ECLI:CZ:US:1996:4.US.66.96
sp. zn. IV. ÚS 66/96
Usnesení
IV. ÚS 66/96
ČESKÁ REPUBLIKA
USNESENÍ
Ústavního soudu České republiky
Ústavní soud ČR rozhodl o návrhu Z.P., proti postupu Z., při odvolání členů R., dne 18. 9. 1995 a 2. 10. 1995, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
Navrhovatel ve svém návrhu z 28. 2. 1996 "podává podnět k prošetření postupu při odvolání členů R. města O., a následné volbě nové R. města O.". Z. města O., dne 18. 9. 1995 a 2. 10. 1995 po opakovaném hlasování o návrzích na odvolání některých členů i celé R. města O., nakonec schválilo většinou hlasů návrh na odvolání "R. s výjimkou primátora" a návazně pak zvolilo novou R. města O., a náměstky primátora. Tento postup byl, podle názoru navrhovatele, v rozporu s §36 zákona č. 367/1990 Sb., o obcích, ve znění změn a doplňků.
Ústava ČR v čl. 87 vymezuje kompetence Ústavního soudu ČR jako soudního orgánu ochrany ústavnosti v jejichž rámci může Ústavní soud rozhodovat. Rozsah těchto kompetencí je stanoven taxativně a Ústavní soud je tímto výčtem při své rozhodovací
2 - IV. ÚS 66/96
činnosti vázán. V rámci Ústavou vymezených kompetencí nenáleží Ústavnímu soudu vykonávat přezkumnou pravomoc nad činností orgánů územní samosprávy tak, jak k ní podává navrhovatel podnět ve svém podání. K projednání takového návrhu je ústavní soud nepříslušný ve smyslu §43 odst. 1 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb. Podání nesplňuje ani zákonné podmínky ústavní stížnosti stanovené zákonem o Ústavním soudu. Ústavní stížnost je podle ustanovení §72 odst. 1 písm. a) uvedeného zákona oprávněna podat fyzická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci, bylo porušeno její základní ústavně zaručené právo nebo svoboda. Navrhovatel ve svém podání neuvádí, k porušení kterého jeho ústavně zaručeného práva nebo svobody mělo dojít. Ústavní stížnost lze navíc podat pouze ve lhůtě 60 dnů ode dne, kdy nabylo právní moci rozhodnutí o posledním opravném prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje, nebo kdy došlo ke skutečnosti, která je předmětem ústavní stížnosti (§72 odst. 2 zákona o Ústavním soudu). V návaznosti na toto zákonné ustanovení je třeba považovat návrh za návrh podaný po stanovené lhůtě ve smyslu §43 odst. 1 písm. b) zákona č. 182/1993 Sb. Z výše uvedených důvodů byl návrh Ústavním soudem ČR podle §43 odst. 1 písm. b), e) zákona č. 182/1993 Sb. odmítnut, aniž by byl navrhovatel soudem dále vyzýván k odstranění vad svého podání.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 9. dubna 1996
JUDr. Eva Zarembová soudce zpravodaj