ECLI:CZ:US:1996:4.US.136.96
sp. zn. IV. ÚS 136/96
Usnesení
IV. ÚS 136/96 ČESKÁ REPUBLIKA
USNESENÍ
Ústavního soudu České republiky
Ústavní soud České republiky rozhodl o ústavní stížnosti R.K., ve věci uplatnění restitučního nároku - stížnosti na porušování ustanovení Listiny základních lidských práv ve věci diskriminace národnostních menšin v České republice, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Dne 15. 5. 1996 bylo Ústavnímu soudu doručeno podání označené jako uplatnění restitučního nároku a stížnost na porušování ustanovení Listiny základních lidských práv ve věci diskriminace národnostních menšin v České republice. Tuto diskriminaci spatřuje stěžovatel v tom, že všechny jeho kroky k tomu, aby dosáhl navrácení zkonfiskovaného rodinného majetku, byly bezvýsledné a to přesto, že jako oprávněný dědic ve smyslu §2 odst. 1 a 2d zákona č. 243/1992 Sb. předložil potřebné úředně ověřené podklady. Stěžovatel proto požaduje, aby ve věci rozhodl Ústavní soud, neboť podle jeho názoru by pro občany ČR německé národnosti neměla platit restituční hranice k datu 25. 2. 1948.
Dne 29. 5. 1996 byla stěžovateli doručena výzva Ústavního
soudu k odstranění vad výše uvedeného podání. Stěžovatel byl zejména vyzván k tomu, aby předložil pravomocné rozhodnutí, které napadá, a dále byl vyrozuměn o tom, že musí být zastoupen advokátem. K odstranění těchto vad mu byla určena lhůta do 20. 6. 1996 s poučením, že jinak bude jeho stížnost odmítnuta. Na tuto výzvu reagoval stěžovatel dopisem ze dne 18. 6. 1996, ze kterého vyplynulo, že si z finančních důvodů nemůže dovolit platit zastoupení advokátem a že je tedy toho názoru, že právo je dnes pouze na straně bohatých a že občané si tedy nejsou před právem rovni. Dne 25. 6. 1996 poučil Ústavní soud stěžovatele o tom, že má právo obrátit se na ČAK, aby mu advokáta určila. Současně mu bylo sděleno, že právní pomoc může být poskytnuta za sníženou úhradu případně i bezplatně, odůvodňují-li to jeho sociální a majetkové poměry. Byl rovněž poučen o oprávnění Ústavního soudu rozhodnout, že náklady zastoupení v odůvodněných případech uhradí stát. K odstranění vad mu z těchto důvodů byla lhůta prodloužena do 31. 7. 1996. Toto rozhodnutí bylo stěžovateli doručeno dne 27. 6. 1996.
Vzhledem k tomu, že vady podání nebyly ve stanovené lhůtě odstraněny, nezbylo Ústavnímu soudu, než aby ústavní stížnost podle ustanovení §43 odst. 1 písm.a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, odmítl, a to mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 8. srpna 1996
JUDr. Pavel Varvařovský soudce zpravodaj