ECLI:CZ:US:1997:1.US.185.96
sp. zn. I. ÚS 185/96
Usnesení
I. ÚS 185/96 ČESKÁ REPUBLIKA
USNESENÍ
Ústavního soudu České republiky
Ústavní soud České republiky rozhodl dnešního dne soudcem zpravodajem JUDr. Vojenem Güttlerem ve věci ústavní stížnosti stěžovatele J.R., zastoupeného JUDr. K.F., proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 2. 4. 1996, č.j. 8 Co 440/96-83, takto:
Ústavní stížnost se o d m í t á.
Odůvodnění:
Stěžovatel se ústavní stížností ze dne 4. 7. 1996 domáhal zrušení v záhlaví uvedeného rozsudku Krajského soudu v Českých
I. ÚS 185/96
Budějovicích, jímž byl částečně potvrzen a částečně změněn rozsudek Okresního soudu v Českém Krumlově ze dne 14. 11. 1995, č.j. 5C 236/92-49.
V ústavní stížnosti uvedl, že napadeným rozsudkem bylo porušeno jeho základní právo na spravedlivý proces, zakotvené v čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a č1. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Rovněž bylo údajně porušeno ust. čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky, podle něhož je soudce při svém rozhodování vázán zákonem.
Krajský soud potvrdil tu část výroku citovaného rozsudku okresního soudu, kterou byl zamítnut stěžovatelův návrh, aby byl odpůrce - L. - uznán povinným uzavřít s ním dohodu o vydání nemovitostí - domů č.p. 8 se stavební parcelou č. 107 o výměře 885 m2 v katastrálním území D.P., zapsaných na LV 20 u Katastrálního úřadu v K. Další část výroku rozsudku okresního soudu změnil krajský soud napadeným rozsudkem tak, že se odpůrci ani státu nepřiznává právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů.
Dne 7. 6. 1996 podal stěžovatel prostřednictvím Okresního soudu v Českém Krumlově dovolání k Nejvyššímu soudu České republiky. V něm se domáhal toho, aby byl citovaný rozsudek odvolacího soudu zrušen a aby mu byla věc vrácena k dalšímu řízení.
I. ÚS 185/96
Rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 27. 11. 1996, č.j. 2 Cdon 1035/96, byly rozsudky Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 2. 4. 1996, sp. zn. 8 Co 440/96, a Okresního soudu v Českém Krumlově ze dne 14. 11. 1995, sp. zn. 5C 236/92, zrušeny a věc byla vrácena Okresnímu soudu v Českém Krumlově k dalšímu řízení a k novému rozhodnutí, v němž bude rozhodnuto i o nákladech odvolacího a dovolacího řízení. Důvodem tohoto rozsudku byla skutečnost, že dovolací soud nemohl přesvědčivě dospět k závěru, že rozsudek odvolacího soudu, proti němuž dovolání směřovalo, je správný, pokud jde o právní posouzení věci.
Podle ust. §75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje. Podle ustanovení §43 odst. 1 písm. f) soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením nepřípustný návrh odmítne, nestanoví-li zákon jinak. Z ustálené judikatury Ústavního soudu plyne, že dovolání, přípustné podle občanského soudního řádu, je posledním prostředkem soudní ochrany, jehož vyčerpáním je podmíněna přípustnost ústavní stížnosti (srov. např. usnesení sp. zn. I. ÚS 22/93, Ústavní soud ČR, Sbírka nálezů a usnesení, svazek 3, C. H. Beck 1995, str. 311). V souzené věci však Nejvyšší soud podané dovolání jako nepřípustné neodmítl a naopak mu svým rozsudkem vyhověl. Z toho
I. ÚS 185/96
vyplývá, že stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně práva poskytuje.
Proto soudce zpravodaj ústavní stížnost jako nepřípustný návrh mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl [ust. §43 odst. 1 písm. f), §72 odst. 3 citovaného zákona].
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 29. ledna 1997
JUDr. Vojen Güttler
soudce zpravodaj
Za správnost vyhotovení: