ECLI:CZ:US:1996:1.US.37.96
sp. zn. I. ÚS 37/96
Usnesení
I. ÚS 37/96 ČESKÁ REPUBLIKA
USNESENÍ
Ústavního soudu České republiky
Ústavní soud České republiky rozhodl v právní věci navrhovatele R.P., o ústavní stížnosti proti rozhodnutí Městského soudu v Praze ve spojení s rozhodnutím Obvodního soudu pro Prahu 3, takto:
Návrh s e o d m í t á.
Odůvodnění:
Navrhovatel se svým návrhem domáhal přezkoumání rozhodnutí Městského soudu v Praze, sp. zn. 9 To 47/95, ve spojení s rozhodnutím Obvodního soudu pro Prahu 3, sp. zn. 3T 29/94. Městský soud zamítl odvolání navrhovatele proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 3, jímž byl navrhovatel uznán vinným trestnými činy podvodu a padělání a pozměňování veřejné listiny k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání tří let a zařazen do věznice s ostrahou. Navrhovatel je přesvědčen, že oba soudy nesprávně a neúplně provedly a poté i zhodnotily provedené důkazy, porušily tak zákon a v důsledku toho byl navrhovatel protiprávně odsouzen. Oba soudy tedy pochybily ve výroku o vině i o trestu, a tím byla porušena základní práva navrhovatele dle čl. 8 odst. 2 a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.
2 I. ÚS 37/96
Navrhovatel zároveň žádal Ústavní soud o ustanovení právního zástupce.
Po přezkoumání návrhu dospěl Ústavní soud ČR k závěru, že návrh nemá všechny náležitosti ústavní stížnosti, které zákon o Ústavním soudu, č. 182/1993 Sb., stanoví. Navrhovatel neuvedl, které konkrétní jeho základní lidské právo bylo porušeno a jakým jednáním soudů k tomu došlo (§72 odst. 1 cit. zák.), návrh dále neobsahoval označení důkazů, kterých se navrhovatel dovolává, nebylo z něho patrno, čeho se navrhovatel domáhá a návrh nebyl zaslán v dostatečném počtu vyhotovení (§34 cit. zák.). K návrhu nebyla přiložena kopie rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje (§72 odst. 4 cit. zák.), z návrhu nebylo zřejmé, zda navrhovatel vyčerpal všechny prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje (§75 odst. 1 cit. zák.). Z návrhu dále nebylo možno zjistit, zda byla zachována zákonná lhůta k podání ústavní stížnosti (§72 odst. 2 cit. zák.) a konečně navrhovatel nebyl zastoupen advokátem, komerčním právníkem ani notářem (§30 cit. zák.).
Na uvedené nedostatky Ústavní soud ČR navrhovatele upozornil a stanovil mu lhůtu k jejich odstranění. Několik dnů po uplynutí této lhůty zaslal navrhovatel Ústavnímu soudu přípis, ve kterém sdělil, že advokáta si volit sám nebude a odkázal na protokoly 3, 5 a 8 v článku 6 odst. 3 písm. c) "Š" r. 1993 s tím, že se jedná o normativní akt vyšší právní síly a "nesmí obsahově odporovat - jedná se o lex posterior derogat priori a naše republika je ustanovením čl. l0 Sb. zák. 1/93 vázána".
Navrhovatel tedy nedostatky návrhu ve stanovené lhůtě neodstranil. Pokud jde o jím požadované ustanovení právního zástupce, dle ustanovení §83 odst. 1 zákona o Ústavním soudu ČR soudce zpravodaj rozhodne na návrh stěžovatele, podaný před
3 I. ÚS 37/96
prvním ústním jednáním, že náklady na jeho zastoupení zcela nebo zčásti zaplatí stát, pokud to odůvodňují osobní a majetkové poměry stěžovatele a nebyla-li ústavní stížnost odmítnuta. Z dikce §83, označeném jako náhrada nákladů zastoupení, jasně vyplývá, že Ústavní soud není oprávněn ani povinen ustanovit navrhovateli právního zástupce. Pouze v případě, že to odůvodňují osobní a majetkové poměry navrhovatele (což je třeba prokázat), může rozhodnout o tom, že mu státem bude uhrazena náhrada nákladů na zastoupení toho právního zástupce, kterého si navrhovatel sám zvolil. Navrhovatel poukazuje na blíže nespecifikovaný mezinárodní dokument ze Š., a má-li na mysli čl. 6 odst. 3 písm. c) Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, nebere na zřetel další podmínku, uvedenou v tomto ustanovení.
Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem dospěl Ústavní soud ČR k závěru, že jsou zde splněny podmínky ustanovení §43 odst. 1 písm. d) zákona o Ústavním soudu, a proto mimo ústní jednání usnesením návrh odmítl.
Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu České republiky není odvolání přípustné.
V Brně 11. dubna 1996 JUDr. Vladimír Klokočka, DrSc.
soudce Ústavního soudu ČR