ECLI:CZ:US:1996:1.US.281.96
sp. zn. I. ÚS 281/96
Usnesení
I. ÚS 281/96
ČESKÁ REPUBLIKA
USNESENÍ
Ústavního soudu České republiky
Ústavní soud České republiky rozhodl dnešního dne soudcem zpravodajem JUDr. Vojenem Güttlerem ve věci ústavní stížnosti stěžovatelů M.Š. a F.J., "na postup a rozhodování policejních a justičních orgánů ČR", takto:
Ústavní stížnost se o d m í t á.
Odůvodnění:
Stěžovatelé si podáním ze dne 14. 10. 1996 Ústavnímu soudu stěžují na postup a rozhodování policejních a justičních orgánů ČR. Využívají přitom ustanovení §75 odst. 2 písm. b) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, neboť prý "v řízení o podaném opravném prostředku, tedy podnětu ke stížnosti pro porušení zákona dochází ke značným průtahům" a rozhodnutím okresního soudu v Ústí nad Orlicí, sp. zn. 1T 211/95, jim "vzniká vážná a neodvratitelná újma".
Stěžovatelé tvrdí, že původně byli rozsudkem Okresního soudu v Ústí nad Orlicí, bez uvedení data a spisové značky, odsouzeni pro trestný čin podle ustanovení §250 trestního zákona k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání šesti let. Tento rozsudek prý byl v odvolacím řízení Krajským soudem v Hradci Králové, sp.zn. 10 To 434/95, zrušen, a to z důvodu
I. ÚS 281/96
nedostatečného důkazního řízení. Okresní soud v Ústí nad Orlicí poté vynesl nový rozsudek, jímž byli oba stěžovatelé odsouzeni k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání pěti let. Odvolání proti tomuto rozsudku bylo zamítnuto a rozsudek vydaný pod sp. zn. 1T 211/95 nabyl právní moci dne 20. 2. 1996. Dne 22. 2. a 23. 2. 1996 podali stěžovatelé Vrchnímu státnímu zastupitelství podněty ke stížnosti pro porušení zákona, které byly později postoupeny Krajskému státnímu zastupitelství. V celém postupu policejních a justičních orgánů stěžovatelé spatřují porušení svých základních lidských práv, zakotvených v Listině základních práv a svobod, v Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod a v Ústavě České republiky. Rovněž byla údajně porušena celá řada procesních ustanovení podle trestního řádu, zejména právo na obhajobu.
Ze sdělení okresního soudu v Ústí nad Orlicí ze dne 30. 10. 1996 bylo zjištěno, že rozsudek tohoto soudu, sp. zn. 1T 211/95, ze dne 4. 1. 1996 nabyl právní moci dne 20. 2. 1996.
Podle ustanovení §72 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb. lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů ode dne, kdy nabylo právní moci rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje. V tomto případě počala šedesátidenní lhůta běžet ode dne, kdy příslušný soudní rozsudek nabyl právní moci, tj. od 20. 2. 1996. Tato zákonná lhůta uplynula marně.
Stěžovatelé jsou na omylu, pokud považují podnět ke stížnosti pro porušení zákona za opravný prostředek ve smyslu ustanovení §75 odst. 2 písm. b) citovaného zákona. Toto ustanovení se totiž vztahuje pouze na procesní prostředky, které zákon k ochraně práva poskytuje stěžovateli, přičemž ústavní soud již dříve judikoval, že "stížnost pro porušení zákona je mimořádným opravným prostředkem. Podnět pro podání stížnosti pro porušení zákona není tudíž opravným prostředkem. Z hlediska trestního práva procesního je možno ho považovat toliko za informaci subjektům, oprávněným k podání stížnosti pro porušení zákona, která nezakládá zákonem stanovené právní důsledky, tj. nemá vliv na běh lhůty k podání ústavní stížnosti podle §72 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb." (srov. usnesení č. III. ÚS
I. ÚS 281/96
124/93, Ústavní soud České republiky: Sbírka nálezů a usnesení - sv. 2., Praha, C.H. Beck 1995, str. 203).
Proto soudce zpravodaj ústavní stížnost jako návrh, podaný po lhůtě stanovené pro jeho podání, mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl [ust. §43 odst. 1 písm. b), §72 odst. 3 cit. zákona].
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 18. listopadu 1996
JUDr. Vojen Güttler
soudce zpravodaj