ECLI:CZ:US:1997:1.US.262.97
sp. zn. I. ÚS 262/97
Usnesení
I. ÚS 262/97
ČESKÁ REPUBLIKA
USNESENI
Ústavního soudu České republiky
Ústavní soud rozhodl dnešního dne soudcem zpravodajem JUDr. Vojenem Güttlerem ve věci ústavní stížnosti stěžovatelů ing. B.K. a T.K., zastoupených advokátkou JUDr. B.F., proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 23. 4. 1997, č.j. 12 Co 89/97-155, takto:
Ústavní stížnost se o d m í t á.
Odůvodnění:
Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 25. 9. 1996, č.j. 15 C 38/92-125, byli žalovaní (S. a B.D.) uznáni povinnými uzavřít se žalobci (stěžovateli) dohodu o vydání ideální poloviny domu se stavební parcelou č. 890 a polovici zahrady parcely č. 891, vše zapsáno na LV č. 822 pro obec k.ú. R. u SG pro hlavní město Prahu (dále jen "předmětné nemovitosti"). Zároveň byli žalovaní uznáni povinnými nahradit stěžovatelům náklady řízení ve výši 4 410 Kč.
I. ÚS 262/97
Citovaným rozsudkem městského soudu byl rozsudek soudu I. stupně změněn tak, že žaloba stěžovatelů, aby žalovaní byli uznáni povinnými s nimi uzavřít dohodu o vydání předmětných nemovitostí, byla zamítnuta a stěžovatelům bylo uloženo nahradit žalovaným náklady řízení ve výši 5 950 Kč.
Tento rozsudek stěžovatelé napadli ústavní stížností v níž uvedli, že jím bylo porušeno jejich základní právo vlastnit majetek, zakotvené v čl. 11 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"), čl. 36 odst. 1 Listiny, upravující právo na soudní ochranu, čl. 95 odst. 1 Ústavy, podle něhož je soudce při rozhodování vázán zákonem a konečně čl. 90 Ústavy, podle kterého jsou soudy povolány především k tomu, aby zákonem stanoveným způsobem poskytovaly ochranu právům.
Podle ustanovení §75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje; za takový prostředek se nepovažuje návrh na povolení obnovy řízení.
Ze sdělení Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 30. 7. 1997 Ústavní soud zjistil, že v souzené věci podali stěžovatelé dne 23. 6. 1997 dovolání a spis byl dne 30. 7. 1997 postoupen Nejvyššímu soudu ČR.
Podle ustanovení §238 odst. 1 písm. a) občanského soudního řádu je dovolání přípustné proti rozsudku odvolacího soudu, jímž byl změněn rozsudek soudu prvního stupně ve věci samé. Z obsahu spisu vyplývá, že napadený rozsudek městského soudu změnil rozsudek obvodního soudu ve věci samé, neboť práva a povinnosti
stanovená účastníkům jsou podle závěrů těchto rozsudků odlišná (srov. B/D/M: Občanský soudní řád - komentář, 2. vydání, C.H. Beck, Praha 1996). Zákonný dovolací důvod v této věci tedy naplněn byl. Podané dovolání je proto nutno považovat
I. Ú5 262/97
za procesní prostředek ve smyslu ustanovení §75 odst. 1 zákona
o Ústavním soudu (srov. např. Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů
a usnesení, sv. 3, C.H. Beck Praha 1995, str. 311).
Podmínky ustanovení §75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb. jsou tedy splněny.
Proto soudce zpravodaj ústavní stížnost jako nepřípustný návrh mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl [ustanovení §43 odst. 1 písm. f) citovaného zákona].
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 12. srpna 1997
JUDr. Vojen Güttler soudce zpravodaj