ECLI:CZ:US:1997:1.US.36.96
sp. zn. I. ÚS 36/96
Usnesení
I. ÚS 36/96
ČESKÁ REPUBLIKA
USNESENÍ
Ústavního soudu České republiky
Ústavní soud rozhodl dnešního dne ve věci ústavní stížnosti stěžovatele A., zastoupeného advokátkou JUDr. L.S., proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 6. 12. 1995, sp. zn. 38 Ca 29/95, takto:
Ústavní stížnost se o d m í t á.
Odůvodnění:
Stěžovatel podal ústavní stížnost proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 6. 12. 1995, sp. zn. 38 Ca 29/95, kterým byl odmítnut jeho opravný prostředek proti rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy, pozemkového úřadu, ze dne 16. 12. 1994,
I. ÚS 36/96
č.j. PÚ 3868/92. Tímto rozhodnutím byly vydány podle §9 odst. 4 zákona č. 229/1991 Sb. ve znění pozdějších předpisů Š.F. a F.Č. nemovitosti v katastrálním území S. zapsané na listu vlastnictví č. 575 pro obec P., a to:
- objekt dílny na stav. parc. č. 23,
- díl "g" pozemku č. kat. 23 o výměře 838 m2 a díl "h" pozemku č.kat. 24 o výměře 108 m2, sloučené do parc.č. 23, označené novým par.č. 23/1 stavební o výměře 946 m2.
Městský soud v Praze opravný prostředek stěžovatele proti rozhodnutí Magistrátu hl.m. Prahy, pozemkového úřadu, ze dne 16. 12. 1994, č.j. Pú 3868/92, odmítl proto, že napadené rozhodnutí bylo stěžovateli doručeno dne 23. 12. 1994 a opravný prostředek byl podán dne 25. 1. 1995, tedy po uplynutí zákonné 30denní lhůty k podání opravného prostředku určené.
Stěžovatel v ústavní stížnosti namítl, že rozhodnutím Městského soudu v Praze byla porušena jeho základní práva a svobody podle čl. 4 a čl. 90 Ústavy České republiky, neboť soud nedostatečně zhodnotil důkazy týkající se doručení napadeného správního rozhodnutí a vzhledem k tomu
chybně stanovil i den doručení opravného prostředku Městskému soudu v Praze. Tento soud opominul, že ve správním řízení byl stěžovatel zastoupen právním zástupcem JUDr. A.M., kterého ve správním řízení zastupoval JUDr. K. Tomuto právnímu zástupci mělo být
I. ÚS 36/96
rozhodnutí o vydání nemovitostí podle zákona č. 229/1991 Sb. doručeno, což se nestalo. Toto správní rozhodnutí prý bylo doručeno přímo stěžovateli, který zřejmě omylem vyznačil jako den doručení 27. 12. 1994. Skutečnost, že správní rozhodnutí nebylo doručeno jeho právnímu zástupci, zjistil stěžovatel až dne 16. 1. 1995, kdy pověřil zastupováním v řízení o opravném prostředku JUDr. L.S., která po obdržení všech podkladových materiálů podala opravný prostředek v zákonné lhůtě 30 dnů, počítáno ode dne doručení rozhodnutí vyznačeného stěžovatelem, tedy od 27. 12. 1994. Sám stěžovatel nemohl opravný prostředek podat, neboť všechny materiály měl k dispozici původní právní zástupce. Správní orgán věděl o zastupování stěžovatele právním zástupcem, což vyplývá ze zápisu o jednání pozemkového úřadu konaném dne 29. 6. 1993 na místě samém. Skutečnost, že stěžovatel udělil generální plnou moc JUDr. M. "k jeho zastupování ohledně všech restitučních nároků", vyplývá i z jeho přípisu ze dne 13. 5. 1991, který zaslal řediteli IUS , JUDr. A.M. Dále stěžovatel poukázal na §17 odst. 2 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), podle něhož organizace jedná v řízení prostřednictvím svých orgánů nebo prostřednictvím svého zástupce. Při jednání dne 29. 6. 1993 byl uveden (rozuměj: v zápise) jako právní zástupce stěžovatele JUDr. K., který předložil plnou moc, a je tedy nepochybné, že si stěžovatel ve správním řízení právního zástupce ustanovil. Pokud by předmětné rozhodnutí bylo doručeno původnímu právnímu zástupci, mohl na
I. ÚS 36/96
základě udělené plné moci a příslušné dokumentace podat přímo opravný prostředek. Protože Městský soud v Praze nezkoumal, zda správní rozhodnutí bylo řádně doručeno, porušil tak svou povinnost přihlížet ke všemu, co vyšlo v řízení najevo, jak mu to ukládá ust. §132 o.s.ř. Tento postup je v rozporu s principem řádného a spravedlivého procesu ve smyslu č1. 90 Ústavy ČR a čl. 36 a násl. Listiny základních práv a svobod. Proto stěžovatel navrhl, aby bylo napadené usnesení Městského soudu zrušeno, a současně požádal o odklad jeho vykonatelnosti, protože tento postup není v rozporu s důležitým veřejným zájmem a výkon rozhodnutí by znamenal pro navrhovatele nepoměrně vyšší újmu, než jaká při odložení vykonatelnosti může vzniknout jiným osobám.
Ústavní soud ze správního spisu Magistrátu h1. m. Prahy, pozemkového úřadu, sp. zn. PÚ 2525/92, zjistil, že stěžovatel neměl v uvedeném správním řízení řádně doloženo zastoupení advokátem či jiným zástupcem, neboť ani plná moc JUDr. K. ani plná moc JUDr. A.M. není ve spise založena. V zápisu z jednání ze dne 29. 6. 1993, kterého se stěžovatel dovolává, není uvedeno, že by JUDr. K. předložil plnou moc, ve spise není obsažena a není udělena ani do protokolu. V tomto zápisu se pouze praví, že za a.s. A., jsou přítomni JUDr. K. a J.C. Skutečnost, že a.s. A., nepředložila ve správním řízení plnou moc k zastupování svým zástupcem (§17 odst. 2 správního řádu) a že z tohoto důvodu pozemkový úřad v řízení jednal pouze s touto
I. ÚS 36/96
akciovou společností, zjistil ústavní soud i ze sdělení Magistrátu h1. m. Prahy, pozemkového úřadu, ze dne 27. 2. 1996, sp. zn. PÚ 2525/92 (viz č.1. 11). Ostatně tato okolnost vyplývá i z celého postupu pozemkového úřadu, který zápis z jednání ze dne 29. 6. 1993 zaslal přímo a.s. A, k rukám pí. C. Rovněž o ustanovení soudního znalce k odbornému posouzení bývalých hospodářských objektů na stav. parc. č. 23 v kat. úz. S., byla dne 8. 7. 1993 vyrozuměna a.s. A, (k rukám pí.C.). I znalecký posudek byl doručen přímo stěžovateli, který dne 12. 1. 1994 požádal Magistrát h1. m. Prahy, pozemkový úřad, o prodloužení lhůty k vyjádření k tomuto posudku a uvedenou žádost podepsal Ing. J.S. Poté sice vyjádření vypracovala kancelář M - O a spol., ale Magistrátu hl. m. Prahy, pozemkovému úřadu, jej zaslal Ing. J.S.
Pokud stěžovatel prokazuje zastoupení v předmětném správním řízení JUDr. A.M., a poukazuje na dopis ze dne 13. 5. 1991, který připojil jako doklad k ústavní stížnosti, dopouští se omylu. V tomto dopisu je pouze uvedeno, že A, ve věci restitučních nároků uplatněných "na naší organizaci", předkládá JUDr. A.M., písemné zplnomocnění k jednání o všech otázkách "ve věci samé". V dopisu se dále praví, že se jedná též o restituční požadavek - žádost závětních
I. ÚS 36/96
dědiců F.Č. a Š.F. po paní A.K. Z tohoto textu lze tedy stěží zcela spolehlivě dovozovat, že by byla citovaným dopisem udělena i plná moc k zastoupení v řízení podle správního řádu. Podstata věci však tkví v tom, že plná moc by mohla být právně relevantní jen tehdy, jestliže by byla příslušnému správnímu orgánu řádně předložena (ust. §17 odst. 4 zákona č. 71/1967 Sb.). To však Magistrát hl. města Prahy výslovně popřel a jinými důkazy to prokázáno nebylo.
Ústavní soud doplnil řízení a z přípisu advokátní kanceláře M - O a spol. ze dne 1. 10. 1996 zjistil, že tato kancelář při zevrubné prohlídce dokumentace nenalezla kopie plné moci (ani pro JUDr. M., ani pro bývalého zaměstnance advokátní kanceláře JUDr. P.K., s nímž byl pracovní poměr rozvázán ke dni 31. 8. 1994) k zastupování ve správním řízení vedeném u Magistrátu h1. m. Prahy. Případem nároků uplatněných Š.F. a F.Č. na vydání stavebního objektu na parcele č. 23, kat. úz. S., se kancelář nesporně zabývala, a to zejména pokud jde o základní předmět sporu, tj. zda stavba zásadní přestavbou ztratila svůj původní stavebně technický charakter tak, že již nesouvisela s předmětem zemědělské výroby. Písemná právní stanoviska, která měla jen konzultativní povahu, byla zasílána generálnímu řediteli akciové společnosti A, s doporučením, aby byl se stanoviskem advokátní kanceláře seznámen pozemkový úřad Magistrátu h1. m. Prahy, což se také stalo. Ústavní soud
I. ÚS 36/96
z dalšího dopisu advokátní kanceláře M - O a spol. ze dne 25. 11. 1996 dále zjistil, že dopis vedoucího právního oddělení A a.s., ze dne 13. 5. 1991, na který se stěžovatel odvolává, byl zaslán akciové společnosti I., byť - jak je z dopisu patrno - k rukám ředitele JUDr. A.M. Tato společnost však na základě usnesení valné hromady zastavila dne 31. 3. 1992 své aktivity, tj. více než 5 měsíců před zahájením správního řízení, "které je předmětem ústavní stížnosti", a po provedené likvidaci bez právního nástupnictví podle §70 obchodního zákoníku byla vymazána z obchodního rejstříku. I z těchto vyjádření lze tedy dovozovat, že ani JUDr. A.M. ani JUDr. P.K. nebyli v této věci činní jako zástupci akciové společnosti A. podle ust. §17 odst. 2 správního řádu. Proto jim správní rozhodnutí Magistrátu h1. města Prahy, pozemkového úřadu, ze dne 16. 12. 1994, č.j. Pú 3868/92, právem nebylo doručeno.
Z citovaného správního spisu vyplývá, že uvedené rozhodnutí Magistrátu h1. m. Prahy, pozemkového úřadu, bylo písemně doručeno přímo stěžovateli. Podle poštovní doručenky k tomu došlo dne 23. 12. 1994. Podle §250m o.s.ř. běžela stěžovateli od doručení správního rozhodnutí zákonná 30denní lhůta k podání opravného prostředku, takže poslední den této lhůty by připadl na datum 23. 1. 1995. Opravný prostředek je však datován až dne 24. 1. 1995 a Městskému soudu v Praze došel dne 25. 1. 1995, takže zákonná lhůta k jeho podání uplynula marně. Proto Městský soud
I. ÚS 36/96
v Praze v souladu se zákonem opravný prostředek jako opožděně podaný odmítl (§250p o.s.ř.).
Stěžovatel dále namítal, že se o napadeném správním rozhodnutí dozvěděl až dne 16. 1. 1995, avšak opravný prostředek nemohl podat ihned, neboť všechny materiály prý měl k dispozici jeho původní právní zástupce. Ani tato námitka však neobstojí, neboť stěžovatel měl možnost podat opravný prostředek formou banketní a jeho odůvodnění do určené lhůty doplnit.
Na základě takto zjištěných skutečností dospěl Ústavní soud k názoru, že postupem soudu nebyl stěžovatel zbaven práva na soudní ochranu, která je zaručena v čl. 90 Ústavy ČR a v čl. 36 odst. 2 Listiny základních práv a svobod.
Proto byla ústavní stížnost jako zjevně neopodstatněná odmítnuta [§43 odst. 1 písm. c), §72 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu].
Za tohoto stavu je logicky vyloučeno i vyhovění návrhu stěžovatele na odložení vykonatelnosti napadeného rozhodnutí Městského soudu v Praze.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 15. ledna 1997
JUDr. Vojen Güttler soudce zpravodaj