ECLI:CZ:US:1996:1.US.275.96
sp. zn. I. ÚS 275/96
Usnesení
I. ÚS 275/96
ČESKÁ REPUBLIKA
USNESENÍ
Ústavního soudu České republiky
Ústavní soud České republiky rozhodl dnešního dne soudcem zpravodajem JUDr. Vojenem Güttlerem ve věci ústavní stížnosti stěžovatele E.M., proti usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 7. 10. 1996, č.j. Ovs 80/96/Št-18, takto:
Ústavní stížnost se o d m í t á.
Odůvodnění:
Stěžovatel podal Ústavnímu soudu ústavní stížnost, v níž uvádí, že ještě neobdržel "rozhodnutí ÚVK o odvolání Nejvyššímu soudu" a že proto podává stížnost k Ústavnímu soudu v předstihu. V případech, které se vyskytovaly před Nejvyšším soudem, prý došlo k porušení ústavy, neboť soud "měl vyřídit kladně všechna ta odvolání, která šla opravit a která nebyla uvedena úmyslně se záměrem oklamat zainteresované instituce". Dne 22. 10. 1996 Ústavní soud obdržel přípis stěžovatele, z něhož vyplývá, že jde o ústavní stížnost proti rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, které je v záhlaví citováno a jež stěžovatel k uvedenému přípisu přiložil.
Z předloženého usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 7. 10. 1996, č.j. Ovs 80/96/Št-18, vyplývá, že rozhodnutím ze dne 27. 9. 1996, č.j. ÚVK 254/24/1996, ÚVK rozhodla o odmítnutí přihlášky E.M. k registraci pro
I. ÚS 275/96
volby do Senátu Parlamentu České republiky, neboť přihláška neobsahovala údaj o datu narození stěžovatele. Nejvyšší soud citovaným usnesením návrh na zaregistrování E.M. zamítl. V odůvodnění usnesení soud uvedl, že zákon č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, v platném znění (dále jen volební zákon), v ustanovení §61 odst. 4 písm. a) mezi náležitosti přihlášky k registraci mimo jiné výslovně zahrnuje i uvedení rodného čísla a data narození. Pokud prý zákon vyžaduje, aby přihláška obsahovala oba uvedené údaje, přestože lze datum narození dovodit z rodného čísla, dospěl soud k závěru, že tento zákonný požadavek musí být splněn a že přihláška byla odmítnuta oprávněně. Na této skutečnosti údajně nic nemění ani námitka stěžovatele, že na nedostatek v přihlášce měl kandidáta upozornit zapisovatel obvodní volební komise. Za správnost a úplnost údajů uvedených v přihlášce prý totiž nese odpovědnost pouze osoba, která přihlášku podává.
Ústavní soud konstatuje, že věcně totožnou otázkou se již zabýval ve svém usnesení ze dne 27. 5. 1996, sp. zn. IV. ÚS 132/96. Přestože se v tomto případě jednalo o problematiku spojenou s registrací kandidátních listin ve
volbách do Poslanecké sněmovny, zatímco v souzené věci se jedná o přihlášku kandidáta k registraci ve volbách do Senátu, z hlediska právní úpravy i z pohledu věcného šlo o otázku identickou, neboť v obou případech bylo předmětem sporu posouzení toho, zda absence data narození kandidáta v kandidátní listině (přihlášce kandidáta), jestliže bylo uvedeno jeho rodné číslo, zakládá důvod pro škrtnutí kandidáta, resp. pro odmítnutí
přihlášky kandidáta [srov. ustanovení §§31 odst. 2 písm. b), 61 odst. 4 písm. a) volebního zákona]. V citovaném usnesení dospěl ústavní soud k názoru, že "i když pak stanovení data narození kandidátů, jako jedné z náležitostí kandidátní listiny, za stavu, kdy další z nich je rodné číslo, se může jevit na první pohled formálním, nelze postup volebních komisí ani Nejvyššího soudu ČR, trvajících na současném splnění obou těchto zákonem předepsaných náležitostí, považovat za protiústavní. Je totiž třeba brát v úvahu, že funkcí uvedení rodného čísla v kandidátní listině je
I. ÚS 275/96
kandidáta nezaměnitelně identifikovat - tedy zabránit jeho kandidování na kandidátní listině jiné politické strany nebo koalice, zatímco funkcí uvedení data narození je co nejrychlejší ověření jeho volitelnosti - splnění požadovaného věku...".
Ústavní soud neshledal důvod, pro který by se měl v souzené věci od citovaného právního názoru odchýlit. Volební zákon v ustanovení §61 odst. 4 písm. a) jasně stanoví jako jednu z náležitostí přihlášek kandidátů k registraci uvedení jak rodného čísla kandidáta, tak i data jeho narození. Z toho, že volební komise a Nejvyšší soud na této zákonné náležitosti trvaly, nelze dovozovat, že tím došlo k porušení stěžovatelových základních práv nebo svobod, zakotvených v ústavních zákonech nebo v mezinárodních smlouvách podle č1. 10 Ústavy. Ostatně sám stěžovatel ani neuvedl, která jeho základní práva nebo svobody byly porušeny. Je třeba rovněž zdůraznit, že všichni kandidáti měli rovné postavení a na všechny kladl volební zákon stejné požadavky.
S ohledem na výše uvedené důvody Ústavní soud stěžovatele ani nevyzval k odstranění celé řady vad obsažených v ústavní stížnosti, neboť jejich odstranění by na výsledek řízení nemohlo mít žádný vliv. Stejně judikoval Ústavní soud i ve věci vedené pod sp. zn. II. ÚS 274/96.
Proto soudce zpravodaj ústavní stížnost jako zjevně neopodstatněnou mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl [ust. §43 odst. 1 písm. c) zákona č. 182/1993 Sb.].
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 23. října 1996
JUDr. Vojen Güttler
soudce zpravodaj