ECLI:CZ:US:1997:1.US.414.97
sp. zn. I. ÚS 414/97
Usnesení
I. ÚS 414/97 ČESKÁ REPUBLIKA
Usnesení Ústavního soudu České republiky
Ústavní soud České republiky rozhodl dnešního dne soudcem JUDr. Vladimírem Paulem ve věci návrhu ústavní stížnosti stěžovatelů M.K. a M.B., obou zastoupených JUDr. F.M., takto:
Návrh se o d m í t á
Odůvodnění:
V návrhu ústavní stížnosti ze dne 3. 11. 1997 stěžovatelé navrhují, aby Ústavní soud zrušil usnesení Krajského státního zastupitelství v Brně ze dne 2. 9. 1997, čj. 1 KZv 159/97 - 25. Stěžovatelé podali v březnu 1997 trestní oznámení pro důvodné podezření ze spáchání trestného činu podvodu podle §250 trestního zákona na ing. F.Z., jednatele společnosti L. Trestní stíhání bylo zahájeno, vyšetřovatel dospěl k závěru, že znaky skutkové podstaty trestného činu byly naplněny, obviněný ing. F.Z. požádal o přezkoumání postupu vyšetřovatele a krajský státní
I. ÚS 414/97
zástupce usnesením ze dne 2. 9. 1997, čj. 1 KZv 159/97 - 25, podle ustanovení §174 odst. 1 (správně odst. 2) písm. e) trestního řádu zrušil opatření vyšetřovatele Krajského úřadu vyšetřování Policie ČR v B., pracoviště B., jako nedůvodné.
Stěžovatelé požádali ústavní stížností o zrušení citovaného usnesení krajského státního zástupce, protože jsou toho názoru, že tímto usnesením byla výrazně zasaženo do jejich ústavně zaručeného práva na soudní a jinou právní ochranu podle hlavy páté č1. 36 Listiny základních práv a svobod, kdy toto ustanovení deklaruje možnost domáhat se stanoveným postupem svého práva u nezávislého a nestranného soudu. Předmětné usnesení krajského státního zastupitelství stěžovatelům tuto možnost, aniž došlo k řádnému prošetření věci, odňalo. Stěžovatelé jsou toho názoru, že skutečnosti, které Policie ČR - Krajský úřad vyšetřování v B. - má k dispozici, zcela legitimně a po právu měly být nejprve řádně, po sdělení obvinění, prošetřeny, a až poté mělo být rozhodováno a postupováno ve smyslu bud' ustanovení §171 trestního řádu nebo podle §172, §173 trestního řádu či ve smyslu §176 trestního řádu.
Soudce zpravodaj přezkoumal návrh ústavní stížnosti i napadené usnesení krajského státního zástupce. Z petitu i důvodů ústavní stížnosti však musel odvodit, že stěžovatelé nesplnili podmínky stanovené pro podání ústavní stížnosti podle §72 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu. Stížnost je oprávněna podat fyzická osoba jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, bylo zásahem orgánu veřejné moci porušeno její základní právo nebo svoboda ústavně zaručené. Tak tomu v tomto případě není. Stěžovatelé mohou mít v trestním řízení postavení osob poškozených, které v trestním řízení mohou uplatňovat nároky na náhradu škody, a pokud jejich nárokům nebude vyhověno, mohou je uplatňovat v řízení občanskoprávním. I pokud by skutečný pachatel v takovémto případě zůstal nepotrestán,
I. ÚS 414/97
nejde o zásah orgánu veřejné moci do jejich ústavně chráněných práv, protože z žádného právního předpisu nevyplývá, že osoba poškozená má právní nárok na to, aby pachatel byl potrestán. V tom směru je odpovědnost za potrestání i právo na ně plně v rukách orgánů státu činných v trestním a soudním řízení.
Soudce zpravodaj tedy neshledal, že by bylo porušeny právo stěžovatelů padle č1.36 Listiny základních práv a svobod a musel konstatovat, že ústavní stížnost byla podána osobami zjevně neoprávněnými. Proto mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení usnesením podle §43 odst. 1 písm. d) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, návrh odmítl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 17. prosince 1997 JUDr. Vladimír Paul soudce Ústavního soudu