ECLI:CZ:US:1996:1.US.50.96
sp. zn. I. ÚS 50/96
Usnesení
r
I. ÚS 50/96
ČESKÁ REPUBLIKA
USNESENÍ
Ústavního soudu České republiky
Ústavní soud České republiky rozhodl ve věci ústavní stížnosti navrhovatele ing. R.A.M., zastoupeného advokátem JUDr. J.L., proti usnesení Krajského soudu v Plzni, sp. zn. 6 To 24/96, ze dne 22. 1. 1996, za účasti vedlejšího účastníka Krajského státního zastupitelství, takto:
Návrh s e odmítá .
Odůvodnění:
Navrhovatel ve svém podání ze dne 13. 2. 1996 napadá rozhodnutí Krajského soudu v Plzni, sp. zn. 6 To 24/96, ze dne 22. 1. 1996. Citovaným soudním rozhodnutím byla zamítnuta stížnost navrhovatele, směřující proti usnesení Okresního soudu Plzeň-město ze dne 20. 12. 1995, sp. zn. Nt 407/95, a to s poukazem na ustanovení §148 odst. 1 písm. c) trestního řádu.
Ve své ústavní stížnosti poukazuje navrhovatel na nesprávnost závěrů soudních rozhodnutí, na jejichž základě byl vzat do vazby. V podání navrhovatele je zdůrazněno, že záznam o sdělení obvinění pro trestný čin podvodu podle §250 odst. 1, 4 tr. zák. byl navrhovateli předán v 11.00 hodin dne 19. 12. 1995.
I. ÚS 50/96
I po předání obvinění byl však neustále střežen a omezován na své osobní svobodě. Vyšetřovatel přikročil k výslechu obviněného, ing. R. A. M., po příjezdu obhájce v 15.30 hodin. Výslech trval do 21.15 hodin. Po tomto výslechu dal vyšetřovatel navrhovateli podepsat protokol o zadržení obviněného, kde vyznačil dobu zadržení v 21.15 hodin. Protokol navrhovatel podepsal, aniž si všiml nesprávného údaje o počátku doby zadržení. Následujícího dne, tj. 20. 12. 1995, byl v 19.00 hodin předveden před soudce. V průběhu výslechu před soudcem vyplynulo, že návrh státního zástupce na vzetí do vazby soud obdržel v 17.00 hodin. Na tuto skutečnost zareagoval navrhovatelův obhájce námitkou nedodržení lhůty 24 hodin podle §75 a §76 odst. 4 tr. ř. I přesto však byl navrhovatel vzat do vazby z důvodů §67 písm. a) a b) tr. ř. a jeho stížnost proti prvoinstančnímu usnesení byla odvolacím soudem zamítnuta.
Navrhovatel dovozuje, že v důsledku těchto soudních rozhodnutí došlo k porušení č1. 8 odst. 1, 2 a 3 Listiny základních práv a svobod zejména v tom směru, že zadržená osoba musí být ihned seznámena s důvody zadržení, vyslechnuta a nejpozději do 24 hodin propuštěna na svobodu nebo odevzdána soudu. V tomto směru nemůže být podle navrhovatele rozhodující údaj vyšetřovatele v protokolu o zadržení, pokud neodpovídá skutečnosti. Podle navrhovatele je od okamžiku sdělení obvinění obviněný zadržen podle §75 tr. ř. Muselo proto k zadržení navrhovatele dojít již v 11.00 hodin, a to aktem sdělení obvinění. Lhůta k odevzdání osoby navrhovatele soudci skončila proto v 11.00 hodin dne 20. 12. 1995. Protože soudci byl navrhovatel odevzdán až v 17.00 hod.,nebyla dodržena lhůta podle §75 tr. ř.
Protože orgány trestního řízení nadále omezují osobní svobodu navrhovatele, domáhá se navrhovatel cestou ústavní stížnosti zrušení usnesení odvolacího soudu.
I. ÚS 50/96
Ve svém písemném vyjádření ze dne 5. 4. 1996 k ústavní stížnosti uvedl Krajský soud v Plzni, že trvá na závěrech svého rozhodnutí a navrhuje zamítnutí ústavní stížnosti. Především pak zdůrazňuje fakt, že obviněný navrhovatel podepsal jako správný počátek doby zadržení v protokolu o zadržení. Přitom tohoto jednání byl přítomen i jeho obhájce. O autenticitě takového údaje proto nelze mít pochyb. V souvislosti s protokolem o zadržení nebyla uplatněna žádná žádost o opravu. Dále je zdůrazněno, že spisový materiál nenasvědčuje tomu, že by v případě navrhovatele předcházelo zadržení jeho zajištění dle zák. č. 283/1991 Sb. [§14 odst. 1 písm. e)]. Závěrem poukazuje odvolací soud na rozh. č. 10/1995 Sb., rozhodnutí ve věcech trestních, podle něhož se doba zajištění do doby zadržení nezapočítává.
Vyjádřil se i vedlejší účastník, tj. Krajské státní zastupitelství. I on navrhl odmítnutí ústavní stížnosti s tím, že při vzetí navrhovatele do vazby bylo postupováno v souladu s ustanovením §75 tr. ř.
Ze zprávy Okresního soudu Plzeň-město ze dne 27. 3. 1996 pak vyplynulo, že napadené soudní rozhodnutí nabylo právní moci 22. 1. 1996.
Podstatou ústavní stížnosti je navrhovatelův odlišný právní názor na posouzení otázky běhu počátku lhůty ve smyslu ustanovení §§75 a 76 tr. ř., jakož i polemika s nesprávností údajů v protokolu o zadržení. Ústavní soud však sdílí názor Krajského soudu v Plzni, že nelze pochybovat o autenticitě údajů v protokolu o zadržení obviněného. Tento protokol byl sepsán v přítomnosti obhájce obviněného, podepsán obviněným bez toho, že by byla vznesena jakákoliv námitka ve smyslu ustanovení §95 odst. 2 tr. ř.
Vzhledem k těmto důvodům, jak již uvedeno shora, Ústavní soud návrh podle ustanovení §43 odst. 1 písm. c) zák. č.
I. ÚS 50/96
182/1993 Sb. odmítl jako návrh zjevně neopodstatněný.
Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu České republiky není odvolání přípustné.
V Brně 23. září 1996
prof.JUDr. Vladimír Klokočka, DrSc. soudce Ústavního soudu ČR