ustanovením tohoto zákona. Podle ust. §145 odst. 1 cit. zák. je nutno zdůraznit, že pokud k zásahu veřejné moci došlo před 1.1.1993 a jestliže lhůta pro podání ústavní stížnosti k tehdejšímu Ústavnímu soudu ČSFR započala po 2.11.1992, lze proti takovému zásahu podat ústavní stížnost k Ústavnímu soudu ČR do 60 dnů ode dne, kdy zákon č. 182/93 Sb. nabyl účinnosti (tedy od 1.7.1993).
Ze shora uvedeného rozsudku Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 5 Cao 20/92 potom plyne, že lhůta pro podání ústavní stížnosti začala běžet 12.10.1992, tedy před 2.11.1992. I kdyby však tato lhůta začala běžet až po 2.11.1992, končila by potom v září 1993. Ústavní stížnost však byla podána, jak již uvedeno teprve dne 16.2.1994. Ústavnímu soudu ČR proto nezbylo, než podle §43 odst. 1 písm. b) zák. č. 182/93 Sb., návrh odmítnout, protože je podán po lhůtě stanovené pro jeho podání tímto zákonem.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné.
V Brně dne 2. března 1994.
JUDr. Vladimír JURKA
soudce zpravodaj