ECLI:CZ:US:1996:3.US.1.96
sp. zn. III. ÚS 1/96
Usnesení
III. ÚS 1/96
ČESKÁ REPUBLIKA
USNESENÍ
Ústavního soudu České republiky
Ústavní soud České republiky rozhodl ve věci ústavní stížnosti J.M., zastoupeného advokátem JUDr. J.S., proti usnesení Vrchního soudu v Praze, č.j. 7 A 41/95 ze dne 30. 10. 1995, takto:
Návrh se odmítá .
Odůvodnění:
Stěžovatel J.M. podal včas dne 29. 12. 1995 Ústavnímu soudu ČR ústavní stížnost proti usnesení Vrchního soudu v Praze, č.j. 7 A 41/95-13 ze dne 30. 10. 1995, kterým bylo zastaveno řízení o návrhu stěžovatele na soudní přezkoumání rozhodnutí ministra zemědělství ČR, č.j. 5321/94 ze dne 14. 11.1994.
Podle názoru stěžovatele bylo usnesením Vrchního soudu v Praze porušeno jeho základní právo stanovené v č1. 36 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, protože tímto usnesením nebylo stěžovateli umožněno obrátit se na soud, aby přezkoumal zákonnost rozhodnutí orgánu veřejné správy.
Z odůvodnění Vrchního soudu v Praze vyplývá, že žalobou napadené rozhodnutí ministra zemědělství ČR posoudil jako rozhodnutí předběžné povahy, na jehož posouzení závisí rozhodnutí
III. ÚS 1/96
ve věci samé. S odvoláním na ustanovení §248 odst. 2 písm. e/ o.s.ř., na jehož základě jsou některá rozhodnutí správních orgánů vyloučena ze soudního přezkumu, mezi nimi i rozhodnutí předběžné povahy, pak Vrchní soud řízení podle §250d odst. 3 o.s.ř. zastavil.
Ústavní soud ČR přezkoumal uvedený postup a konstatoval, že usnesením Vrchního soudu v Praze nebylo porušeno právo stěžovatele obrátit se na soud, aby přezkoumal rozhodnutí orgánu veřejné správy. Rozhodnutí předběžné povahy je soudem přezkoumáváno spolu s přezkumem zákonnosti rozhodnutí správního orgánu ve věci samé ve smyslu §245 odst. 1 o.s.ř.
V předmětné věci však nebylo ještě rozhodnuto konečným způsobem, stěžovatel nevyčerpal ještě procesní prostředky, kterými se může domáhat ochrany svého práva. Vzhledem k této skutečnosti je ústavní stížnost předčasná právě proto, že stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje, a proto je taková stížnost ve smyslu §75 odst. 1 zák. č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu ČR, nepřípustná.
Na základě výše uvedených skutečností nezbylo Ústavnímu soudu ČR než návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti podle §43 odst. 1 písm. f/ zák. č. 182/1993 Sb. odmítnout jako nepřípustný.
Poučení: Proti rozhodnutí ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 28. března 1996 JUDr.Vladimír JURKA
soudce Ústavního soudu ČR