ECLI:CZ:US:1994:4.US.5.93
sp. zn. IV. ÚS 5/93
Usnesení
IV. ÚS 5/93
ČESKÁ REPUBLIKA
USNESENÍ
Ústavního soudu České republiky
Ústavní soud České republiky rozhodl ve věci navrhovatele doc. MUDr. A. P., takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
Navrhovatel ve svém podání, které Ústavnímu soudu došlo dne 22. 11. 1993, označeném jako podnět k prošetření zákonů č. 403/1990 Sb. a č. 229/1991 Sb. a jejich uvedení v soulad v podstatě poukazuje na disproporce, které podle jeho názoru mezi oběma zákony jsou, pokud řeší finanční náhrady za vyvlastněné nemovitosti.
Ústavní soud České republiky výzvou ze dne 29. 11. 1993, která byla navrhovateli doručena dne 30. 11. 1993, vyrozuměl navrhovatele o tom, že jeho podání vykazuje vady, neboť nemá zákonem požadované náležitosti návrhu na zahájení řízení před Ústavním soudem ve smyslu ustanovení §34 zákona č. 182/1993 Sb. a zejména pak byl upozorněn na to, že v řízení před Ústavním soudem musí být podle §30 odst. 1 citovaného zákona zastoupen advokátem, popřípadě komerčním právníkem nebo notářem. Pro odstranění vad byla navrhovateli stanovena lhůta 20 dnů. Vzhledem k tomu, že v uvedené lhůtě nebyly navrhovatelem vady jeho podání odstraněny, nezbylo Ústavnímu soudu než návrh navrhovatele podle §43 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb. odmítnout.
Pro úplnost je třeba ještě uvést, že navrhovatel by prostřednictvím zvoleného zástupce byl oprávněn podat návrh na zrušení zákona nebo jiného právního předpisu anebo jejich jednotlivých ustanovení pouze ve spojení s podáním ústavní stížnosti za podmínek uvedených v ustanovení §74 zákona č. 182/1993 Sb. Stejně tak Ústavní soud sám může podat návrh, popřípadě zahájit řízení, o zrušení zákonů, jiných právních předpisů nebo jejich jednotlivých ustanovení jen v souvislosti s rozhodováním o ústavní stížnosti (§64 odst. 1 písm. c), §64 odst. 2 písm. c) a §78 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb.). Tak tomu však v posuzované věci nebylo.
Proti usnesení Ústavního soudu odvolání není přípustné.
V Brně dne 10. ledna 1994
JUDr. Eva Zarembová
soudce zpravodaj