ECLI:CZ:US:1996:3.US.76.96
sp. zn. III. ÚS 76/96
Usnesení
III. ÚS 76/96-5
ČESKÁ REPUBLIKA
USNESENÍ
Ústavního soudu České republiky
Ústavní soud České republiky rozhodl ve věci navrhovatelky L.B. a M.P., o návrhu z 11. března 1996, takto:
Návrh se o d m í t á.
Odůvodnění:
Návrhem, který Ústavní soud České republiky obdržel dne 12. března 1996, se navrhovatelky domáhaly přezkoumání rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 9. září 1994. Označený soud rozhodoval o nároku na vydání částí nemovitostí, uplatněném podle zákona č. 229/1991 Sb., jejich návrhu však nevyhověl.
Podle §72 odst. 1 písm. a/ zákona č. 182/1993 Sb., ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci, bylo porušeno její základní právo nebo svoboda,
III. ÚS 76/96-6
zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústavy. Ústavní stížnost lze podat ve lhůtě 60 dnů. Tato lhůta počíná dnem, kdy nabylo právní moci rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje a není-li takového prostředku, dnem, kdy došlo ke skutečnosti, která je předmětem stížnosti /§72 odst. 2 zák. č. 182/1993 Sb./.
Z obsahu stížnosti, rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 9. září 1994 a sdělení z 21. března 1996 bylo zjištěno, že rozhodnutí označeného soudu č. j. 10 Ca 274/94-10 nabylo právní moci 22. září 1994, stížnost byla podána 11. března 1996. Je tedy nepochybné, že návrh k Ústavnímu soudu byl podán po lhůtě, stanovené §72 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb.
Pro výše uvedené soudce zpravodaj, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, návrh, podaný po stanovené lhůtě, ve smyslu §43 odst. 1 písm. b/ zákona č. 182/1993 Sb. odmítl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 21. března 1996
JUDr. Pavel Holländer
soudce zpravodaj