ECLI:CZ:US:1996:4.US.271.96
sp. zn. IV. ÚS 271/96
Usnesení
IV. ÚS 271/96
ČESKÁ REPUBLIKA
USNESENÍ
Ústavního soudu České republiky
Ústavní soud ČR rozhodl o ústavní stížnosti PŘ., zastoupené advokátem JUDr. V.V., proti rozsudku Krajského soudu v Plzni, sp. zn. 11 Co 139/96, ze dne 11. 7. 1996, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Stěžovatel podal dne 10.10.1996 Ústavnímu soudu ČR ústavní stížnost, jíž se domáhá s odvoláním na porušení čl. 11 Listiny základních práv a svobod zrušení rozsudku Krajského soudu v Plzni, sp. zn. 11 Co 139/96, ze dne 11.7.1996. Uvedeným rozsudkem, jak Ústavní soud zjistil z jeho ověřené kopie, kterou stěžovatel Ústavnímu soudu předložil, byl změněn rozsudek soudu I. stupně - Okresního soudu v Domažlicích, sp. zn. 6 C 43/96, ze dne 19.1.1996 tak, že žaloba s návrhem na určení, že výhradním vlastníkem stavební parcely č. 61/2 v k.ú. D., o výměře 235 m2 je stěžovatel, se zamítá.
Podle 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, je ústavní stížnost přípustná, jestliže stěžovatel vyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně práva poskytuje; za takový prostředek se nepovažuje návrh na povolení obnovy řízení.
2 - IV. ÚS 271/96
Proti ústavní stížností napadenému rozhodnutí Krajského soudu v Plzni, jímž byl změněn rozsudek soudu I. stupně, je s ohledem na ustanovení §238 odst. 1 písm. a) o.s.ř. přípustné dovolání, které také v daném případě, jak bylo zjištěno ze zprávy Okresního soudu v Domažlicích ze dne 21.11.1996, stěžovatel podal a doposud o něm Nejvyšší soud ČR nerozhodl. Za tohoto stavu je třeba vycházet ze závěru, že doposud nebyly vyčerpány všechny opravné prostředky, které zákon k ochraně práva stěžovateli poskytuje, a proto byla jeho ústavní stížnost jako nepřípustná podle §43 odst. 1 písm. f) zák. č.182/1993 Sb. odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení se nelze odvolat.
V Brně dne 28. listopadu 1996
JUDr. Eva Zarembová
soudce zpravodaj