ECLI:CZ:US:1994:3.US.87.94
sp. zn. III. ÚS 87/94
Usnesení
III. ÚS 87/94
ČESKÁ REPUBLIKA
USNESENÍ
Ústavního soudu České republiky
Ústavní soud České republiky rozhodl ve věci návrhu JUDr. D.G., komerční právničky, označeného jako ústavní stížnost A.D., ze dne 17. června 1994, takto:
Návrh se odmítá .
Odůvodnění:
Návrhem, doručeným Ústavnímu soudu České republiky dne 17. června 1994 a označeným jako ústavní stížnost navrhovatelky A.D., se JUDr. D.G. domáhala přezkoumání rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě ve věci sp. zn. 22 Ca 409/93 a 22 Ca 298/93. Uvedla, že návrh podává za A.D. a připojila listiny - plné moci ze dne 7. února 1993 a 9. února 1993.
Podle §72 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb. ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústavy. Ústavní stížnost lze podat ve lhůtě 60 dnů. Tato lhůta počíná dnem, kdy nabylo právní moci rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje, a není-li takového prostředku, dnem, kdy došlo ke skutečnosti, která je předmětem ústavní stížnosti /§72 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb./. Fyzické a právnické osoby, jako účastníci řízení před Ústavním soudem, musí být zastoupeny advokátem nebo komerčním právníkem nebo notářem v rozsahu, stanoveném zvláštními předpisy. V téže věci může mít účastník jen jednoho zástupce /§30 odst. 1 a §29 zákona č. 182/1993 Sb./.
Z obsahu návrhu ze dne 17. června 1994, označeného jako ústavní stížnost A.D., plné moci ze dne 7. února 1993 a 9. února 1993, spisů Krajského soudu v Ostravě, sp. zn. 22 Ca 409/93 a 22 Ca 298/93 bylo zjištěno, že A.D. zmocnila dne 7. února 1993 Ing. L.D., aby ji zastupoval při projednání její žádosti o vydání nemovitostí podle zákona č. 229/91 Sb., jejím jménem jednal a aby k jednání a zastupování zmocnil advokáta nebo komerčního právníka dle svého uvážení. Ing. L.D. dal dne 9. února 1993 plnou moc JUDr. D.G., komerční právničce, kterou zmocnil k svému zastupování ve věci restitučního nároku ve smyslu zákona č. 229/91 Sb., a to pro celé řízení až do pravomocného skončení věci. Řízení o restitučním nároku A.D. bylo pravomocně skončeno rozsudky Krajského soudu v Ostravě, čj. 22 Ca 409/93-26 ze dne 27. ledna 1994 a č. j. 22 Ca 298/93-20 z téhož dne. Oba rozsudky nabyly právní moci dnem 1. března 1994. Ke dni podání návrhu k Ústavnímu soudu České republiky JUDr. D. G. ani ke dni 29. května 1994, tj. do konce lhůty 60 dnů v souladu s §72 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., jakož i ke dni rozhodnutí Ústavního soudu, nebyla JUDr. D.G. zmocněna k podání stížnosti k Ústavnímu soudu ČR za A.D., k jejímu zastupování v řízení před Ústavním soudem, když z předložených plných mocí takové zmocnění nelze dovodit. Obě plné moci ze dne 7. února 1993 a 9. února 1993 se nepochybně týkají zmocnění při uplatnění nároků podle zákona č. 229/91 Sb., s dobou trvání zmocnění do pravomocného skončení věci, přičemž řízení o uplatněných nárocích bylo pravomocně skončeno dne 1. března 1994.
Pro uvedená zjištění shledal Ústavní soud, že návrh na přezkoumání výše označených rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě, jimiž dle tvrzení JUDr. D.G. bylo porušeno právo A.D., zaručené čl. 11 Listiny základních práv a svobod, byl podán zjevně osobou neoprávněnou. JUDr. D.G. nebyla oprávněna, bez zmocnění k podání návrhu k Ústavnímu soudu za A.D., takový návrh - ústavní stížnost podat. Proto ve smyslu §43 odst. 1 písm. d) zákona č. 182/1993 Sb. byl návrh odmítnut.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně 15. 9. 1994
JUDr. Pavel Holländer
soudce zpravodaj