ECLI:CZ:US:1994:Pl.US.7.93
sp. zn. Pl. ÚS 7/93
Usnesení
Ústavní soud ČR rozhodl v právní věci návrhu přednosty Okresního úřadu v Mostě, aby byla zrušena pro rozpor se zákonem vyhláška města Mostu z 25. 6. 1992 o odtahování motorových vozidel, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
I. Městské zastupitelstvo města Mostu schválilo 25. 6. 1992 s účinností od 10. 7. 1992 obecně závaznou vyhlášku o odtahování motorových vozidel na území města, kterou zdůvodnilo zájmem na zachování veřejného pořádku a ochrany životního prostředí ve městě.
Přednosta Okresního úřadu v Mostě pozastavil dne 9. 10. 1992 výkon §2 odst. 1 a §5 odst. 4 a odst. 5 obecně závazné vyhlášky o odtahování motorových vozidel, a to na základě ustanovení §62 odst. 1 zákona o obcích ve znění zákona č. 410/1992 Sb., pro rozpor se zákonem. Své rozhodnutí opřel přednosta okresního úřadu o stanovisko, jež k vyhlášce vypracovala Krajská prokuratura v Praze 19. 8. 1992. Na základě vyžádání Ústavního soudu potvrdil přednosta Okresního úřadu v Mostě dopisem 30. 3. 1994, že napadená vyhláška byla řádně vyvěšena na úřední desce v budově Okresního úřadu v Mostě dne 22. 6. 1992 a sejmuta dne 13. 7. 1993 v souladu s ustanovením §16 zákona o obcích. Ústavní soud vzal v této souvislosti též na vědomí obsah expertizy prof. D. H. z 27. 4. 1994.
II. Po přezkoumání věci Ústavní soud zjistil, že pozastavená ustanovení vyhlášky Městského zastupitelstva v Mostě se obsahově zřetelně vymykají rámci samostatné působnosti obce. Podle §64 odst. 3 zákona o Ústavním soudu č. 182/93 Sb., může přednosta
Okresního úřadu podat ústavnímu soudu návrh na zrušení právního předpisu nebo jeho jednotlivých ustanovení jen v případě, že jde
o předpis vydaný v samostatné působnosti obce. Z tohoto důvodu je nutno návrh podle §43 odst. 1 písm. d) odmítnout, protože jde
o návrh podaný někým zjevně neoprávněným. Zjevná neoprávněnost je podložena zřejmou a nepochybnou argumentací jak v rozhodnutí Městského úřadu v Mostě o pozastavení vyhlášky, tak i ve stanovisku Krajské prokuratury v Praze.
Z obsahu druhého odstavce §68 zákona č. 182/1993 Sb., vyplývá, že ústavní soud dříve, než přistoupí ke zjišťování, zda a v jaké míře se právní předpis vydaný obcí shoduje se zákony, musí zjistit, zda tento předpis spadá do kategorie samostatné působnosti obce, protože v opačném případě může obecně závaznou vyhlášku obce přímo zrušit okresní úřad podle §62 odst. 3 zákona o obcích. V takovém případě by zastupitelstvo obce mohlo eventuelně podat ústavní stížnost podle §72 odst. 1 písm. b) zákona č. 182/1993 Sb. Dalším důvodem pro přednostní přezkoumání otázky, zda jde o vyhlášku v samostatné působnosti obce, je předcházení eventualitě, že Ústavní soud teprve po případně složitém rozhodování o obsahovém souladu vyhlášky s těmi, či oněmi zákony zjistí, že vlastně nejde o předpis v samostatné působnosti obce a tudíž jde o věc, v níž je případné usnesení soudce zpravodaje, podle §43 odst. 1 písm. d), resp. e), zákona č. 182/1993 Sb.
III. Tento postup Ústavního soudu doporučuje ve své expertíze ze dne 27. 4. 1994 též prof. D. H., děkan právnické fakulty KU. Ve svém stanovisku doporučuje rozlišovat přísně obecně závazné vyhlášky ve věcech samostatné působnosti obce a vyhlášky ve věcech přenesené působnosti. Ve svém stanovisku vyslovuje názor, že: "... formální rozlišení obou druhů obecně závazných vyhlášek by bylo z hlediska pravomoci Ústavního soudu podle čl. 87 odst. 1 písm. b) bez významu (v obojím případě jde o právní předpis s nižší právní silou, než má zákon), kdyby nebylo ustanovení §64 odst. 3 zákona o Ústavním soudu. Podle tohoto ustanovení je přednosta okresního úřadu, na rozdíl od ostatních možných navrhovatelů uvedených v §64 odst. 2 cit. zákona, oprávněn navrhnout zrušení jedině právního předpisu vydaného obcí v její samostatné působnosti. Z hlediska postavení a pravomoci přednosty okresního úřadu je to zcela logické, protože právní předpis, vydaný obcí v přenesené působnosti, může zrušit sám.
Toto procesní ustanovení si vynucuje, aby bylo zjištěno, zda obecně závazná vyhláška, jejíž zrušení přednosta okresního úřadu navrhuje, je skutečně právním předpisem vydaným obcí v její samostatné působnosti. Jinak by byl návrh podán osobou k tomu neoprávněnou a musel by být a limine odmítnut." (str. 4 Stanoviska).
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 1. července 1994
prof. JUDr. Vladimír Klokočka DrSc.
soudce Ústavního soudu ČR