ECLI:CZ:US:1997:1.US.367.97
sp. zn. I. ÚS 367/97
Usnesení
I. ÚS 367/97
ČESKÁ REPUBLIKA
USNESENI
Ústavního soudu České republiky
Ústavní soud rozhodl dnešního dne soudcem zpravodajem JUDr. Vojenem Güttlerem ve věci ústavní stížnosti stěžovatele K.F., zastoupeného advokátkou JUDr. E.T., proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 11. 11. 1996, č.j. 11 C 12/96-35, a proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 8. 7. 1997, č.j. 2 Co 13/97-55, takto:
Ústavní stížnost se o d m í t á.
Odůvodnění:
Citovaným rozsudkem Krajského soudu v Českých Budějovicích byla stěžovateli (žalovanému) v bodu I. stanovena povinnost se prostřednictvím R. list omluvit žalobci (starostovi města R.V. P.) za svá tvrzení o zvýhodněných prodejích nemovitostí města R. prováděných žalobcem ve prospěch svých dětí a tato tvrzení odvolat. V bodu II. tohoto rozsudku byl zamítnut návrh, aby byl stěžovatel "povinen zdržet se rozšiřování nepravdivých informací o zvýhodněných prodejích nemovitostí ve vlastnictví města R. žalobcem svým dětem a o osobě žalobce, aby byl povinen prostřednictvím Č.
I. ÚS 367/97
rozhlasu v Č.B. své tvrzení o zvýhodněných prodejích nemovitostí města R. prováděných žalobcem ve prospěch svých dětí a o osobě žalobce odvolat a omluvit se mu a aby byl povinen zaplatit žalobci 200.000 Kč".
Proti zamítavému výroku rozsudku krajského soudu se žalobce V. P. odvolal. V záhlaví uvedeným rozsudkem Vrchního soudu v Praze byl citovaný rozsudek krajského soudu v napadeném zamítavém výroku ve věci samé a ve výroku o nákladech řízení potvrzen.
Oba uvedené rozsudky krajského soudu a vrchního soudu napadl stěžovatel (žalovaný) ústavní stížností. V ní zejména namítl, že těmito rozsudky byla porušena jeho ústavně zaručená základní práva a svobody, zakotvená v čl. 2 odst. 3 a čl. 90 Ústavy, v čl. 2 odst. 2, čl. 17 odst. 2 a čl. 36 Listiny základních práv a svobod. Do výroku citovaného rozsudku krajského soudu pod bodem I. se prý stěžovatel neodvolal z toho důvodu, že mu tak poradil jeho právní zástupce, i když si byl plně vědom, že výroky, které vyslovil, jsou pravdivé.
Podle ustanovení §75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje. V souzené věci však stěžovatel
nevyužil svého práva podat řádný opravný prostředek, tj. odvolání, proti té části napadeného rozsudku krajského soudu, v níž byl zavázán k omluvě a odvolání svých tvrzení (výrok sub. I). Je tedy zřejmé, že v tomto rozsahu je ústavní stížnost nepřípustná, neboť stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje.
Pokud stěžovatel napadá i tu výrokovou část rozsudku krajského soudu, v níž byl žalobcův návrh zamítnut (výrok sub. II.), dospívá ústavní soud k závěru, že v tomto rozsahu je ústavní stížnost zjevně neopodstatněná, neboť směřuje proti té části rozsudečného výroku, v níž byl stěžovatel před obecnými soudy úspěšný. Jeho základní práva nebo svobody ve smyslu
I. ÚS 367/97
ustanovení §72 zákona č. 182/1993 Sb., tedy v této výrokové části napadeného rozsudku, porušeny nebyly.
Proto soudce zpravodaj ústavní stížnost jednak jako návrh nepřípustný, jednak jako návrh zjevně neopodstatněný mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl [ustanovení §43 odst. 1 písm. f) a c) citovaného zákona].
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 9.října 1997
JUDr. Vojen Güttler soudce zpravodaj