ECLI:CZ:US:1996:1.US.222.96
sp. zn. I. ÚS 222/96
Usnesení
I. ÚS 222/96
ČESKÁ REPUBLIKA
USNESENÍ
Ústavního soudu České republiky
Ústavní soud České republiky rozhodl v právní věci navrhovatele V.B., o ústavní stížnosti proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ve spojení s rozsudkem Okresního soudu Plzeň-město, takto:
Návrh s e odmítá .
Odůvodnění:
Navrhovatel se svým návrhem domáhal zrušení rozsudku Okresního soudu Plzeň-město, sp. zn. 13 C 345/91, a rozsudku Krajského soudu v Plzni, sp. zn. 15 Co 371/95. Oba tyto soudy dle jeho názoru postupovaly a rozhodly zcela v rozporu s ustanoveními zákona č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích.
Po přezkoumání návrhu dospěl Ústavní soud k závěru, že návrh nemá všechny náležitosti ústavní stížnosti, které zákon o Ústavním soudu, č. 182/1993 Sb., stanoví. Navrhovatel neuvedl, které jeho základní právo nebo svoboda byly postupem a rozsudky uvedených soudů porušeny ( ust. §72 odst. 1 cit. zák.), návrh neobsahoval vylíčení rozhodujících skutečností a označení důkazů a nebyl zaslán v dostatečném počtu vyhotovení (ust. §34 cit.
I. ÚS 222/96
zák.) a konečně navrhovatel nebyl zastoupen advokátem (ust. §30 cit. zák.). Na základě uvedených skutečností Ústavní soud navrhovatele o nedostatcích návrhu uvědomil a stanovil mu lhůtu k jejich odstranění. Zatímco tyto vady ústavní stížnosti lze poměrně bez obtíží odstranit včetně nákladů na právní zastoupení, které v případě prokázaného nedostatku finančních prostředků může uhradit stát, neodstranitelnou překážkou zahájení řízení před Ústavním soudem je nedodržení zákonné 6Oti denní lhůty k podání ústavní stížnosti, která jak z podání vyplývá, dodržena nebyla (§72 odst. 2 cit. zák.).
Navrhovatel na výzvu odpověděl přípisem, v němž potvrdil, že lhůtu k podání ústavní stížnosti skutečně nedodržel a odůvodnil to tím, že se po vydání rozsudku krajského soudu obracel na různé jiné státní orgány o pomoc, ovšem bezúspěšně.
Vzhledem k tomu, že navrhovatel ve stanovené lhůtě vady návrhu neodstranil, nezbylo Ústavnímu soudu než ústavní stížnost odmítnout, a to na základě ustanovení §43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu.
Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu České republiky není odvolání přípustné.
V Brně 11. října 1996 JUDr. Vladimír Klokočka, DrSc.
Sou d c e Ústavního soudu ČR