ECLI:CZ:US:1994:4.US.41.94
sp. zn. IV. ÚS 41/94
Usnesení
IV. ÚS 41/94
ČESKÁ REPUBLIKA
USNESENÍ
Ústavního soudu České republiky
Ústavní soud ČR rozhodl o návrhu O. Ú., na přezkoumání rozhodnutí Krajského soudu v Brně, čj. 18 Co 229/92 ze dne 25. 6. 1993, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
O.Ú. v P., se svým návrhem ze dne 10. 3. 1994 obrátil na Ústavní soud ČR se žádostí o přezkoumání rozhodnutí Krajského soudu v Brně, sp. zn. 18 Co 229/92 ze dne 25. 6. 1993, a to v podstatě s odůvodněním, že skutková zjištění ve věci byla soudem nesprávně zhodnocena.
čj. D 2/91-52 ze dne 16. 4. 1992, kterým bylo určeno, že V. N. žila se zůstavitelkou F. B. (zemřelou dne 9. 10. 1982) ve společné domácnosti déle než jeden rok a z tohoto důvodu pečovala o společnou domácnost a je tedy dědičkou podle rozhodnutí ustanovení §475 o.z. Toto rozhodnutí SN bylo vydáno v řízení, československý stát - zastoupený O.Ú. v P.
Ústavní soud ČR zjistil ze spisu Okresního soudu v Prostějově, sp. zn. 5 D 2420/93, že napadeným rozhodnutím Krajského soudu v Brně, sp. zn. 18 Co 229/92 ze dne 25. 6. 1993, bylo potvrzeno rozhodnutí bývalého SN,
účastníkem. Rozhodnutí Krajského soudu v Brně, sp. zn. 18 Co 229/92 ze dne 25. 6. 1993, nabylo právní moci dnem 25. 8. 1993 (O.Ú. bylo doručeno dnem 24.8.1993).
Podle §72 odstavec 2 zákona č. 182/1993 Sb. o Ústavním soudu lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60ti dnů. Tato lhůta počíná dnem, kdy nabylo právní moci rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje a není-li takového prostředku, dnem, kdy došlo ke skutečnosti, která je předmětem ústavní stížnosti.
Ze shora uvedeného zjištění Ústavního soudu plyne, že napadené rozhodnutí Krajského soudu v Brně (které bylo rozhodnutím odvolacího soudu, proti němuž nebyl přípustný řádný opravný prostředek) nabylo právní moci dnem 25. 8. 1993. Tímto dnem tedy O.Ú. počala běžet zákonná 60ti denní lhůta k podání ústavní stížnosti, za kterou je třeba návrh ze dne 10. 3. 1994 podle jeho obsahu považovat. Jestliže tedy návrh O.Ú. došel Ústavnímu soudu ČR dne 14. 3. 1994 (na poštu byl podán dne 11. 3. 1994), stalo se tak po uplynutí uvedené zákonné 60ti denní lhůty, a proto musel být Ústavním soudem ČR jako návrh podaný po lhůtě stanovené pro jeho podání odmítnut podle §43 odstavec 1 písmeno b) zákona č. 182/1993 Sb., aniž by byl navrhovatel dále vyzýván k odstranění formálních vad návrhu.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 28. 3. 1994
JUDr. Eva Zarembová
soudce zpravodaj