ECLI:CZ:US:1997:1.US.308.97
sp. zn. I. ÚS 308/97
Usnesení
I. ÚS 308/97 ČESKÁ REPUBLIKA
USNESENI
Ústavního soudu České republiky
Ústavní soud rozhodl v právní věci navrhovatele J.C., o ústavní stížnosti proti usnesení Krajského soudu v H.K., sp. zn. 8 Co 302/93, ze dne 24. 1. 1994, a usnesení Nejvyššího soudu České republiky, ze dne 31. 10. 1996, sp. zn. 3 Cdon 262/96, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
Navrhovatel svým podáním ze dne 19. 8. 1997 namítá nesprávnost soudních rozhodnutí ve věci Krajského soudu v Hradci Králové, sp. zn. 8 Co 302/93, a Nejvyššího soudu České republiky, ve věci sp. zn. 3Cdon 262/96. Současně poukazuje na to. že ve věci již jedenkráte Ústavní soud rozhodoval, a to dne 20. 1. 1997, pod sp. zn. IV. ÚS 348/96. Ke svému podání připojil navrhovatel obě napadená rozhodnutí obecných soudů, a rovněž i usnesení Ústavního soudu.
Z obsahu usnesení Ústavního soudu, sp. zn. IV. ÚS 348/96, ze dne 20. 1. 1997, je zřejmé, že návrh navrhovatele byl odmítnut s poukazem na ustanovení §43 odst. 1 písm. b) zák. č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu. Důvodem odmítavého výroku byla tedy
I. ÚS 308/97
skutečnost, že návrh byl podán po 60 denní lhůtě stanovené §72 odst. 2 zák. č. 182/1993 Sb. Tato skutečnost byla prokázána výsledkem dovolacího řízení, kde došlo k odmítnutí dovolání pro jeho nepřípustnost. V důsledku toho lhůta k podání ústavní stížnosti počala běžet od právní moci odvolacího rozhodnutí, tj. od 3. 3. 1994. Pokud ústavní stížnost byla podána 13. 12. 1996, byla podána po uplynutí uvedené lhůty 60 dnů.
Za situace shora uvedené pak ovšem i nová ústavní stížnost v téže věci, kterou podal navrhovatel k Ústavnímu soudu dne 19. 8. 1997, je podána po uplynutí stanovené 60 denní lhůty (§72 odst. 2). Nezbylo proto než pozdě podanou ústavní stížnost opakovaně odmítnout s poukazem na ustanovení §43 odst. 1 písm. b) zák. č. 182/1993 Sb.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně 10.září 1997 prof. JUDr. Vladimír Klokočka, DrSc.
soudce Ústavního soudu