ECLI:CZ:US:1996:2.US.169.95
sp. zn. II. ÚS 169/95
Usnesení
II. ÚS 169/95
ČESKÁ REPUBLIKA
USNESENÍ
Ústavního soudu České republiky
Ústavní soud České republiky rozhodl v právní věci navrhovatele B.G., zastoupeného advokátem JUDr. P.B., o ústavní stížnosti ze dne 19. 6. 1995, došlé Ústavnímu soudu dne 22. 6. 1995, proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 28. 3. 1995, sp. zn. 11 Co 402/94, takto:
Ústavní stížnost se odmítá .
Odůvodnění:
Navrhovatel svým návrhem namítal nesprávnost rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 28. 3. 1995, sp. zn. 11 Co 402/94, kterým krajský soud potvrdil rozsudek Okresního soudu v Chebu ze dne 27. 6. 1994, čj. 9 C 311/92-16, v řízení o zaplacení částky 22.328,- Kč.
Důvodem podání ústavní stížnosti dle navrhovatele je, že těmito rozsudky došlo k porušení preambule Ústavy České republiky a čl. 5 odst. 5 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod č. 209/1992 Sb.
Ústavní soud se nejprve zabýval otázkou přípustnosti ústavní stížnosti. Dle §72 odst. 2 a §75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, je podmínkou přípustnosti ústavní stížnosti vyčerpání všech procesních prostředků, které zákon k ochraně práva poskytuje, mezi něž je nutno zařadit i dovolání.
Ústavní soud se v posuzované věci proto zabýval možností navrhovatele podat proti naříkanému rozsudku krajského soudu dovolání.
Z rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 28. 3. 1995, sp. zn. 11 Co 402/94, ústavní soud zjistil, že krajský soud jako soud odvolací ve výroku potvrzujícího rozhodnutí vyslovil, že dovolání je přípustné. Jak vyplývá z odůvodnění naříkaného rozsudku, dovolání připustil krajský soud ve svém rozhodnutí dle §238 odst. 2 písm. a), občanského soudního řádu, ve znění ke dni vynesení rozsudku, neboť má za to, že jde o rozhodnutí po právní stránce zásadního významu.
II. ÚS 169/95
Z uvedeného vyplývá, že v dané věci je dovolání přípustné. V důsledku toho lze stěžovateli vytknout nevyčerpání všech procesních prostředků, poskytovaných zákonem k ochraně práva; dle §75 odst. 1 zák. č. 182/1993 Sb. je ústavní stížnost nepřípustná.
Podle §43 odst. 1 písm. f) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, je-li podaný návrh nepřípustný. Podmínky tohoto ustanovení jsou naplněny, soudci zpravodaji proto nezbylo, než návrh odmítnout.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
Vojtěch Cepl
soudce ÚS ČR
V Brně dne 10. října 1996
Za správnost vyhotovení: