ECLI:CZ:US:1994:4.US.63.94
sp. zn. IV. ÚS 63/94
Usnesení
IV. ÚS 63/94
ČESKÁ REPUBLIKA
USNESENÍ
Ústavního soudu České republiky
Ústavní soud ČR rozhodl ve věci ústavní stížnosti J.Š., zastoupeného advokátem JUDr. J.N., proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích, sp. zn. 6 Co 1249/93, ze dne 8. 10. 1993 a rozsudku Okresního soudu v Jindřichově Hradci, sp. zn. 5 C 260/92, ze dne 21. 6. 1993, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Dne 28. 4. 1994 obdržel Ústavní soud ČR ústavní stížnost stěžovatele, směřující proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích, sp. zn. 6 Co 1249/93, ze dne 8. 10. 1993, jímž, podle tvrzení stěžovatele, bylo porušeno jeho základní právo, zakotvené v čl. t a v 61, 11 odst. 1 a 4 Listiny základních práv a svobod. Stěžovatel navrhl zrušení uvedeného rozsudku a zároveň navrhl i zrušeni ustanovení §3 odst. 1 zákona č. 87/1991 Sb. v platném znění pro jeho rozpor s čl. 1 Listiny základních práv a svobod.
Ze spisu Okresního soudu v Jindřichově Hradci, sp. zn. 5 C 260/92, který si Ústavní soud vyžádal, bylo zjištěno, že stížností napadený rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích nabyl právní moci dne 29.11.1993.
Proti uvedenému rozsudku sice stěžovatel podal dovolání k Vrchnímu soudu v Praze, tento soud však svým usnesením, sp. zn. 4 Cdo 13/94, ze dne 17. 3. 1994, rozhodl tak, že dovolání odmítl jako nepřípustné podle §243b odst. 4 a §218 odst. 1 písm. c) o.s.ř.
Za tohoto stavu, kdy dovolání stěžovatele bylo Vrchním soudem odmítnuto jako nepřípustné, je třeba vycházet ze závěru, že posledním procesním prostředkem, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytoval, bylo odvolání proti rozsudku soudu I. stupně a za počátek běhu zákonné 60ti denní lhůty k podání ústavní stížnosti, uvedené v ustanovení §72 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb. o Ústavním soudu, je proto třeba považovat den právní moci rozhodnutí Krajského soudu v Českých Budějovicích, jímž bylo o odvolání stěžovatele rozhodnuto, tj. den
29. 11. 1993. Jestliže tedy ústavní stížnost směřující proti uvedenému rozhodnutí Krajského soudu v Českých Budějovicích byla podána Ústavnímu soudu teprve dne 28. 4. 1994, poštovnímu úřadu byla předána dne 27. 4. 1994), stalo se tak po uplynutí zákonné lhůty k jejímu podání, a proto musela být podle §43 odst. 1 písmeno b) zákona č. 182/1993 Sb. odmítnuta.
Vzhledem k tomu, že ústavní stížnost byla odmítnuta, nebylo možno rozhodovat ani o návrhu na zrušení ust. §3 odstavec 1 zákona č. 87/1991 Sb. v platném znění, jehož část, týkající se "trvalého pobytu" byla ostatně již nálezem Ústavního soudu ČR, ze dne 12. 7. 1994, ke dni 1. 11. 1994, zrušena.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 18. července 1994
JUDr. Eva Zarembová
soudce zpravodaj