ECLI:CZ:US:1996:2.US.230.95
sp. zn. II. ÚS 230/95
Usnesení
ČESKÁ REPUBLIKA
II. ÚS 230/95
USNESENÍ
Ústavního soudu České republiky
Ústavní soud České republiky rozhodl dne 10. 1. 1996 soudcem zpravodajem JUDr. Antonínem Procházkou ve věci ústavní stížnosti G.V. a D.V., takto:
Ú s t a v n í s t í ž n o s t s e o d m í t á.
Odůvodnění:
Soudce zpravodaj podle ust. §43 odst. 1 písm. c) zák. č.182/1993 Sb. návrh odmítl, neboť stížnost je zjevně neopodstatněná.
Navrhovatelé zaslali k Ústavnímu soudu stížnost, ve které požadovali poskytnutí pomoci při navrácení movitého i nemovitého majetku jejich rodičů, J. a S.V., kteří byli v roce 1953 odsouzeni obecnými soudy, mimo jiné též k trestu propadnutí majetku. Oba rodiče byli rozsudky soudů v roce 1990 a 1991 plně rehabilitováni.
Oba stěžovatelé žijí trvale mimo území České republiky a podle jejich sdělení je velmi obtížné získat ověřené informace o možnostech navracení majetku na území České republiky.
Vzhledem k tomu, že takové případy nemůže Ústavní soud České republiky s ohledem na své kompetence řešit, zaslal navrhovatelům dopis, ve kterém je upozornil na podmínky návrhu na zahájení řízení o ústavní stížnosti ve smyslu zák.č. 182/1993 Sb.Tento
II. ÚS 230/95
dopis navrhovatelé obdrželi dne 2. 11. 1995.
Vzhledem k tomu, že do doby vydání tohoto usnesení oba stěžovatelé neprojevili zájem o doplnění svého podání a shora uvedený návrh byl velmi nekonkrétní, nezbylo soudci zpravodaji, než stížnost jako zjevně neopodstatněnou
- o d m í t n o u t -.
Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu České republiky se nelze odvolat.
V Brně dne 10. 1. 1996 JUDr. Antonín Procházka soudce zpravodaj