ECLI:CZ:US:1996:2.US.277.96
sp. zn. II. ÚS 277/96
Usnesení
II. ÚS 277/96
ČESKÁ REPUBLIKA
USNESENÍ
Ústavního soudu České republiky
Ústavní soud České republiky rozhodl v právní věci ústavní stížnosti podané K.B., J.T., proti usnesení Nejvyššího soudu České republiky, č. j. Ovs 99/96/Št-Hu-13, ze dne 10. 10. 1996, kterým byl zamítnut návrh na zrušení rozhodnutí ÚVK, č.j. 307/1996, ze dne 2. 10. 1996, za účasti Nejvyššího soudu České republiky jako účastníka řízení a ÚVK, jako vedlejšího účastníka řízení, mimo ústní jednání, takto:
N á v r h se o d m í t á.
Odůvodnění:
Navrhovatel napadl ústavní stížností pravomocné rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky, č. j. Ovs 99/96/Št-Hu-13, z 10. 10. 1996, kterým byl zamítnut návrh na zrušení rozhodnutí ÚVK, č.j. 307/1996, ze dne 2. 10. 1996. Ústavní stížnost obdržel Ústavní soud dne 15. 10. 1996. Byla proto podána včas. Ústavní stížnost však nebyla podána prostřednictvím advokáta, neobsahovala stejnopis napadeného rozhodnutí Nejvyššího soudu a vykazovala další vady. Totéž se týkalo dalšího podání stěžovatele ze dne 16. 10. 1996, které Ústavní soud obdržel dne 22. 10. 1996. Stěžovatel byl proto vyzván k odstranění vad svého podání.
Ve stanovené lhůtě 15 dnů stěžovatel zaslal Ústavnímu soudu své stanovisko k výzvě k odstranění vad. Konstatuje v něm, že naprosto nesouhlasí s obsahem této výzvy a žádá Ústavní soud o prodloužení lhůty k odstranění vad o šest měsíců. Dále návrh petitu ústavní stížnosti doplnil o návrh na zrušení výsledku voleb ve volebním obvodě č. 69. Součástí podání byly stejnopisy rozhodnutí ÚVK a Nejvyššího soudu v předmětné věci. Na základě těchto skutečností již bylo možno posoudit formální a obsahové náležitosti podané ústavní stížnosti.
II. ÚS 277/96
Podle ustanovení §43 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, neodstranil-li navrhovatel vady návrhu ve lhůtě mu k tomu určené. Protože podmínky tohoto ustanovení byly naplněny, nezbylo soudci zpravodaji než rozhodnout tak, jak ve výroku uvedeno. Z téhož důvodu již nebylo nutno posuzovat vlastní návrh stěžovatele z hlediska jeho opodstatněnosti.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 20. listopadu 1996 Vojtěch Cepl
soudce Ústavního soudu ČR