ECLI:CZ:US:1997:1.US.364.97
sp. zn. I. ÚS 364/97
Usnesení
I. ÚS 364/97
ČESKÁ REPUBLIKA
USNESENI
Ústavního soudu České republiky
Ústavní soud České republiky rozhodl dnešního dne o ústavní stížnosti stěžovatele J.S., ve věci výkladu článků 7, 9, 10 a 12 Listiny základních práv a svobod, takto:
Ústavní stížnost se o d m í t á.
Odůvodnění:
Stěžovatel se ústavní stížností ze dne 28. 9. 1997 domáhá poskytnutí výkladu článků 7, 9, 10 a 12 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina") a tento návrh opírá o zákon č. 491/1991 Sb., o organizaci ústavního soudu České a Slovenské Federativní Republiky a o řízení před ním. Dále stěžovatel v ústavní stížnosti nejasnou formou kritizuje právní řád České republiky a některé státní orgány. Ze stížnosti však není patrno, že by pravomocným rozhodnutím. v řízení, jehož byl účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno jeho základní právo nebo svoboda zaručená ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústavy České republiky.
I. ÚS 364/97
V prvé části ústavní stížnosti se stěžovatel domáhá výkladu článků 7, 9, 10 a 12 Listiny. Jde tedy o návrh, k jehož projednání není Ústavní soud příslušný, nebot' zákon č. 491/1991 Sb., kterého se stěžovatel dovolává, se stal dnem 1. ledna 1993 nepoužitelným. To vyplývá z čl. 1 odst. 1 druhé věty ústavního zákona č. 4/1993 Sb., o opatřeních souvisejících se zánikem České a Slovenské Federativní Republiky.
Pokud jde o druhou část ústavní stížnosti, poukazuje Ústavní soud na ustanovení §72 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, z něhož vyplývá, že ústavní stížnost musí směřovat proti zásahu orgánu veřejné moci. V tomto případě však stěžovatel nesplňuje podmínky pro podání ústavní stížnosti, nebot' neuvedl žádný konkrétní zásah orgánu veřejné moci, kterým by bylo porušeno jeho základní právo nebo svoboda zaručená ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústavy. V tomto směru tedy jde o návrh podaný někým zjevně neoprávněným ve smyslu ust. §43 odst. 1 písm. d) zákona č. 182/1993 Sb.
Z těchto důvodů při splnění podmínek ust. §43 odst. 1 písm. d) a e) zákona č. 182/1993 Sb. soudce zpravodaj návrh odmítl mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 21. října 1997
JUDr. Vojen Güttler soudce zpravodaj