ECLI:CZ:US:1996:4.US.138.96
sp. zn. IV. ÚS 138/96
Usnesení
IV. ÚS 138/96
ČESKÁ REPUBLIKA
Ústavního soudu České republiky
Ústavní soud ČR rozhodl o ústavní stížnosti stěžovatele D.F. - F-T., podnikatele, zastoupeného advokátem JUDr. J.U., proti výkazu nedoplatků č. 674/96 ze dne 15.3.1996, vystaveného SSZ, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Stěžovatel se svou ústavní stížností, Ústavnímu soudu ČR došlou dne 16.5.1996, domáhá, s odvoláním na porušení čl. 1, čl. 2 odst. 3 Ústavy ČR a čl. 2 odst. 2, čl. 8 odst. 2, čl. 11 odst. 5, a čl. 26 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, zrušení výkazu nedoplatků č. 674/96, ze dne 15. 3. 1996, vystaveného SSZ, kterým mu byla předepsána k úhradě částka celkem 1,162.911,- Kč (jako dlužné pojistné a penále), a který stěžovatel považuje za zcela zmatečný a nepřezkoumatelný, a to i v části obsahující předpis penále - v části týkající se předpisu penále v podstatě proto, že z napadeného výkazu, ani z jeho příloh - výpisů z účtů - není patrno, na základě čeho a jakým způsobem SSZ dospěla k částkám penále v něm uvedených.
- 2 - IV. ÚS 138/96
Sama koncepce této sankce pro případ nezaplacení pojistného na sociální (důchodové) pojištění, včetně pojistného na nemocenské pojištění a včetně příslušných procesních předpisů, podle stěžovatele odporuje základním právům a svobodám, vyplývajícím z ústavního pořádku ČR. Proto společně s ústavní stížností podal také návrh na zrušení ustanovení §§20, 22a odst. 1 písm. e), 22a odst. 2 písm. d) a g) zákona č. 589/1992 Sb., v platném znění, a části ustanovení §§2, 20a, 22a odst. 3 téhož zákona, jakož i části ustanovení §§6 odst. 4 písm. a) bod 7., 104a, 104b odst. 2 písm. b), 104c odst. 1, 104f odst. 2,3, 104g odst. 1 a 123a odst. 1,2 zákona č. 582/1991 Sb., v platném znění, vypuštěním slova "penále", a to z důvodů, které podrobně rozebral v odůvodnění svého návrhu.
Z vyjádření SSZ v P., a k němu připojených příloh bylo Ústavním soudem zjištěno, že ústavní stížností napadený výkaz nedoplatků č. 674/96 ze dne 15.3.1996 (stejně tak jako další výkazy nedoplatků stěžovatele se týkající č. 360/93-Jel ze dne 20.12.1993 a č. 1125/96 ze dne 29.4.1996) byl SSZ po podání ústavní stížnosti zrušen dne 3.7.1996.
Ústavní soud proto za tohoto stavu, kdy ústavní stížností napadený výkaz nedoplatků byl zrušen, považuje ústavní stížnost stěžovatele, směřující proti v současné době již neexistujícímu výkazu nedoplatků, z tohoto procesního důvodu za zjevně neopodstatněnou, a proto ji podle §43 odst. 1 písm. c) zákona č. 182/1993 Sb. odmítl.
Vzhledem k tomu, že samotná ústavní stížnost byla z uvedených důvodů odmítnuta, odpadla tím základní podmínka možného projednání návrhu na zrušení napadených zákonných ustanovení plénem Ústavního soudu (obdobně usnesení III. senátu Ústavního soudu uveřejněné pod č. 22 Sbírky nálezů a usnesení, svazek IV. ročník 1995 - II. díl.). Na uvedených závěrech nemůže pak změnit nic ani ta skutečnost, že o výši nedoplatků stěžovatele na pojistném, včetně penále, bude znovu jednáno a rozhodováno, když proti novému rozhodnutí bude mít stěžovatel možnost využít opravných prostředků, pokud budou přípustné,
- 3 - IV. ÚS 138/96 eventuelně podat i ústavní stížnost.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 14. srpna 1996
JUDr. Eva Zarembová
soudce zpravodaj